Stolové hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění infoboxu značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
| název = Góry Stołowe<br />Stolové hory
| obrázek = Szczeliniec Wielki.JPG
| popisek = Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina)
| alt = Malá a Velká Hejšovina při pohledu z [[Fort Karola]] (červenec 2005)
| nejvyšší bod = [[Szczeliniec Wielki]] (Velká Hejšovina) / Skalniak ([[Bor (hora)|Bor]])
| maximální výška = 919 resp. 925 (Bor)
| nadřazená jednotka = [[Orlická oblast]]
| podřazené jednotky =
| sousední jednotky = [[Broumovská vrchovina]] ([[Jestřebí hory]], [[Polická pánev]]/[[Machovská pánev]], [[Broumovské stěny]] a [[Broumovská kotlina]]/Otovická kotlina), [[Kladská kotlina]], [[Bystřické hory]], [[Orlické hory]], [[Podorlická pahorkatina]] ([[Hronovská kotlina]], [[Chudobská sníženina]], [[Levínská vrchovina]])
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{Flagicon|Česko}} [[Česko]]<br />{{Flagicon|Polsko}} [[Polsko]]
Řádek 22:
==== Kulturně geografické pojetí pojmu Stolové hory ====
Název pohoří Stolové hory a další polská místní pojmenování jsou nedávného původu (novotvary) a souvisí s polským osídlením teritoria po II. světové válce. S tím také souvisí geografické vymezení Stolových hor, které je odlišné od zde uváděného. Polští geografové, jak dokládá nejen heslo Stolových hor v polské wikipedii, neuvažují ve vymezení Stolových hor státní hranice, jak je to zvykem u nás: pro ně Stolové hory na severozápad pokračují [[Broumovské stěny|Broumovskými stěnami]] (německy Falkengebirge) a následujícími kuestami [[Polická stupňovina|Polické stupňoviny]], tj. popořadě Zdoňovskými kuestami a poté obloukem zpět na jihovýchod se stáčejícími Janovickými kuestami, vrcholícími masivem [[Závora (pohoří)|Závory]] (německy Qualischer Riegel). Zahrnují do nich dokonce i skalní města [[Ostaš (vrch)|Ostaše]] a [[Adršpašsko-teplické skály|Adršpašsko-teplických skal]]. Pokud bychom byli v tomto smyslu důslední, bylo by třeba do nich zahrnout i kuesty Stárkovské.
Tradiční geografické vymezení Stolových hor, tedy přesněji Heuscheuergebirge, v chápání původního obyvatelstva, tj. Němců a kladských Čechů, se týká pouze pouze masivu Hejšoviny (Malé i Velké) a celého rozlehlého masivu Boru, nikoli již Broumovských stěn a dalších celků. Stolový charakter obou masivů vyniká především při pohledu z Čech: [[Hronovská kotlina]] je dominována masivem [[Bor (hora)|Boru]] (hovoříme o převýšení cca. 570 metrů), který má při pohledu odsud skutečně stolový charakter, což neplatí při pohledu z [[Kladská kotlina|Kladské kotliny]], resp. odkudkoliv z polského teritoria východně od jeho nejvyšších vrcholů. Odtamtud se Bor jeví jako rozlehlý členitý masiv, takže polští geografové rozlišují mezi horou Bor a masivem Bor (Skalniak).
Čeští obyvatelé Hronovska a Policka však nepoužívali pro toto pohoří žádný společný název, nazývali jej vždy [[Bor (hora)|Bor]] a [[Velká Hejšovina|Hejšovina]] nebo Hejšovina a Bor, tzn. obě hory vždy rozlišovali. Když [[Karel Čapek]] hovoří v Doktorské pohádce o kouzelníku Magiášovi na Hejšovině, má na mysli Velkou Hejšovinu; tyto hory jsou také odděleně pojmenovávány v díle [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]].
| |||