Poustevník: Porovnání verzí

Přidáno 211 bajtů ,  před 3 lety
→‎Poustevníci v Čechách: +Fialový poustevník
(→‎Současnost: typos, odstr. neency pasáže)
(→‎Poustevníci v Čechách: +Fialový poustevník)
 
Ještě v 19. století, ovšem už jako anachronismus, žilo na různých místech minimálně 5 poustevníků. Poslední z nich, Václav Winkler v Brné u Ústí nad Labem, zemřel v lednu 1889.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svátek|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Poustevníci v Čechách, in: Obrazy z kulturních dějin českých, díl 1.|vydání=|vydavatel=J. Otto|místo=Praha|rok=1891|počet stran=|strany=s. 299|isbn=}}</ref> Dožil se více než devadesáti let a živil se mj. prodejem lesních plodin.
 
Ve 20. století žil poustevnickým životem malíř [[Václav Matoušek]] známý jako ''Fialový poustevník'' pod hradem [[Týřov]], žák [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], o kterém psal také [[Ota Pavel]].
 
=== Současnost ===
V roce [[2008]] byly vydány ''Stanovy poustevnického života v brněnské diecézi''<ref>Biskupství brněnské: Stanovy poustevnického života v brněnské diecézi ([http://doc.biskupstvi.cz/bb/storage/dokumenty/stanovy_poustevnickeho_zivota.pdf dostupné online])</ref> na zkušební dobu pěti let. V daném období rovněž vznikla zamýšlená poustevnická kolonie ve Velkých Janovicích ve [[Římskokatolická farnost Dalečín|farnosti Dalečín]]. V Čechách a na Moravě žije poustevnickým způsobem života několik jednotlivců, zavázaných buď veřejným, nebo soukromým poustevnickým slibem.<ref name="lerch" />
 
== Odkazy ==