Operace Tetřev: Porovnání verzí

'''Operace Tetřev''' ([[Němčina|něm.]] '''Auerhuhn''') byla největší protipartyzánská operace na území Protektorátu za celé období 2.sv.války a byla iniciovaná státním ministrem pro Čechy a Moravu [[Karl Hermann Frank|K.H. Frankem]] a jím osobně vyžádána u Adolfa Hitlera. Proběhla zejména v oblasti [[Beskydy|Západních Beskyd]] ve dnech 16. - 22. listopadu [[1944]] a jejím hlavním cílem byla likvidace [[Partyzán|partyzánských]] skupin na území východní Moravy, zejména Valašska.

Naplánováním celé operace pověřil K. H. Frank policejního plukovníka policie SS - ''Standarterführera'' Georga Attenbergera, přičemž si Frank nad celou akcí podržel dohled. Jako prostor operace byl určen horský okruh v prostoru [[Frenštát pod Radhoštěm]] - [[Čeladná]] - [[Rožnov pod Radhoštěm]]. Celá operace byla naplánována jako kotlová operace; operační prostor byl rozdělen na devět dílů, přičemž jednotlivé díly měly být postupně neprostupně uzavřeny a důkladně pěším vojskem pročesány. Samotnou uzávěru cest a chodníků měly provedly policejní jednotky, prohledávání prostoru v terénu měla zajistit pěší divize.

Na operaci se podíleli zejména příslušníci záloh wehrmachtu - 540. divize granátníků gen. Windecka (asi 12 000 vojáků), dále 3 roty SS Haupt. Gernera povolané ze Slovenska, operační jednotky bezpečnostní policie (SiPo) ZbV (kommanda). Neprodyšné uzávěry přístupových cest a chodníků, měly provést a zajistit zejména operační jednotky pořádkové policie (Schutzpolizei) Ruhsam a Burger, které čítaly asi 700 mužů a také příslušníci pořádkové policie (Schutzpolizei) . Mimo to také pomáhalo několik příslušníků gestapa, včetně strážníků místních- obvodních četnických stanic.

Jednotky ZbV oddíly ke zvláštnímu použití ( Zur besonderen Verwendung )

* ZbV Kommando 1 (velitel SS-Obersturmbannführer Müller sídlil ve Zlíně ) opěrný bod (pobočka) z Velkých Karlovic ( Obst.Heinecke) a ze Starých Hamrů (Unst. Meier)

Operačním jednotkám ZbV velel SS-Obersturmbannführer Müller, který sídlil ve Zlíně. Celkem se jednalo o asi 320 speciálně vycvičených a vyzbrojených příslušníků jednotek SS proti partyzánům. Dále bylo využito 39 psovodů příslušníků pohraniční a finanční stráže (Jagdkommanda).

Již před začrnýátkemzačátkem operace se partyzánským jednotkám z prostoru operace podařilo uniknout; nejprve odešli příslušníci Wolframu (jednalo se o náhodu, o operaci nic nevěděli), následně se na Slovensko přesunul Niščimenkův zpravodajský oddíl (přípravu operace provázel velký pohyb vojska, což partyzánům neušlo). Oddíl Jana Žižky se po rozbití svého štábu rozptýlil a částečně přesunul do [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrchů]].

Samotná operace započala 16. listopadu 1944, kdy vojenské jednotky zaujaly pozice na linii obklíčení. Díky zpoždění transportních vlaků se ale část jednotek na své pozice dostala se zpožděním. Navíc průběh operace provázely další dílčí problémy. Předně se velitelé gen. Windeck a plk. Attenerger neshodli na praktické realizaci operace a to provádět nejdříve prohlídky hustě obydlených sektorů, jak navrhoval Attenberger. Windeck prováděl operaci od neobydlených vyšších horských pásem, což mělo za následek problémy pro uzavírací oddíly. Operaci navíc provázelo špatné počasí; sněhová vánice oslabovala často nechráněné příslušníky oddílů a oslabovala jejich pozornost. Samotná uzávěra nebyla díky velkým vzdálenostem hermetická a partyzánům se dařilo pronikat.

Policejní oddíly každý den prohledávaly dva sektory. V oblasti bylo vyhlášeno [[stanné právo]] se zákazem vycházení (mezi 16.00 až 6.30) a chůzí mimo vyznačené trasy. Za porušení těchto zákazů mohlo následovat zastřelení. K prvnímu střetu s partyzány došlo 17. listopadu na Lhotní Louce, kdy došlo k boji mezi partyzánským oddílem npor. Pankeviče a Wehrmachtem. Partyzáni ztratili 5 mužů, Němci šest, část partyzánů se z obklíčení probila. Ke druhé srážce došlo nad [[Prostřední Bečva|Prostřední Bečvou]], kde byla obklíčena skupina 4 partyzánů (3 muži a 1 žena). Jeden partyzán padl, dva byli zajati a žena uprchla. Dále potom policejní jednotka zastřelila dva partyzány z oddílu kpt. V. G. Ševcova - Grekovského. Mimo tyto střety došlo k několika falešným poplachům (z důvodu špatné komunikace mezi policií a vojáky došlo k palbě vojáků na policejní jednotky a jednou omylem ostřelovali trojici dětí).

Výsledek operace byl i z hlediska Němců rozporuplný až negativní. SS-Obersturmbannführer Müller sice konstatoval, že ''... 8 dní, které uplynuly po akci, není zjištěna v prostoru žádná činnost band. Potud tedy působilo toto velké nasazení pozitivně...'' Zároveň ale konstatuje, že ''...výsledek velkoakce není úměrný operaci... a ... nebyl však dotčen obvod činnosti banditů v sousedním prostoru... ...(kde) naopak, tato činnost má stoupající tendenci...'' Je jisté, že ke zničení partyzánských jednotek nedošlo a partyzánský oddíl Jana Žižky se po přeformování rozrostl na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky rozdělenou do několika oddílů.<ref name="Operace Tetřev"/>