Horácko: Porovnání verzí

'''Horácko''' je rozsáhlá [[Etnografie|etnografická]] oblast na rozhraní [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]], skládající se z několika menších podoblastí. V [[19. století]] byl tento pojem širší a platil spíše pro území na Moravě.<ref>Horáci. In ''Ottův slovník naučný''. Díl XI. Praha: J. Otto, 1897. S 558–560. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n570 Dostupné online.]</ref> Pojem [[České Horácko]] byl vytvořen analogicky k [[Moravské Horácko|Moravskému Horácku]]. V současné době největší část Horácka spadá do [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]], folkloristé označují jako Horácko pruh území od Telče přes Jihlavu až k Novému Městu na Moravě, Podhorácko se pak uvádí jako oblast trojúhelníku mezi městy Jemnice, Velké Meziříčí a Moravský Krumlov.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

Lidové kroje na Horácku dlouho využívaly přírodní materiály jako lněné plátno, vlnu nebo kůže.<ref>{{Citace monografie

}}</ref>. Byly kombinovány s potištěnými bavlněnými látkami -– [[kartoun]]<nowiki/>em, a různými druhy hedvábných látek pro slavnostní příležitosti. Velké obliby došel i modrotisk.<ref>{{Citace monografie

}}</ref>.

Pro mužské kroje byly charakteristické úzké kožené kalhoty, bílé, žluté či černé, méně často hnědé. Plátěné košile rovného střihu a vesty z vlny, kůže nebo kupovaných materiálů. Na ně se oblékaly krátké i dlouhé kabáty, obliby došly i límcové pláště. V zimě se oblékaly bílé kožichy, lemované kožešinou a vyšívané barevnými květy. Ty jsou charakteristické pro širší oblast Českomoravské vrchoviny.<ref>{{Citace periodika

}}</ref>. Na hlavu patřily klobouky se širokou střechou nebo několik druhů čepic.Starší nízké střevíce vystřídaly během 19. století vysoké selské kožené holínkové boty.

Ženy dlouho zůstaly u kanafasových a vlněných sukní. Na severním Horácku jim říkaly "šarky"„šarky“ a "mezulánky"„mezulánky“, na Podhorácku " dělanice"„dělanice“. K nim si uvazovaly podle příležitosti nejrůznější zástěry. Na svátek většinou nosily kabátky ze vzorovaných látek nebo hedvábí a na krk často vyšívaný nebo vzorovaný šátek. Na hlavu, podobně jako v jiných oblastech Moravy vázaly velké bavlněné šátky s červenou půdou a širokou květovou bordurou, zde byly nazývány "sackými"„sackými“ či "sakskými"„sakskými“ šátky. Bohaté selky kromě toho na velké svátky nosily vysoké čepce ze zlatého nebo stříbrného dracounu či z černé krajky. Na jižním Horácku se čepec převazoval vyšívanou půlkou.<ref>{{Citace monografie

}}</ref>.

Od konce 19. století byl místo regionálního [[kroj]]<nowiki/>e Horácka používán v mnoha obcích [[Kyjovský kroj|kroj kyjovský]]. Mnoho Horáků dnes ani neví, jak jejich kroj vypadal.<ref name=":0" />

Na Jihlavsku se zachovaly naprosto odlišné kroje, charakteristické jen pro tuto oblast. Mužský kroj byl laděný do černa, ženy měly modré či šedé sukně a k nim leštěnou modrou či černou zástěru, červené punčochy a brokátové hluboce vystřižené živůtky, šněrované červenou stuhou. Na hlavě velký červený šátek, zvaný "konec"„konec“.