Ťia-ťing: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
.
m linky, drobnosti
Řádek 240:
Třebaže za Ťi-ťinga politický systém dosáhl určité stability, byla to stabilita zahrnující napjaté vztahy vlády s&nbsp;císařem, které přetrvaly i&nbsp;za panování [[Wan-li]]ho (vládl 1572–1620).<ref name="geiss 510">Geiss, s. 510.</ref> Podobně jako jeho předchůdce [[Čeng-te]] se Ťia-ťing pokoušel prosadit proti státnímu byrokratickému aparátu, sice jinými cestami, ale také neuspěl. Spory s&nbsp;úředníky se týkaly role císaře, který měl být, podle neokonfuciánského učení, nestranným rozhodcem diskuzí ve vládě a vykonavatel rituálů. Tuto roli panovníci považovali za příliš svazující, jejich pokusy o&nbsp;prosazení však neuspěly. Úředníci vedení svými zájmy byli schopni nasměrovat vládní politiku navzdory císařské vůli.<ref name="geiss 509">Geiss, s. 509.</ref>
 
Příkladem neúspěchu císaře byla otázka registrace půdy pro daňové účely. Počátkem 16.&nbsp;století bylo mnoho zdanitelné půdy vyňato z&nbsp;daňových registrů a nově obdělaná půda se do nich nedostávala. Pokusy dostat do evidence polnosti [[Wej-suo|vojenských rolníků]] podniknuté v&nbsp;prvních letech 16.&nbsp;století [[Liou Ťin]]em neuspěly a další pokus o&nbsp;registraci nově zúrodněných pozemků počátkem éry Ťia-ťing také nepřinesl úspěch. Naopak v&nbsp;letech 1512, 1531 a 1545 úředníci dosáhli rozšíření svých osvobození od daní. [[Zakázané moře|Zákaz námořního obchodu]] nebyl stát schopen vynutit a z&nbsp;ilegálního obchodu nebyl schopen získat daňové příjmy. A&nbsp;tak zisky ze zdokonalení zemědělských postupů, rozvoje průmyslu, řemesel i&nbsp;obchodu zůstávaly v&nbsp;soukromých rukou a stát z&nbsp;nich dostával jen málo. Ekonomika kvetla, ale státní pokladna nikoliv.<ref name="geiss 509" />
 
{{Panorama
Řádek 249:
 
== Ťia-ťingova rodina ==
Ťia-ťing měl postupně tři císařovny. První, [[Císařovna Čchen (Ťia-ťing)|paní Čchen]], mu vybrala jeho teta, [[Císařovna Čang (Chung-č’)|císařovna vdova Čang]]. Paní Čchen se stala císařovnou roku 1522. Roku 1528 se natolik rozrušila kvůli sporu s&nbsp;císařem, že potratila a krátce poté, 21.&nbsp;října 1528, zemřela.<ref name="geiss 461" /> Svou nevoli vůči ní císař vyjádřil skromným pohřbem a posmrtným jménem Tao-ling ({{Cizojazyčně|zh|悼靈}}),{{#tag:ref|Volně „Truchlící duše“.|group=pozn.}} až před rokem 1536 bylo, na radu Sia Jena, jméno změněno na Siao-ťie-su.<ref name="goodrich 319" />{{#tag:ref|volněVolně „Oddaná rodičům, nevinná a uctivá“.|group=pozn.}}
 
[[Soubor:孝洁肃皇后陈氏(明世宗).jpg|náhled|Portrét [[Císařovna Čchen (Ťia-ťing)|paní Čchen]], první Ťia-ťingovy císařovny, [[Národní palácové muzeum]], Tchaj-pej]]
Řádek 256:
Třetí, [[Císařovna Fang|paní Fang]], pocházela z&nbsp;jihu, z&nbsp;okolí Nankingu. Do paláce přišla roku 1530, 28.&nbsp;ledna 1534 (devět dní po sesazení předchůdkyně) se stala císařovnou. Ťia-ťing si ji údajně vybral, protože sdílela jeho názory na obřady.<ref name="geiss 461" /> Roku 1542 zmařila atentát skupiny konkubín na císaře, panovník ji však zazlíval smrt jedné ze svých oblíbenkyň, popravené z&nbsp;rozhodnutí paní Fang po atentátu. Při požáru paláce roku 1547 proto odmítl vydat příkaz k&nbsp;její záchraně a uhořela.<ref name="geiss 462">Geiss, s. 462.</ref> Uspořádal ji však honosný pohřeb a vybral příznivé posmrtné jméno.<ref name="goodrich 320" />
 
Císař měl osm synů a pět dcer, ale jen dva synové a dvě dcery dosáhli dospělosti.<ref name="goodrich 320" /> Nejstarší syn zemřel ve dvou měsících (žil 7.&nbsp;září&nbsp;– 27.&nbsp;října 1533).<ref name="geiss 462" /> Druhý syn [[Ču Caj-žuej]] (20.&nbsp;října 1536&nbsp;– 14.&nbsp;dubna 1549) byl od roku 1539 následníkem trůnu. Třetí [[Lung-čching|Ču Caj-chou]], syn [[Paní Tu|konkubíny příjmením Tu]] (†&nbsp;12.&nbsp;února 1554),<ref name="goodrich 320" /> byl roku 1539 jmenován [[Kníže z Jü|knížetem z&nbsp;Jü]]; současně se čtvrtý syn [[Ču Caj-sün]] stal [[Kníže z Ťing|knížetem z&nbsp;Ťing]]. Po roce 1549 císař váhal se jmenováním nového následníka, které považoval za nešťastné, což vyvolalo soupeření obou knížat.<ref name="geiss 462" /> Nakonec roku 1561 kníže z&nbsp;Ťing odjel z&nbsp;Pekingu do svého sídla, [[An-lu (městský okres)|Te-an]] v&nbsp;Chu-kuangu, kde 9.&nbsp;února 1565 zemřel.<ref name="goodrich 320" /> Ču Caj-chou po smrti císaře Ťia-ťinga roku 1567 nastoupil na trůn jako císař éry Lung-čching.
 
Ťia-ťing měl špatný vztah s&nbsp;příbuznými, zejména se svou tetou, [[Císařovna Čang (Chung-č’)|císařovnou Čang]] (vdovou po císaři Chung-č’ovi), které zazlíval postoje k&nbsp;jeho rodičům ve sporu o&nbsp;obřady. Když roku 1525 vyhořel její palác, odmítl ho obnovit a přesunul ji do menšího sídla.<ref name="geiss 462" /> Roku 1533 jejího mladšího bratra Čang Jen-linga nechal zatknout, poté, co vyšlo najevo, že roku 1515 zabil člověka a poté i&nbsp;důstojníka gardy, který ho kvůli první vraždě vydíral. Roku 1546 byl popraven. Druhý bratr excísařovny, Čang Chuo-ling, byl koncem roku 1537 zatčen kvůli obvinění z&nbsp;čarodějnictví. Vyšetřování zjistilo falešnost obvinění a žalobci skončili ve vyhnanství, Čang Chuo-ling však po měsíci ve vězení zemřel. Po smrti císařovny vdovy Čang roku 1541 ji Ťia-ťing nechal pohřbít s&nbsp;minimální možnou obřadností. Za [[Císařovna Sia (Čeng-te)|císařovnu Sia]], vdovu po císaři Čeng-tem, která zemřela v&nbsp;únoru 1535, odmítl držet smutek.<ref name="geiss 463">Geiss, s. 463.</ref>