Hermann Göring: Porovnání verzí

| místo narození = [[sanatorium]] Marienbad v [[Rosenheim]]u, {{Vlajka a název|Německé císařství}}

| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1946|10|15|1893|1|12}}

| sídlo =

| alma mater =

 

== Životopis ==

V [[první světová válka|první světové válce]] byl jedním z [[letecké eso|leteckých es]] [[Luftstreitkräfte|německého armádního letectva]]. Začátkem 20. let [[20. století]] se seznámil s [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]]. Roku [[1923]] byl během pokusu o [[Pivní puč|státní převrat]] postřelen do nohy a poté byl závislý na [[morfium|morfiu]], kvůli kterému trpěl [[obezita|obezitou]]. Miloval [[příroda|přírodu]], [[lov]] a zvířata. Měl funkci říšského lesmistra (''Reichsforstmeister'') a říšského lovčího (''Reichsjägermeister''). Byl také vášnivý až fanatický [[Sběratelství|sběratel]]. Sbíral všelijaké obrazy a exponáty z celého světa od nejrůznějších autorů. Na svou sbírku byl velmi pyšný. Později chtěl také založit Göringovo muzeum umění. Tam měl mít všechny exponáty, které za svůj celý život posbíral.<ref>''Kariéra Hermanna Göringa'', německý dokumentární cyklus, 60 min</ref> Pro získání obrazů udělal cokoliv, velkou část obrazů ukradl. Roku [[1928]] se stal poslancem za [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], roku [[1930]] také předsedou říšského sněmu. Roku [[1933]] založil později nechvalně známé [[gestapo]]. Později se stal ministrem [[Reichsluftfahrtministerium|letectví]] a roku [[1935]] vrchním velitelem [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] (maršálem letectva). Stal se [[Adolf Hitler|Hitlerovým]] oficiálním zástupcem, jímž byl až do roku [[1945]], kdy jej v této funkci vystřídal velko[[admirál]] [[Karl Dönitz|Dönitz]]. Poté byl zatčen a držen samotnou [[Schutzstaffel|SS]], na konci války byl zatčen v [[Obersalzdorf]]u Spojenci. Během [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] byl odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m, vykonání [[rozsudek|rozsudku]] ale unikl - spáchal [[sebevražda|sebevraždu]] spolknutím [[Kyanid draselný|kyanidové]] kapsle.

 

=== Mládí ===

Měl mnoho tváří. Byl ješitný, lstivý, podlý a brutální jako málokterý z Hitlerových stoupenců, a v [[Nacistické Německo|nacistické říši]] byl čas od času populárnější než dokonce sám [[Adolf Hitler]]. Narodil se 12. ledna 1893 v sanatoriu Marienbad poblíž hornobavorského města Rosenheim. Tři roky vyrůstal Göring mimo rodinu. Jeho matka Franziska Göringová, rozená Tiefenbrunnová ho po jeho narození nechala v péči jedné ze svých přítelkyň ve [[Fürth]]u. Údajně ho nechtěla vystavit obtížné cestě a špatným klimatickým podmínkám v [[Karibik]]u, kde pracoval její manžel a Göringův otec dr. Heinrich Ernst Göring jako německý generální konzul na [[Haiti]]. Do Německa se Göringovi vrátili v roce 1896 a následně se usadili v Berlíně, kde také poprvé Hermann Göring žil se svojí rodinou. Dva roky žila rodina Göringových v bytě Hermannova kmotra dr. Epensteina, zámožného muže původem z židovské rodiny, který byl nejen Hermannovým kmotrem, ale především milencem Hermannovy matky<ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., str. 22</ref>. V roce 1898 se na základě Epensteinovy nabídky rodina přestěhovala na jeho hrad Veldenstein, kde Franziska Göringová bydlela s doktorem Epensteinem ve druhém patře hradu, zatímco její manžel obýval patro první. Zde žili až do roku [[1912]], kdy se usadili v [[Mnichov]]ě. Hrad [[Veldenstein]] přešel v roce [[1938]] do vlastnictví Hermanna Göringa. Za Epensteinovy podpory se Hermann Göring dostal do kadetky v [[Karlsruhe]], v roce 1909 pak přestoupil na pruskou královskou kadetku v Berlíně-Lichterfelde, kterou v roce [[1911]] absolvoval v hodnosti praporčíka. Z latiny, francouzštiny a angličtiny dostal ´dostatečnou´, z kreslení plánů a čtení ´dobrou´, z němčiny, dějepisu, matematiky a fyziky ´velmi dobrou´ a ze zeměpisu ´výbornou´. Rozkazem z 22. června 1912 byl povýšen na poručíka v lednu 1914 dostal místo pobočníka ve štábu 4. bádenského pěšího pluku č.112 'Princ Vilém'.

