Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 76 bajtů ,  před 1 rokem
→‎Válka v Bosně a Hercegovině: obětmi masakru ze strany Srbů byly i ženy a děti, viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Srebrenický_masakr
Současně probíhala [[válka v Bosně a Hercegovině]] ([[1992]]–[[1995]]). Začala poté co se v referendu z 1. března 1992 rozhodlo 99,7 procenta hlasujících o vytvoření samostatného státu, což srbská strana neakceptovala a poslala do země armádu.<ref>http://www.valka.cz/clanek_13707.html</ref> Právě tato válka byla nejzuřivější a nejničivější. A to především kvůli tomu, že zde bylo obyvatelstvo národnostně velmi smísené, bojové linie chaotické a snahy etnicky vyčistit příslušné kusy území tudíž veliké. V této části jugoslávské občanské války bojoval prakticky každý s každým. Po úvodní fázi konfliktu se spojili bosenští Chorvati a muslimové ([[Bosňáci]]) do federace, v jejímž čele stanul [[Alija Izetbegović]], zatímco srbským obyvatelstvem zde byla vyhlášena [[Republika srbská]], jejímž prezidentem se stal [[Radovan Karadžić]].
 
Vzhledem k vysokohorskému povrchu většiny bosenského území měla válka charakter pozičních střetů a bojů o jednotlivé důležité výšiny a města. Klíčovým střetem se stala bitva o město [[Brčko (město)|Brčko]], ležící v průsmyku podél řeky [[Drina|Driny]] spojujícím západní oblasti Bosny se srbským územím na východě. Zde se Srbům podařilo prolomit protivníkovy linie a udržet koridor umožňující přísun zásob a posil z vlastního Srbska. Během těchto střetů došlo na obou stranách k masovým vraždám, z nichž [[Srebrenický masakr|největší]] spáchali Srbové na muslimech vojácích i civilistech(jenom mužích určitého věku, kteří se většinou podíleli na teroru) a vojácích 28. divize, zajatých v enklávě [[Srebrenica]]. Oficiální čísla [[Srebrenický masakr|Srebrenického masakru]] hovoří o 8000 muslimských obětí.<ref>http://www.srebrenica-report.com/politics.htm</ref>
 
Součástí občanské války se staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky, jejichž tichým mementem byl Chorvaty zničený Starý most v [[Mostar]]u. Ačkoliv stále navenek trvalo „manželství z rozumu“ mezi těmito dvěma etniky, probíhaly i zde navzájem urputné boje, doprovázené masakry, kterých se na bosenské straně účastnili i zahraniční [[mudžáhid]]ové.{{Fakt/dne|20130907153635}} Po dobytí podstatné části území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] Chorvaty se postavení bosenských Srbů zhoršilo a docházelo k jejich vyhánění. Muslimsko-chorvatská federace ovládla jihozápad země. Válku ukončila [[Daytonská smlouva|uzavření míru]] v roce [[1995]], sjednaná s představiteli Svazové republiky Jugoslávie. Rozdělení země bylo provedeno podle situace na frontě ke konci války, přičemž silně zvýhodněni byli Chorvati,{{Fakt/dne|20130907153635}} kteří smlouvou získali ve svůj prospěch pohraniční úpravy na několika sporných místech. V zemi jsou dosud přítomné mezinárodní mírové síly [[Severoatlantická aliance|NATO]].
Anonymní uživatel