Wales: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
jasně, staří Anglíci a Sasíci (Sassenachs) šprechtili ba zajisté německy..... |
historie |
||
Řádek 73:
*[[Cwmbran Town]]
*[[Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch]]
== Historie ==
[[Image:BrynCelliDdu3.jpg|thumb|250px|right|Bryn Celli Ddu je hrobka z pozdního neolitu]]
Oblast Walesu je již osídlena minimálně 29 tisíc let, ačkoliv nepřetržité osídlení začíná až po poslední [[doba ledová|době ledové]]. Ve Walesu je mnoho památek z období [[neolit]]u (především hrobky), ale také z doby [[doba bronzová|bronzové]] a [[doba železná|železné]. První psané historické záznamy pocházejí od [[římská říše|Římanů]], kteří začali dobývat Wales v roce 48. V té době byla oblast současného Walesu rozdělena na mnoho klanových území. Římané vybudovali řetěz pevností napříč jižním Walesem a těžili zlato v [[Dolaucothi]]. Založili také legionářskou pevnost [[Caerleon]] (latinsky: Isca Silurum), z níž se dochoval nejzachovalejší amfiteátr v celé Británii. Během 4. století přinesli Římané do Walesu křesťanství.
Kolem roku 410 Římané opustili Británii a velká část nížin ve Walesu byla uchvácena různými německými kmeny. Na druhou stranu vzniklo mnoho nezávislých velšských států, například Gwynedd, Powys, Dyfed and Seisyllg, Morgannwg, and Gwent. Tyto státy přetrvaly především díky vhodným zeměpisným podmínkám (hory, řeky) a vytvořily tak základ toho, co známe jako dnešní Wales. V 7. století budovali státy na hranicích s Anglií opevněné valy (Wat's Dyke, Offa's Dyke). Po zbytcích Offa's Dyke vede dnes stejnojmenná turistická trasa napříč celým poloostrovem z jižního až na severní pobřeží.
Do pohraničních šarvátek mezi obyvateli Walesu a Anglie se zapojili i [[Vikingové|vikingští]] nájezdníci. Velšané uzavřeli s Vikingy dohodu o společném boji proti anglo-saské [[Mercii]] a dočasně tak zabránili expanzi do Walesu.
[[Image:SDJ Harlech Castle Gatehouse.jpg|left|250px|thumb| Hrad Harlech je jeden z hradů vybudovaných Eduardem I.]]
Celý [[středověk]] je provázen boji s Anglií, tedy s [[Anglosasové|Anglosasy]] a posléze [[Normané|Normany]]. Obsadit Wales se podaří až anglickému králi [[Eduard I.|Eduardu I.]] na konci 13. století. Eduard spoutal Wales kruhem královských hradů a zavedl titul Princ Velšský (Prince of Wales), jehož držitelem je nástupník anglického (dnes britského) trůnu. Proti anglické nadvládě se několikrát zvedl odpor, největší povstání vedl v 15. století [[Owain Glyndŵr]], který si uchoval nad Walesem kontrolu po několik let. V roce 1536 je Wales plně připojen k Anglii, velšská legislativa je spojena s parlamentem ve Westminsteru.
V 18. století začínají [[průmyslová revoluce]], která Wales hluboce ovlivní. Obzvláště jihovýchodní Wales je v průběhu 19. století velmi industrializován, počet obyvatel dramaticky roste. Tyto původně velšsky mluvící oblasti jsou postupně poangličtěny.
Po druhé světové válce začíná dlouhodobý úpadek těžby uhlí a železářského průmyslu, který tvořil základ zdejšího průmyslu. [[Plaid Cymru]] (národní velšská strana) získává první křesla v parlamentu a zavedení velšské samosprávy (devolution) se stává aktuálním politickým tématem. První referendum o domácí samosprávě v roce 1979 bylo neúspěšné, ale ve druhém referendu v roce 1997 voliči vyslovili svůj souhlas. Výsledek referenda vedl k vytvoření Velšského národního shromáždění se sídlem v [[Cardiff]]u.
== Administrativní členění Walesu ==
Řádek 109 ⟶ 122:
== Politika ==
Ve Walesu, jakožto konstituční části Spojeného království, je hlavou státu britský panovník. Moc výkonná pochází od královny a je uskutečňována prostřednictvím Parlamentu Spojeného království ve [[Westminster]]u. Některé pravomoci jsou delegovány na Národní shromáždění Walesu (National Assembly for Wales) v [[Cardiff|Cardiffu]]. Parlament Spojeného království vydává primární zákony, v jejichž rámci Národní shromáždění uskutečňuje sekundární legislativu platnou na území Walesu.
V Britské sněmovně reprezentantů má Wales vyhrazen 40 poslaneckých křesel (z celkového počtu 646). Členem vlády Spojeného království je Státní sekretář pro Wales (Secretary of State for Wales), který je zodpovědný za záležitosti týkající se Walesu.
Řádek 115 ⟶ 128:
== Národní symboly ==
[[Image:Flag_of_Saint_David.svg|thumb|150px|Vlajka svatého Davida (''Baner Dewi Sant'')]]
* '''Vlajka Walesu''' se skládá z červeného draka prince Calwaladera a [[Tudorovci|tudorovských]] barev – bílé a zelené. V roce 1485 byla použita králem Henry VII v bitvě u Bosworthu a poté byla umístěna v katedrále svatého Pavla v Londýně. Poté byl přidán červený drak, jako symbol velšského původu Tudorovců. Velšskou národní vlajkou byla uznána v roce 1959. Jelikož britské vlajka neobsahuje žádný velšský symbol, vlajka Walesu se stala velice populární.
* '''Drak''', který je součástí národní vlajky, je sám o sobě oblíbeným národním symbolem. Ačkoliv nejstarší doklady o použití tohoto symbolu pochází z 9. století (Historia Brittonum), podle populární legendy byl drak na již standartě krále Artuše
* '''Pórek''' je také národním symbolem Walesu. Podle legendy poručil svatý David svým velšským vojákům v jedné z bitev konající se v pórkovém poli, aby si na helmy připevnili tuto zeleninu. Pórek potom sloužil jako rozpoznávací znamení vojáků bojující za stejnou stranu.
Řádek 122 ⟶ 135:
* '''Královský znak Walesu''' používá Charles, prince velšský, jako svůj osobní znak.
{{Velká Británie}}
| |||