 

 

=== Rok 1923: Odpor vůči vstupu francouzských a belgických vojsk do Porúří ===

Rok [[1923]] byl pro něj a celou [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] zlomový. V lednu 1923 vstoupila francouzská a belgická vojska do Porúří, kvůli opoždění s placením reparací. Občané této spolkové země byli vyzváni k pasivnímu odporu, k zastavení výroby. Zaměstnanci tak ale přišli o mzdy. Dělníky a podnikatele pak vláda musela podpořit a tak se začalo s nadměrným tiskem [[Bankovka|bankovek]]. To vyvolalo hyperinflaci astronomických rozměrů. Koncem roku [[1923]] stál jeden [[americký dolar]] 4,2 biliony marek. Země se řítila do politické krize. Situace pak donutila vládu k jednání s vítěznými mocnostmi a ukončením pasivního odporu.

 

 

=== Rok 1928: Začátek politické kariéry ===

Zlom v jeho životě přišel v roce [[1928]], kdy ho Adolf Hitler postavil do voleb do [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]] jako jednoho z kandidátů. Jeho kandidatura se Hitlerovi hodila jako protiváha bratrů Strassserových, jeho největších konkurentů ve straně. V této době byl na straně Hitlerových protivníků i [[Joseph Goebbels]]. Ve volbách [[20. květen|20. května]] 1928 získala [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] 2,6 procenta hlasů, což znamenalo 12 křesel. Jako poslanec vydělával 500 marek měsíčně a k tomu měl ještě 800 marek jako říšský řečník NSDAP. Těžce nemocná [[Carin Göringová|Carin]] přijela ze [[Švédsko|Švédska]] do [[Berlín]]a, aby dál hrdě stála po boku svého muže. Její bezmezná víra v [[Národní socialismus|nacionální socialismus]] se ještě upevnila a stala se z ní neúnavná a nadšená propagátorka Hitlera, [[nacismus|nacismu]] a [[antisemitismus|antisemitismu]]. Pro věc národního socialismu se snažila získat celou řadu významných osobností, především z řad šlechty. Göringovi tak vedli velmi čilý společenský život. Pravidelně je navštěvoval korunní princ [[August Vilém von Hohenzollern]], jeho bratr Eitel-Friedrich, knížata Wiedové a vrcholní politici nacistické strany. [[Carin Göringová]] umírá [[17. říjen|17. 10.]] [[1931]] ve Švédsku po srdečním záchvatu, což je pro Göringa těžká ztráta. Kariéra Hermanna Göringa se však nadále vyvíjí velmi dobře. Ve volbách v roce [[1930]] [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] volilo již 18 procent voličů. Nacisté tak získali 107 křesel. O dva roky později získala [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] ve volbách 230 křesel a stala suverénně nejsilnější stranou v [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]]. O tři roky později 30. ledna byl Hitler jmenován říšským kancléřem. V té době byl Göring na vrcholu moci a byl označován za druhého nejmocnějšího muže Třetí říše. V červnu [[1933]] začal Göring se stavbou svého sídla, které pojmenoval po své zesnulé ženě – Carinhall. I Göringův dobrý vztah s Hitlerem mu dodával moc. V roce [[1935]] jako prezident Reichstagu uvedl v platnost [[Norimberské zákony]]. Podle legendy se měl na jedné společenské akci setkat s gangsterem [[Bugsy Siegel]]em. Siegel chtěl Göringa pro jeho antisemitské názory údajně zabít, což mu nakonec mělo být rozmluveno.

