|
[[Soubor:Map Gallia Tribes Towns.png|thumb|Galie v pol. 1. stol. př. n. l.]]
'''Biturigové''' (latinsky většinou{{vjazyce|la}} ''Bituriges'', případněči ''Biturigiae'') byli [[Keltové|keltský]] kmen vsídlící na území [[Galie|Galii]] v starší,[[1. atisíciletí předevšímpř. n. l.]], v období [[Laténská kultura|mladší dobědoby železné]].
O jejich původu tohose nelze říci onedochovalo mnoho víceinformací, neža cotak vímeje oztotožňována s [[Keltové#Původ|keltskékeltskou etnogenezi]] vůbec. Soudí se, že snad povstalipocházejí vz údolí [[Mosela|Mosely]], aodkud vve 2. pol.pololovině [[7. stol.století př. n. l.]] přesídlili do centrální Galie;,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Buchsenschutz
| jméno = Olivier
| isbn = 9782130653318
| jazyk = francouzsky
}}</ref> podle jiného názoruvýzkumu tamdo přibyliGalie přišli později.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Surrault
| jméno = Jean-Pierre
}}</ref>
Prakmen Biturigů se ještě před koncem [[6. stol.století př. n. l.]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref> česky ''Biturigové-Viviskové'').
Keltské jméno ''Biturigové'' se vykládá jako „světovládci“„''světovládci''“<ref>Z ''bitu'' = svět (cf. [[Velština|velšské]] ''byd'' a [[Bretonština|bretonské]] ''bed'' s týmž významem) a ''rix'' = král (příbuzné [[Latina|latinskému]] ''rex''). Dle:{{Citace [[Venceslas Kruta]], ''Les Celtes, histoire et dictionnaire : des origines à la romanisation et au christianisme'', Paris, Robert Laffont, 2000, ISBN 2-221-05690-6., s. v. Bituriges.</ref> nebo jako „věční vládci“.<ref name="DNP">[[Edmond Frezouls]]. “Bituriges.” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. II. Ark–Ci, Stuttgart: Metzler, 1997. ISBN 3-476-01470-3.</ref> monografie
| příjmení1 = Kruta
| jméno1 = Václav
| titul = Les celtes : histoire et dictionnaire : des origines à la romanisation et au christianisme
| vydavatel = Laffont
| místo = Paris
| rok = 2000
| isbn = 2-221-05690-6}}</ref> nebo jako „věční vládci“.<ref name="DNP">{{Citace monografie
| příjmení1 = Schneider
| jméno1 = Helmuth a von Hubert Cancik
| titul = Der neue Pauly : Enzyklopädie der Antike
| vydavatel = Metzler
| místo = Stuttgart
| rok = 1996
| isbn = 3-476-01470-3}}</ref>
== Bituriges Cubi ==
''Biturigové Kubové'' sídlili v centrální Galii (dnešní historický region [[Berry]]), mezi řekami [[Loira|Loirou ]] a [[Vienne (řeka)|Viennou]] ,. zaJejich střediskahlavními mělisídly byly [[Oppidum|oppida]] [[Avaricum ]] (dnes [[Bourges]]) a [[Noviodunum ]] (asi dn. [[Neung-sur-Beuvron]]) ;. kroměKromě nich se k významnějším sídlům (hovoříme o tzv. [[Oppidum|oppidech]]) počítají Argentomagus (dn. [[Argenton-sur-Creuse |Argentomagus]] a, [[Saint-Marcel (Indre)|Saint-Marcel]] ) a Mediolanum (dn. [[Châteaumeillant |Mediolanum]] ). Na severu tvořily hvozdy a mokřiny [[Sologne]] přirozenou hranici s kmenem [[Karnutové|Karnutů]], na východě, na druhém břehu Loiry, se rozkládalo území [[Haeduové|Haeduů]].<ref>Srov. Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,5; 7,11; 8,4.</ref> ▼
ChtějeZáznamy zmírnitřímského neblahéhistorika důsledky[[Livius|Livia]] přelidněníinformují o předním postavení Biturigů mezi [[Galové|galskými kmeny]]. Podle těchto záznamů vládli nad třetinou Galie a dávali Galům krále. Tehdy, nakázalna počátku 6. století př. n. l., byl prý králem [[Ambigat ]]. Tento král chtěl zmírnit důsledky přelidnění a tak svým synovcům [[Bellovesus|Bellovesovi]] a [[Segovesus|Segovesovi]] nakázal, aby si hledali nová sídliště. Věštba odvedla Segovesa a jeho lid do [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]],<ref>Podle [[Pompeius Trogus|Pompeia Troga]] v [[Marcus Iunianus Iustinus|Justinově]] podání (24,4,1) doputovali do [[Panonská pánev|Panonie]].</ref> kdežto Bellovesovi údajně určila jižní směr, a proto se odebral se shromážděnými zástupy do (dnešní) severní Itálie (tu pak v důsledku toho Římané nazývali [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]]).<ref>Livius, ''[[Dějiny od založení Města]]'' 5,33–35. Srov. [[Alexander Demandt]], ''Die Kelten'', C. H. Beck, München 2007, s. 19.