Bakalář umění: Porovnání verzí

Přidáno 1 561 bajtů ,  před 2 lety
+Fine arts.
(Wikilinky, doplněno.)
(+Fine arts.)
| paragraf = 45.
| url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45
}}</ref> Dle zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu [[povolání]] a též i k dalšímu [[studium|studiu]]. Úspěšný absolvent, bakalář umění, se tedy případně může přihlásit i k dalšímu vysokoškolskému studiu v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|(navazujícím) magisterském studijním programu]] (7 v [[ISCED]]), ten následně zpravidla trvá 1-3 roky.
 
Jako ''bakalant'' se někdy označuje student bakalářského studijního programu, příp. student pracující na své [[bakalářská práce|bakalářské práci]]. Bakalářské studium se řádné ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]] (''státnice''), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba [[bakalářská práce|bakalářské (diplomové) práce]],<ref>§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45-3 Dostupné online.]</ref> pro umělecké vysoké školy bývá typický určitý umělecký výstup.
 
== Historie ==
''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený'') označoval původně na [[středověk]]é [[univerzita|univerzitě]] [[akademický gradus]], jehož [[student]] dosáhl po absolvování [[trivium|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium|kvadriviu]]. Později se tento titul získával po absolvování [[artistická fakulta|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta|fakulty]] univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. [[magister]] – magistra) na artistické fakultě (fakultě [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]], odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“).
 
Pro [[Česko]] byl titul bakaláře byl znovu zaveden roku [[1990]], aby také i české akademické tituly lépe odpovídaly titulům ve světě, respektive titulům (přesněji: určitým stupňům formální kvalifikace) z ''anglosaského světa''. Do [[sametová revoluce|revoluce]] bylo v tehdejším [[Československá socialistická republika|socialistickém Československu]] charakteristické „dlouhé“ vysokoškolské studium (blíže: [[akademický malíř]], [[akademický sochař]], [[akademický architekt]]) a případně následná aspirantura (blíže: [[kandidát věd]]), tedy „dvoustupňový systém“. Po roce 1989, resp. po přechodu od státem [[Plánovaná ekonomika|centrálně plánovaného hospodářství]] k [[tržní ekonomika|tržní ekonomice]], zde byla zákonem z roku 1990 zavedena standardní třístupňová vysokoškolská soustava, přičemž tato soustava bývá obecně označována jako ekonomicky únosnější pro nekomunistické ([[kapitalismus|kapitalistické]]) státy, ekonomickya únosnějšíto právě kvůli rozdělení „dlouhého“ (magisterského) studia.
 
V 90. letech [[20. století]], přesněji mezi lety [[1990]]-[[1998]], se dle tehdejšího vysokoškolského zákona (tedy zákona č. 172/1990 Sb.), původně v [[Česko|Česku]] studium, které vedlo k získání bakalářského gradu, označovalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“, nicméně tento zákon ještě variantu BcA. (ani [[magistr umění|MgA.]]) pro umělce neodlišoval, (udílen byl do té doby i v oblasti umění pouze „bakalář“ – Bc.). Po roce [[1998]] a zavedení BcA., (resp. též po [[Boloňský proces|Boloňském procesu]]), se z něj stal [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářský studijní program]]. Obdobně dlouhé „vysokoškolské studium“ (dlouhé) se transformovalo do [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterského studijního programu]] a dříve označované „postgraduální studium“ pak bylo upraveno jakožto [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] ([[Ph.D.]]).
 
Podle vysokoškolského zákona, konkrétně dle § 99 odst. 3 téhož zákona, se tímto titulem nahrazuje i titul [[bakalář]] (Bc.), který získali podle § 21 staršího vysokoškolského zákona, tedy zákona č. 172/1990 Sb., absolventi ''obsahově ucelené části vysokoškolského studia'' (''bakalářského studia'') uměleckých vysokých škol. [[Osvědčení]] o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
 
Na [[Slovensko|Slovensku]] se bakalářský titul zvlášť pro [[Oblast vzdělávání|oblast]] umění (BcA.) neuděluje – [[bakalářský studijní program]] zde používá v různých oblastech pouze jeden titul (Bc.).<ref>{{Citace právního předpisu
| url = http://www.zakonypreludi.sk/zz/2002-131
}}</ref>
 
== Obdobné tituly v jiných zemích ==
V zemích [[Evropa|Evropy]] v 90. letech 20. století postupně sjednocoval vysokoškolský systém do tří cyklů po vzoru ''anglosaského světa'' tzv. [[Boloňský proces]]. Bakalářský titul se tak v současnosti uděluje de facto po celém světě a značí standardní, základní vysokoškolský titul (stupeň kvalifikace), který označuje absolventa prvního cyklu vysokoškolského studia (blíže: [[ISCED]]), [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářského programu]], obvykle v trvání tří až čtyřletého studia na vysoké škole. Titul bakaláře se ve světě uděluje v mnoha různých [[Oblast vzdělávání|oblastech]] a podobách (či zkratkách), například: [[Bachelor of Arts|B.A.]] (či BA, z [[latina|lat.]] ''baccalaureus artium'') – ''Bachelor of Arts'', což značí bakaláře [[humanitní věda|humanitních]] [[věda|věd]], [[Bachelor of Science|B.S.]] (BS, B.Sc., BSc, či BSc., z [[latina|lat.]] ''baccalaureus scientia'') – ''Bachelor of Science'', což značí bakaláře [[přírodní věda|přírodních]] věd, dále se ve světě udělují například: ''[[Bachelor of Engineering]]'', ''[[Bachelor of Laws]]'', nebo právě ''[[Bachelor of Fine Arts]]'' – což je právě bakalariát typický pro oblast [[umění]] atd.
 
== Odkazy ==
3 003

editací