Dvojitozubci: Porovnání verzí

Přidány 2 bajty ,  před 2 lety
m
pravopis: syndaktylie: Encyklopedie Zvíře, slovník cizích slov, diprotodontní: doplněna vypadlá slabika
(odkaz)
m (pravopis: syndaktylie: Encyklopedie Zvíře, slovník cizích slov, diprotodontní: doplněna vypadlá slabika)
}}
 
'''Dvojitozubci''' (Diprotodontia) jsou největším řádem podtřídy [[vačnatci|vačnatců]] (Marsupialia), v deseti čeledích obsahuje 117 druhů. Jsou diprodontnídiprotodontní, to znamená, že jim na spodní čelisti převládá jeden pár řezáků, v ojedinělých případech může být přítomen i druhý pár. V horní čelisti má naprostá většina dvojitozubců tři páry řezáků. Výjimku tvoří čeleď [[Vombatovití|vombatovitých]], u kterých se vyskytuje pouze jeden pár těchto řezáků. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům, zatímco horní žádnému. Horní špičáky bývají různého tvaru: od nízkých a rovných až po zahnuté s mnoha ostrými hranami. Navíc jsou '''dvojitozubci''' syndaktilnisyndaktylní, to znamená, že mají druhý a třetí prst na předních končetinách srostlý.
 
== Evoluce a hlavní znaky ==
SyndaktilitaSyndaktylie není příliš běžná vlastnost (ačkoliv [[Austrálie|Australští]] všežraví vačnatci ji sdílejí) a často je vykládána jako adaptace na doslova horolezecký styl života. Mnoho moderních dvojitozubců je však striktně pozemních, a tudíž mají další znaky, které odpovídají tomuto životnímu stylu. To trošku komplikuje historii stromových klokanů. Zdá se, že původně žili na stromech, ale někdy v dávné minulosti slezli ze stromů a přešli k pozemnímu způsobu života a díky tomu se jim vyvinula typická dlouhá klokaní tlapa, aby se nakonec zase vrátili zpět na stromy, díky čemuž se jim opět začala zkracovat a rozšiřovat zadní tlapa.
 
Skoro všichni dvojitozubci jsou [[Býložravec|býložravci]]. Některé druhy se druhotně vrátily k původní hmyzožravosti nebo i [[Všežravec|všežravosti]]. Vyhynulý [[Pleistocén|pleistocénní]] „vačnatý lev“ ''[[Thylacoleo carnifex]]'' však byl dravý, s hmotností kolem 70 kg byl vůbec největší známý dravý vačnatec v Austrálii.