</ref> — Je tu vlastně zaznamenána skutečná tzv. [[keltská expanze]], avšak moderní dějepis její úvodní fázi klade většinou na přelom 5. a 4. stol.století př. n. l.,<ref>Tak už Palacký (1848) v [https://cs.wikisource.org/wiki/Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě/Předslovanští_národové_v_Čechách:_I._Bójové#cite_ref-9 ''Dějinách národu českého'' Kn. I., Čl. 2, I. Bójové], nověji např. [[Jan Filip (archeolog)|J. Filip]] (1978) in ''Pravěké dějiny Čech'', s. 588: „Vojenské vpády začaly nepochybně již před koncem —5. stol.“, s. 589: „Historická expanze Keltů do různých částí Evropy probíhala v době od sklonku —5. do počátku —3. stol.“, [[Jiří Waldhauser|J. Waldhauser]] (2006). ''Encyklopedie Keltů v Čechách'', s. 9: „Podle … Tita Livia … mělo dojít k této události na počátku 6. století př. n. l., ale historikové mají za to, že se odehrála o dvě či tři století později.“ aj.</ref> nověji se ovšem někdy také restituuje Liviova datace (6.–5. stol.století př. n. l.).<ref>[[Giovanni Uggeri]]. “Gallia Cisalpina” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. IV. Epo–Gro, Stuttgart: Metzler, 1998. ISBN 3-476-01474-6.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie ▼▲''Biturigové Kubové'' sídlili v centrální Galii (dnešní historický region [[Berry]]), mezi řekami Loirou a [[Vienne (řeka)|Viennou]], za střediska měli Avaricum (dnes [[Bourges]]) a Noviodunum (asi dn. [[Neung-sur-Beuvron]]); kromě nich se k významnějším sídlům (hovoříme o tzv. [[Oppidum|oppidech]]) počítají Argentomagus (dn. [[Argenton-sur-Creuse]] a [[Saint-Marcel (Indre)|Saint-Marcel]]) a Mediolanum (dn. [[Châteaumeillant]]). Na severu tvořily hvozdy a mokřiny [[Sologne]] přirozenou hranici s kmenem [[Karnutové|Karnutů]], na východě, na druhém břehu Loiry, se rozkládalo území [[Haeduové|Haeduů]].<ref>Srov. Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,5; 7,11; 8,4.</ref>
Římský historik [[Livius|Titus Livius]] nám zachoval zprávy o předním postavení Biturigů mezi galskými kmeny. Podle jeho podání vládli nad třetinou Galie a dávali Galům krále. Tehdy, na počátku 6. stol. př. n. l., byl prý králem [[Ambigat]].
▲Chtěje zmírnit neblahé důsledky přelidnění, nakázal Ambigat svým synovcům [[Bellovesus|Bellovesovi]] a [[Segovesus|Segovesovi]], aby si hledali nová sídliště. Věštba odvedla Segovesa a jeho lid do [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]],<ref>Podle [[Pompeius Trogus|Pompeia Troga]] v [[Marcus Iunianus Iustinus|Justinově]] podání (24,4,1) doputovali do [[Panonská pánev|Panonie]].</ref> kdežto Bellovesovi údajně určila jižní směr, a proto se odebral se shromážděnými zástupy do (dnešní) severní Itálie (tu pak v důsledku toho Římané nazývali [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]]).<ref>Livius, ''[[Dějiny od založení Města]]'' 5,33–35. Srov. [[Alexander Demandt]], ''Die Kelten'', C. H. Beck, München 2007, s. 19.</ref> — Je tu vlastně zaznamenána skutečná tzv. [[keltská expanze]], avšak moderní dějepis její úvodní fázi klade většinou na přelom 5. a 4. stol. př. n. l.,<ref>Tak už Palacký (1848) v [https://cs.wikisource.org/wiki/Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě/Předslovanští_národové_v_Čechách:_I._Bójové#cite_ref-9 ''Dějinách národu českého'' Kn. I., Čl. 2, I. Bójové], nověji např. [[Jan Filip (archeolog)|J. Filip]] (1978) in ''Pravěké dějiny Čech'', s. 588: „Vojenské vpády začaly nepochybně již před koncem —5. stol.“, s. 589: „Historická expanze Keltů do různých částí Evropy probíhala v době od sklonku —5. do počátku —3. stol.“, [[Jiří Waldhauser|J. Waldhauser]] (2006). ''Encyklopedie Keltů v Čechách'', s. 9: „Podle … Tita Livia … mělo dojít k této události na počátku 6. století př. n. l., ale historikové mají za to, že se odehrála o dvě či tři století později.“ aj.</ref> nověji se ovšem někdy také restituuje Liviova datace (6.–5. stol. př. n. l.).<ref>[[Giovanni Uggeri]]. “Gallia Cisalpina” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. IV. Epo–Gro, Stuttgart: Metzler, 1998. ISBN 3-476-01474-6.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Зайцев
| jméno = Д. В.
