Wikipedie

Pražské Předměstí (Hradec Králové): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Historie a další
značka: možné problémové formulace
odkazy, typografie, přesun části do úvodu a nové sekc, související v textu, ext. odkazy, -neencykop. okolí
Řádek 16:
| mapa = Location_of_Hradec_Kralove-Prazske_Predmesti.PNG
}}
'''Pražské Předměstí''' (do roku 1948 ''Pražské Předměstí u Hradce Králové'',<ref>Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Dostupné online.]</ref> {{Vjazyce2|de|''Prager Vorstadt bei Königgrätz''}}) je [[Část obce|místní část]] a současně [[katastrální území]] statutárního města [[Hradec Králové]] ležící v těsné blízkosti centra města poblíž II.druhého městského silničního okruhu s vazbou na řeku [[Labe]]. První doložená zmínka o předměstí pochází z roku 1786. Ve druhé polovině 19. století bylo osadou [[Kukleny|Kuklen]], poté samostatnou obcí, která byla v roce 1924 povýšeno na město, a od roku 1942 je součástí Hradce Králové. Nachází se zde jak klasická městská zástavba, tak desítky rodinných domků či jedno z největších královéhradeckých sídlišť. Lokalita nabízí obchodní, vzdělávací i sportovní či kulturní vyžití obyvatel města.
 
== CharakteristikaPoloha ==
|Předměstí vydavatelse =rozkládá Magistrátna západní až jihozápadní části města, Hradecna Králové}}</ref>území o rozloze 494,48 ha. Jedná se o zbytek po původním Pražském podměstí, které od 15. století zahrnovalo oblast od [[Plotiště nad Labem|Plotišť nad Labem]] až k dnešní [[Třebeš|Třebši]]. Součástí katastru Pražského Předměstí jsou i bývalé [[osada|osady]] ''[[Farářství]]'', ''[[Šosteny]]'' a ''[[Mlýn Temešvár|Temešvár II]]'', které až do přelomu 19. a 20.&nbsp;století patřily obci [[Kukleny]] (Temešvár se rozdělil a k Pražskému Předměstí připadla jen jeho druhá část). Později prakticky zanikly, jen na místě Farářství v okolí Jungmannovy ulice vyrostlo stejnojmenné sídliště.<ref>{{Citace monografie▼
[[Soubor:Dukelská třída.JPG|náhled|vlevo|Dukelská třída]]▼
Toto předměstí se rozkládá na západní až jihozápadní části metropole, na území o rozloze 494,48 ha. Jedná se o zbytek po původním Pražském podměstí, které od 15. století zahrnovalo oblast od Plotišť nad Labem až k dnešní Třebši. První doložená zmínka o něm pochází z roku 1786. V letech 1850-1890 bylo osadou Kuklen, v letech 1890-1942 samostatnou obcí, v roce 1924 povýšeno na město a od roku 1942 součást Hradce Králové. O vhodném místě k bydlení svědčí i desítky rodinných domků či jedno z největších [[Hradec Králové|královéhradeckých]] sídlišť [[Farářství]] na místě bývalé stejnojmenné osady v okolí Jungmannovy ulice. Lokalita nabízí obchodní, vzdělávací i sportovní či kulturní vyžití obyvatel města.
 
Působí zde komise místní samosprávy ''Pražské Předměstí – jih'' a ''Pražské Předměstí – sever'', malou část katastru však spravují i komise ''Kukleny'' a ''Březhrad''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Komise místní samosprávy▼
| url = http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/kms▼
| datum aktualizace = 2015-10-06▼
| datum přístupu = 2015-11-08▼
▲ | vydavatel = Magistrát města Hradec Králové}}</ref> Součástí katastru Pražského Předměstí jsou i bývalé [[osada|osady]] ''[[Farářství]]'', ''[[Šosteny]]'' a ''[[Mlýn Temešvár|Temešvár II]]'', které až do přelomu 19. a 20.&nbsp;století patřily obci [[Kukleny]] (Temešvár se rozdělil a k Pražskému Předměstí připadla jen jeho druhá část). Později prakticky zanikly, jen na místě Farářství vyrostlo sídliště.<ref>{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí v České republice 1869–2005
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9
Řádek 38 ⟶ 30:
| isbn = 80-250-1311-1}}</ref>
 
