Cezština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''Cezština''' je severovýchodokavkazské jazyky, který spadá mezi západní didojské jazyky. Mluví jim zhruba 16 000 lidí v dnešním [[Dagestán]… značka: možné problémové formulace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Cezština''' též '''Didojština''' je [[severovýchodokavkazské jazyky]], který spadá mezi západní [[Didojské jazyky|didojské jazyky]]. Mluví jim zhruba 16 000 lidí v dnešním [[Dagestán]]u v [[Rusko|Ruské federaci]]. Je mateřskou řečí [[Cezové|Cezů]] (Didů). Po staletí neměla psanou formu. Existuje jen málo psaného textu. Cezové se učí ve škole číst a psát v [[avarština|avarštině]]. S ostatními národy Dagestánu komunikují avarštinou nebo [[ruština|ruštinou]].
Cezština je v 21. století vnímána jako dialekt avarštiny. První ucelená práce cezského jazyka vznikala po druhé světové válce v [[Tbilisi]] od Davita Imnajišviliho. Imnajišvili (1963) například jako první definoval cezské dialekty. Názvy dialektů jsou podle názvu hlavní obce (aulu) či údolí – [[Kidero|kiderský]], [[Mokok|mokokský]], [[Šajitli|šajitliský]], [[Asach|asachský]], [[Šapich|šapichský]] či [[Elbok|elbocký]]. Stranou stojí [[Sagada|sagadský]] dialekt, který se od ostatní liší. Na práci Imnajišviliho navázal ruský jazykovědec Michail Alexejev, který vytvořil učebnici cezského jazyka pro první stupně základních škol (1993). První cezsko-ruský slovník byl vydán v roce [[1999]] (Chalilov). Na západně se v analýze cezského jazyka angažuje britský jazykovědec Bernard Comrie a původem ruská jazykovědkyně Marije Polinská.
| |||