Ťia-ťing: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
. značka: editace z Vizuálního editoru |
m linky, drobnosti |
||
Řádek 240:
Třebaže za Ťi-ťinga politický systém dosáhl určité stability, byla to stabilita zahrnující napjaté vztahy vlády s císařem, které přetrvaly i za panování [[Wan-li]]ho (vládl 1572–1620).<ref name="geiss 510">Geiss, s. 510.</ref> Podobně jako jeho předchůdce [[Čeng-te]] se Ťia-ťing pokoušel prosadit proti státnímu byrokratickému aparátu, sice jinými cestami, ale také neuspěl. Spory s úředníky se týkaly role císaře, který měl být, podle neokonfuciánského učení, nestranným rozhodcem diskuzí ve vládě a vykonavatel rituálů. Tuto roli panovníci považovali za příliš svazující, jejich pokusy o prosazení však neuspěly. Úředníci vedení svými zájmy byli schopni nasměrovat vládní politiku navzdory císařské vůli.<ref name="geiss 509">Geiss, s. 509.</ref>
Příkladem neúspěchu císaře byla otázka registrace půdy pro daňové účely. Počátkem 16. století bylo mnoho zdanitelné půdy vyňato z daňových registrů a nově obdělaná půda se do nich nedostávala. Pokusy dostat do evidence polnosti [[Wej-suo|vojenských rolníků]] podniknuté v prvních letech 16. století [[Liou Ťin]]em neuspěly a další pokus o registraci nově zúrodněných pozemků počátkem éry Ťia-ťing také nepřinesl úspěch. Naopak v letech 1512, 1531 a 1545 úředníci dosáhli rozšíření svých osvobození od daní. [[Zakázané moře|Zákaz námořního obchodu]] nebyl stát schopen vynutit a z ilegálního obchodu nebyl schopen získat daňové příjmy. A tak zisky ze zdokonalení zemědělských postupů, rozvoje průmyslu, řemesel i obchodu zůstávaly v soukromých rukou a stát z nich dostával jen málo. Ekonomika kvetla, ale státní pokladna nikoliv.<ref name="geiss 509" />
{{Panorama
Řádek 249:
== Ťia-ťingova rodina ==
Ťia-ťing měl postupně tři císařovny. První, [[Císařovna Čchen (Ťia-ťing)|paní Čchen]], mu vybrala jeho teta, [[Císařovna Čang (Chung-č’)|císařovna vdova Čang]]. Paní Čchen se stala císařovnou roku 1522. Roku 1528 se natolik rozrušila kvůli sporu s císařem, že potratila a krátce poté, 21. října 1528, zemřela.<ref name="geiss 461" /> Svou nevoli vůči ní císař vyjádřil skromným pohřbem a posmrtným jménem Tao-ling ({{Cizojazyčně|zh|悼靈}}),{{#tag:ref|Volně „Truchlící duše“.|group=pozn.}} až před rokem 1536 bylo, na radu Sia Jena, jméno změněno na Siao-ťie-su.<ref name="goodrich 319" />{{#tag:ref|
[[Soubor:孝洁肃皇后陈氏（明世宗）.jpg|náhled|Portrét [[Císařovna Čchen (Ťia-ťing)|paní Čchen]], první Ťia-ťingovy císařovny, [[Národní palácové muzeum]], Tchaj-pej]]
Řádek 256:
Třetí, [[Císařovna Fang|paní Fang]], pocházela z jihu, z okolí Nankingu. Do paláce přišla roku 1530, 28. ledna 1534 (devět dní po sesazení předchůdkyně) se stala císařovnou. Ťia-ťing si ji údajně vybral, protože sdílela jeho názory na obřady.<ref name="geiss 461" /> Roku 1542 zmařila atentát skupiny konkubín na císaře, panovník ji však zazlíval smrt jedné ze svých oblíbenkyň, popravené z rozhodnutí paní Fang po atentátu. Při požáru paláce roku 1547 proto odmítl vydat příkaz k její záchraně a uhořela.<ref name="geiss 462">Geiss, s. 462.</ref> Uspořádal ji však honosný pohřeb a vybral příznivé posmrtné jméno.<ref name="goodrich 320" />
Císař měl osm synů a pět dcer, ale jen dva synové a dvě dcery dosáhli dospělosti.<ref name="goodrich 320" /> Nejstarší syn zemřel ve dvou měsících (žil 7. září – 27. října 1533).<ref name="geiss 462" /> Druhý syn [[Ču Caj-žuej]] (20. října 1536 – 14. dubna 1549) byl od roku 1539 následníkem trůnu. Třetí [[Lung-čching|Ču Caj-chou]], syn [[Paní Tu|konkubíny příjmením Tu]] († 12. února 1554),<ref name="goodrich 320" /> byl roku 1539 jmenován [[Kníže z Jü|knížetem z Jü]]; současně se čtvrtý syn [[Ču Caj-sün]] stal [[Kníže z Ťing|knížetem z Ťing]]. Po roce 1549 císař váhal se jmenováním nového následníka, které považoval za nešťastné, což vyvolalo soupeření obou knížat.<ref name="geiss 462" /> Nakonec roku 1561 kníže z Ťing odjel z Pekingu do svého sídla, [[An-lu (městský okres)|Te-an]] v Chu-kuangu, kde 9. února 1565 zemřel.<ref name="goodrich 320" /> Ču Caj-chou po smrti císaře Ťia-ťinga roku 1567 nastoupil na trůn jako císař éry Lung-čching.
Ťia-ťing měl špatný vztah s příbuznými, zejména se svou tetou, [[Císařovna Čang (Chung-č’)|císařovnou Čang]] (vdovou po císaři Chung-č’ovi), které zazlíval postoje k jeho rodičům ve sporu o obřady. Když roku 1525 vyhořel její palác, odmítl ho obnovit a přesunul ji do menšího sídla.<ref name="geiss 462" /> Roku 1533 jejího mladšího bratra Čang Jen-linga nechal zatknout, poté, co vyšlo najevo, že roku 1515 zabil člověka a poté i důstojníka gardy, který ho kvůli první vraždě vydíral. Roku 1546 byl popraven. Druhý bratr excísařovny, Čang Chuo-ling, byl koncem roku 1537 zatčen kvůli obvinění z čarodějnictví. Vyšetřování zjistilo falešnost obvinění a žalobci skončili ve vyhnanství, Čang Chuo-ling však po měsíci ve vězení zemřel. Po smrti císařovny vdovy Čang roku 1541 ji Ťia-ťing nechal pohřbít s minimální možnou obřadností. Za [[Císařovna Sia (Čeng-te)|císařovnu Sia]], vdovu po císaři Čeng-tem, která zemřela v únoru 1535, odmítl držet smutek.<ref name="geiss 463">Geiss, s. 463.</ref>
| |||