Václav Mattauch: Porovnání verzí

Odebráno 2 499 bajtů ,  před 3 lety
mazání textu
(+uu)
(mazání textu)
{{Urgentně upravit|20180120221717}}
'''Václav Mattauch, [[PhDr.]] ''' (* 17. ledna [[1905]] Praha Bubeneč - zemř. 13. srpna [[1985]] [[Kadaň]]) byl český badatel, vlastivědec a [[historik]].
Narodil se jako syn magistrátního úředníka, vrchního revidenta Václava Mattaucha, v Praze Bubenči.
Narodil se jako syn magistrátního úředníka, vrchního revidenta Václava Mattaucha, v Praze Bubenči. Později se rodina přestěhovala na Hanspaulku. Rodově byl spřízněn s Gustavem Mattauchem papežským prelátem a proboštem Litoměřickým a rovněž s drobnými šlechtickými rody Zásmuckých ze Zásmuk a Antoši z Deštnice. Po absolvování studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a po vojenské prezenční službě, kdy sloužil jako poručík jezdectva v Mukačevu ([[Podkarpatská Rus]]), zahájil pedagogickou kariéru na Benešovsku. Během té doby publikoval své první historické práce vážící se ke zdejšímu kraji i dalším regionům. Posléze se oženil s učitelkou Ludmilou roz. Musilovou dcerou pražského podnikatele, původně z Vídně. S ní měl časem čtyři děti Václava, Jiřího, Ludmilu a nejmladší Helenku. Ve třicátých letech se stal členem České genealogické společnosti a udržoval přátelské styky s mnoha šlechtickými rody např. Šternberky, s Silva-Taroucy, s Lobkovici etc.. Tyto kontakty mu škodily později v novém režimu, neboť v nich neustal ani po roce 1948.
 
Vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Rigorózní práci (PhDr.) Orchestr na zámku v Jilemnici obhájil roku 1931. Později se stal ředitelem gymnázia v Praze-Libni. Tehdy se přátel s akademickým malířem Václavem Boháčem. Po únoru roku [[1948]] odešel ze svého postu gymnasiálního pedagoga na „dobrovolnou brigádu a odstěhoval se z rodinné vily na Hanspaulce do Kadaně, kde byl i se svou rodinou nucen žit na předměstí ve velmi sociálně nevyhovujících podmínkách. Zde učil na jedenáctiletce v Kadani. Spolu s dalšími učiteli, se ujal zachraňování sbírek bývalého městského muzea. Roku [[1957]] byl vyhozen z učitelského místa a odešel na Důl [[Nástup]] pracovat jako řadový [[horník]]. V tomto roce vychází jeho Historický průvodce Kadaní. Teprve po odchodu do důchodu v roce [[1960]] mu byla umožněna opět pedagogická praxe na učilišti v Kadani, kde k jeho žákům patřil budoucí český herec [[Josef Dvořák]] i slovenský herec [[Michal Dočolomanský]]. Během toho času se opět vrací k badatelské činnosti, kdy spolupracuje především s okresním archivem v Litoměřicích a v Plzni a publikuje zejména ve Středočeském sborníku historickém. Ovládal mnoho jazyků od angličtiny, francouzštiny přes němčinu a ruštinu, italštinu, španělštinu, pochopitelně latinu až kupř. po rumunštinu, maďarštinu.
 
'''Bibliografie:'''
Neregistrovaný uživatel