}}: „6.–4. stol. př. n. l.“ expanze na západ a východ; „5.–4. stol. př. n. l.“ expanze na jih.</ref><ref>Starší přehled názorů na ambigatovskou legendu podává v ''Dějinách československého území před vystoupením Slovanů'' (1964:41–42, pozn. 19) [[Josef Dobiáš (historik)|Josef Dobiáš]].</ref>
V [[Galské války|galskégalských válceválkách]] se na území Biturigů odehrávaly r.v roce [[52 př. n. l.]] boje KeltůGalů vedených [[Vercingetorix|Vercingetorigem]] proti [[Gaius IuliusJulius Caesar|Caesarovi]]. Caesar se zmocnil biturižského Novioduna,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,12n.</ref> načež Vercingetorix zvolil [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]] a poručil obrátitzapálit popelem 20dvacet obtížně hájitelných biturižských oppid,<ref>Caesar, ''[[Zápisky o válce galské]]'' 7,15.</ref> aby si v nich Římané nemohli opatřit proviant. Biturigové si sice vymínili obranu hlavního střediska a[[Avaricum]]. „nejkrásnějšího města celé Galie“Caesar, Avarika, Caesarpřesto jetoto nicméněoppidum [[Obležení Avarica|oblehl a dobyl]].<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,14–28.</ref> Celé Biturižsko pakse bylov r.roce 27 př. n. l. vtělenostalo dosoučástí [[Římská říše|římské říše]] v rámci nově ustavené provincie [[Gallia Aquitania|Akvitánie]]. VPozději Římě pozdějise Biturigové konaličasto stali rekruty v [[Římská legie|vojenskouřímských službulegiích]];, od [[Strabón|Strabóna]],<ref>Strabón 4,191.</ref> Caesara,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,22.</ref> [[Plinius starší|Plinia staršího]]<ref>Plinius, ''[[Naturalis Historia]]'' 34,162.</ref> a od pozdněantického básníka [[Namatianus|Rutilia Claudia Namatiana]]<ref>Rutilius Namatianus, ''De reditu suo'' 1,351n.</ref> se dáledochovaly informace o dovídámetom, že slynuli kovodělnou výrobou.
Pro Avaricum se časem ujalo jméno podle kmene v něm sídlícího, a bylo proto nazýváno Bituriges apod.,<ref>Na [[Peutingerova mapa|Peutingerově mapě]] má toto sídlo jméno ''Beturiges'', u [[Ammianus Marcellinus|Amiana Marcellina]] 15,11,11 ''Biturigae''. Viz i Ihm, in: RE III,1, sl. 549.</ref> z čehož se vyvinulo dnešní Bourges. Upravený citát z Livia (''Dějiny od založení města'' 5,34) „Summa Imperii Penes Bituriges“, tj. „Biturigové mají svrchovanou moc“, se stal mottem města Bourges.
== Bituriges Vivisci ==
[[Soubor:Bituriges Cubi denier Gaulois silver 1780mg.jpg|vpravo|thumb|Stříbrná mince ražená Biturigy Kuby: averz a reverz]]
Burdigala (dnešní [[Bordeaux]]), obchodní středisko založené asi ve 3. stol.století př. n. l.<ref>[[Edmond Frezouls]]. “Burdigala.” in Hubert Cancik, Helmuth Schneider (eds.) ''Der Neue Pauly'' (DNP). Sv. II. Ark–Ci, Stuttgart: Metzler, 1997. ISBN 3-476-01470-3.</ref> při ústí [[Garonna|Garonny]] a bohatnoucí z dovozu cínu z [[Británie (provincie)|Británie]], se stala hlavním sídlem ''Biturigů-Vivisků''; podle jednoho názoru je tam osadil Caesar po galskégalských válceválkách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Goudineau
| jméno = Christian
* {{Otto|heslo=Biturigové}}
{{Šablona:Keltské kmeny}}
{{Portály|Starověk|Starověký Řím}}
[[Kategorie:Keltské kmeny]]
[[Kategorie:GalieGalové]]
|
