Magistr umění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m Narovnání vn. odkazů. |
||
Řádek 1:
'''Magistr umění''' (z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|magister artis}}'') je [[akademický titul]] označující absolventa [[vysoká škola|vysoké školy]] v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|magisterském studijním programu]] v [[
Udělování titulu „magistr umění“ (resp. i titulu „magistr“) se v [[Česko|České republice]] řídí [[zákon]]em č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Získá ho absolvent 1–3letého [[studium|studia]] v případě navazujícího magisterského studia na [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářský studijní program]], nebo 4–6letého studia v případě magisterského studijního programu (samostatného, celistvého, tedy souvislého a nenavazujícího [[studium|studia]]) na [[univerzita|univerzitě]], případně na jiné [[vysoká škola|vysoké škole]], přičemž tyto souvislé magisterské studijní programy mohou být právě typické např. pro oblast [[umění]], [[právo]], [[lékařství]] apod. Pro některé magisterské [[umělec]]ké studijní obory může být typický čtyřletý souvislý (nerozdělený) magisterský [[studijní program|program]]
Jako ''diplomant'' se někdy označuje [[student]] [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterského studijního programu]], resp. student pracující na své [[diplomová práce|diplomové (magisterské) práci]]. Magisterské studium se v tomto případě řádně ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]] (''státnice''), jejíž součástí je i obhajoba závěrečné kvalifikační práce (diplomové práce).<ref>§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45-3 Dostupné online.]</ref> Pro umělecké vysoké školy je pak typický určitý umělecký výstup.
Řádek 10:
Titul se odvozuje z [[latina|lat.]] ''[[magister]]'' – ''[[mistr]]'', učitel, případně představený. Na [[středověk]]é [[univerzita|univerzitě]] byl ''magister'' („mistr“) původně prostě učitel, už ve středověku se však stal akademickým titulem. Uděloval se [[bakalář]]ům po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (''these'') na [[artistická fakulta|artistické fakultě]] (fakultě svobodných umění, odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“) a byl předpokladem pro získání učitelského oprávnění (tzv. ''licentia docendi''). Oprávněným tj. zpravidla jmenovaným učitelům se někdy říkalo [[magister regens]]. Na odborných fakultách (ve středověku teologické, právnické a lékařské) se uděloval titul [[doktor]], který v 18. století v Rakousku titul magistra nahradil. Magistr zůstal pouze titulem [[farmacie|farmaceutů]] (PhMr.).<ref>{{Citace monografie | titul = Ottův slovník naučný. Sedmý díl | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1893 | kapitola = Doktor | typ kapitoly = heslo | strany = 774}}</ref>
Titul magistra byl v [[Česko|Česku]] znovu zaveden roku [[1990]], aby tak české akademické tituly lépe odpovídaly titulům z ''anglosaského světa''. Titul magistra umění byl pak zaveden až v roce [[1998]]. Těm, kteří ještě před rokem 1990 absolvovali univerzitní studia bez získání akademického titulu, byl titul magistra umění (MgA.) přiznán zákonem.
Na [[Slovensko|Slovensku]] se magisterský titul zvlášť pro [[
| typ = Zákon
| číslo = 131/2002 Z. z.
|