 

=== Sňatek s Emmy Sonnemannovou ===

10. dubna [[1935]] se Hermann Göring podruhé oženil a jeho manželkou se stala rozvedená divadelní herečka [[Emmy Göring|Emma Sonnemannová]]. Na velkolepou svatbu bylo pozváno tisíc hostů a den svatby byl vyhlášen dnem pracovního klidu. Emma, které však všichni říkali Emmy, byla velká, statná a blond žena, která pro Göringa ztělesňovala ideál germánské ženy, stejně jako jeho první žena [[Carin Göringová|Carin]]. Emmy se stala na další léta jeho spřízněnou duší, utěšovatelkou a opatrovatelkou. V první řadě se však musela vyrovnat s kultem své zemřelé předchůdkyně, Carin Göringové, po níž Hermann Göring nazval svůj nejoblíbenější dům Carinhall, nebo své jachty Carin I. a Carin II.

 

 

=== Závěr války ===

[[Soubor:Hermann Göring at Nuremberg Trials November 1945.jpeg|náhled|upright|Herman Göring při Norimberském procesu (říjen 1945)]]

Dne [[20. duben|20. dubna]] [[1945]] se Göring naposledy setkal s Hitlerem v Berlíně. Pak se ukryl na [[Obersalzberg]]u, Hitlerově letním sídle. Göringova žena Emma odjela i s dcerou Eddou na [[Obersalzberg]] v lednu [[1945]]. Za nimi tam pak putovaly i poklady ukradené Göringem po celé Evropě v průběhu války – např. 1000 obrazů, 80 soch a 60 gobelínů, které byly následně ukryty v jedné štole na [[Untersberg]]u. Dne [[22. duben|22. dubna]] [[1945]] Hitler poprvé přiznal, že válka je prohraná. Následující den pak Göring poslal Hitlerovi dopis, v němž mu oznamoval, že pokud nedostane odpověď do 22. hodiny, převezme velení. To Hitlera rozzuřilo a zbavil Göringa všech jeho hodností a úřadů a vydal rozkaz k jeho popravě. Göring se pak ukryl na hrad [[Mauterndorf]]. Tam byl také Göring [[28. duben|28. dubna]] [[1945]] zatčen [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckými jednotkami]], odkud byl převezen na zámek [[Fischhorn]]. Dne [[12. srpen|12. srpna]] pak byl převezen do [[Norimberk]]u. Zde byl soudním tribunálem obviněn z plánování nebo provedení útočné války a účast na válečných zločinech nebo vyvražďování národů. Dne [[1. říjen|1. října]] [[1946]] byl Hermann Göring odsouzen k [[Trest smrti|trestu smrti]] [[oběšení]]m. Popravy měly začít v noci na [[16. říjen|16. října]]. Své popravě ale Göring unikl, neboť [[15. říjen|15. října]] ve 22:44 spáchal sebevraždu spolknutím kapsle [[kyanid draselný|kyanidu draselného]], kterou měl ukrytu na cele pravděpodobně v gelu na vlasy. Jiný zdroj a to agentura AFP, jejíž zpráva vyšla [[19. říjen|19. října]] 1946 v deníku Lidová Demokracie, uvádí, že dva soudní lékaři ohledávající mrtvolu zjistili, že v okolí pupku je hnisavá ranka a drobné podráždění a není tedy vyloučeno, že ampulka s jedem byla zašita zde a nebyla odhalena ani důkladnou lékařskou prohlídkou v Mondorf- Les- Bains v Lucembursku.<ref name="rfr9">Lidová Demokracie, ročník II., č. 241, 19. října 1946, s. 1</ref>