'''Divadlo na Vídeňce''', německy '''Theater an der Wien''', je divadlo, které se nachází ve [[Vídeň|Vídni]] na ulici Linke Wienzeile v městském obvodu (Stadtbezirk) [[Mariahilf]]. Přívlastek „an der Wien“ v názvu divadla znamená „u [říčky] [[Vídeňka|Vídeňky]]“. Tato říčka v současnosti teče u budovy divadla v podzemí a je překryta dlažbou.
== Dějiny ==
[[Soubor:Wien_Theater_an_der_Wien_VorderhausTheateranDerWienJakobAlt.jpg|náhled|Theatervlevo|Dobový anobraz derod Wienmalíře -[[Jacob Hlavní vchodAlt|vlevoJacoba Alta]] (1789-1872)]]
[[Soubor:Paul Ott TAW.jpg|náhled|Interiér divadla an der Wien|vlevo]]
[[Emanuel Schikaneder]], známý jako [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartův]] libretista (napsal libreto opery ''Kouzelná flétna''), obdržel v roce [[1786]] licenci od rakouské vlády na stavbu divadla. Stavět se začalo v roce [[1789]] a budova byla dokončena v roce [[1801]] v empírovém [[empír]]ovém stavebním slohu. (Mezitím v letech 1787–1801 divadlo hrálo v prozatímním působišti v budově [[Freihaus auf der Wieden|Freihausu]] pod názvem [[Divadlo ve Freihausu|Theater auf der Wieden]].) Oficiální otevření se konalo [[13. červen|13. června]] představením opery ''Alexander'' od Alexandra Teybera. V divadle se konaly mnohé světové premiéry. Z oper to byl např. ''[[Fidelio]]'' od [[Ludwig van Beethoven|Beethovena]]. Koncem 19. a začátkem 20. století se divadlo stalo nejvýznamnějším centrem vídeňské [[Opereta|operety]], světovou premiéru zde měla většina děl známých skladatelů.
Během tohoto slavného období se v divadle vystřídali dva ředitelé, kteří svou činností výrazně přispěli ke slávě vídeňských operet. U zrodu vídeňské operety stáli [[František Pokorný|Franz]] a [[Alois Pokorný]], kteří angažovali [[Franz von Suppé|Suppého]] a uvedli některé z jeho prvních děl. Jejich nástupce [[Friedrich Stramper]], přitáhl do Vídně [[Alexander Girardi|Girardiho]], na druhé straně však vyhodil z divadla [[Carl Millöcker|Carla Millöckera]]. U prvních úspěchů Millöckerových a [[Johann Strauss mladší|Straussových]] operet stáli [[Maximilián Steiner]] a jeho syn Franz. Během jejich vrcholného období, koncem 19. století, byl ředitelem Divadla na Vídeňce velký divadelní talent, ale i dobrodruh [[Franz von Jauner]]. Během tzv. stříbrného období vídeňské operety stál v čele divadla [[William Karczag]], který uvedl mnohé [[Franz Lehár|Lehárovy]] operety. Jeho maďarský původ mu velmi pomohl i ve vyhledávání nových talentovaných skladatelů (v čele s [[Emmerich Kálmán|Emmerichem Kálmánem]]), kteří se v té době vynořili v [[Budapešť|Budapešti]].
Po 2.[[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se budova divadla stala náhradní scénou vybombardované Vídeňské státní opery. V roce [[1955]] byla uzavřena a počátkem 60. let jí hrozilo přebudování na garáže. K tomu však nedošlo a v roce [[1962]] bylo divadlo znovu otevřeno jako hudební divadlo. Donedávna tvořily těžiště repertoáru velké muzikálové produkce (premiéru zde měl nejúspěšnější muzikál z německy mluvících zemí ''Elisabeth''), v rámci festivalů [[Wiener Festwochen]] a [[Klangbogen]] byly uváděny i opery a operety. Od roku 2006 se divadlo prezentuje opět jako operní - stagionového typu. Jubilejní mozartovský rok 2006 byl programově věnován odkazu tohoto skladatele.
