František Gel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava prokliku značka: editace z Vizuálního editoru |
m Odstranění opakujících se odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Životopis ==
V roce [[1919]] Gel vystudoval gymnázium v [[Prostějov]]ě. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V [[Brno|Brně]] začal, ale nedokončil, studium práv. V roce [[1924]] začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky [[Rudolf Těsnohlídek|Rudolfu Těsnohlídkovi]] byl přijat do redakce [[Lidové noviny|Lidových novin]] na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce [[1933]] odešel do nakladatelství [[Melantrich]]. V únoru [[1934]] málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce [[1939]] musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes [[Maďarsko]], kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Po příchodu do [[Francie]] byl prezentován 26. ledna [[1940]] v čs. zahraniční armádě ve
[[Soubor:MěstoAlbrechtice-rodnýdůmGel.JPG|right|thumb|Rodný dům - Město Albrechtice]]
Po porážce [[Německo|Německa]] v letech 1945–1949 zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z [[Norimberský proces|Norimberského procesu]]. Po válce pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 opět v rozhlase. Na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] na Institutu osvěty přednášel obor žurnalistika. Mezi jeho žáky se rádi hlásí například [[Rudolf Křesťan]] nebo hudební publicista [[Jiří Černý]]. Gel připravoval rozhlasové pořady pro mládež o významných osobnostech, psal literaturu faktu i soudničky a překládal.
Řádek 19:
[[Soubor:MěstoAlbrechtice-deskaGel.JPG|right|thumb|Pamětní deska na rodném domu - Město Albrechtice]]
== Překlady ==
* [[Viktor Bibl]]: ''Orlík, syn Napoleonův'' (
* [[Bartolomé de las Casas]]: ''O Zemí Indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější'' ([[1954]])
* [[Arthur Conan Doyle]]: ''[[Pes baskervillský]]'' ([[1958]]), ''[[Ztracený svět (Doyle)|Ztracený svět]]'' ([[1971]])
* [[Erle Stanley Gardner]]: ''Případ Arleny Ferrisové'' ([[1962]])
* [[Richard Gordon (spisovatel)|Richard Gordon]]: ''Doktor v domě'' ([[1969]]), ''Doktor na moři'' (
* [[Peter Cheyney]]: ''Ovšemže řekla ano'' (
* [[Anna Marie Joklová]]: ''Opravdové zázraky Basilia Knoxe'' (
* [[Bernhard Kellermann]]: ''Vladaři snů'' ([[1927]])
* [[Ring Lardner]]: ''Extase Owena Muira'' (
* [[Odorico z Pordenone]] (Bratr Oldřich, Čech z Furlánska): ''Popis východních krajů světa'' (
* [[Karlludwig Opitz]]: ''Můj generál'' (
* [[Erich Maria Remarque]]: ''Cesta zpátky'' ([[1931]]), ''[[Na západní frontě klid]]'' ([[1964]])
* [[Michael Zottman Thomas]]: ''Za obzorem čeká svět'' (
* [[Mark Twain]]: ''[[Dobrodružství Toma Sawyera]]'' ([[1955]]), ''[[Dobrodružství Huckleberryho Finna]]'' (
* [[Edgar Wallace]]: ''Když gangsteři ovládli Londýn'' (
* [[Thornton Wilder]]: ''Březnové Idy'' ([[1982]])
|