▲[[Soubor:Dukelská třída.JPG|náhled|vlevo|Dukelská třída]]
Pražské Předměstí nabízí [[fotbalové hřiště]] Bavlna (bus 14, 51, 52,) které slouží k fotbalovým tréninkům juniorů a oddělená sportovní hřiště základních škol [[ZŠ Bezručova (Hradec Králové)|Bezručova]] a [[ZŠ Jiráskovo náměstí (Hradec Králové)|Jiráskovo náměstí]], které jsou na dohled. Na stejné straně s přístupem ze stejné zastávky autobusů lze navštívit [[Obří akvárium Hradec Králové|Obří akvárium]] sousedící s areálem zmíněné základní školy Bezručova. Obě tyto školy nabízí pracujícím v okolí, seniorům či žákům škol jídelnu. Taktéž základní uměleckou školu [[ZŠ Habrmanova (Hradec Králové)|Harbrmanova]], na linkách autobusu 12, 22 které protínají i Jiráskovo náměstí se základní výběrovou školou s rozšířenou výukou jazyků. Nedaleko mezi částmi města Pražské Předměstí a [[Březhrad]] je nákupní centrum [[Tesco]], [[Makro (obchod)|Makro]] a další, v centru předměstí jsou také nákupní střediska [[Aupark (Hradec Králové)|Aupark]] či [[Obchodní centrum Atrium (Hradec Králové)|OC Atrium]]. Dále se na Pražském Předměstí nachází např. obvodní oddělení [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Hradec Králové hlavní nádraží|hlavní nádraží]] nebo [[Terminál hromadné dopravy Hradec Králové|terminál hromadné dopravy]].▼
 
== Doprava a vybavenost ==
Do tétoPražského částiPředměstí Hradce Králové je dobrévedou [[Městská autobusová doprava v Hradci Králové|autobusové spojení]] lineklinky č. 12, 14, 22 a linky okružních jízd Hradcem 51, 52, které projíždítuto část města projíždí po trase autobusu 14, kolem Metuje po Rašínově třídě směrem k [[Fakultní nemocnice Hradec Králové|Fakultnífakultní nemocnici]], kde Pražské Předměstí opouští. Na kraji tétomístní části cestující mohou cestující nastoupit taktéž do linek autobusové a [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové|trolejbusové]] zastávky Labská Kotlina – Obří akvárium, čísel 1, 8, 9 a 24. Díky těmto spojům se tak mohou dostat do jakékoli části města bez většího množství přestupování.▼
 
▲Pražské Předměstí nabízí [[fotbalové hřiště]] Bavlna (bus 14, 51, 52,) které slouží k fotbalovým tréninkům juniorů, a oddělená sportovní hřiště základních škol [[ZŠZákladní škola Bezručova (Hradec Králové)|Bezručova]] a [[ZŠ Jiráskovo náměstí (Hradec Králové)|Jiráskovo náměstí]], které jsou na dohled. Na stejné straně s přístupem ze stejné zastávky autobusů lze navštívit [[Obří akvárium Hradec Králové|Obří akvárium]] sousedící s areálem zmíněné základní školy Bezručova. Obě tyto školy nabízí pracujícím v okolí, seniorům či žákům škol jídelnu. Taktéž základní uměleckou školu [[ZŠZákladní škola Habrmanova (Hradec Králové)|Harbrmanova]], na linkách autobusu 12, 22 které protínají i Jiráskovo náměstí se základní výběrovou školou s rozšířenou výukou jazyků. Nedaleko mezi částmi města Pražské Předměstí a [[Březhrad]] je nákupní centrum [[Tesco]], [[Makro (obchod)|Makro]] a další, v centru předměstí jsou také nákupní střediska [[Aupark (Hradec Králové)|Aupark]] či [[Obchodní centrum Atrium (Hradec Králové)|OC Atrium]]. Dále se na Pražském Předměstí nachází např. obvodní oddělení [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Hradec Králové hlavní nádraží|hlavní nádraží]] nebo [[Terminál hromadné dopravy Hradec Králové|terminál hromadné dopravy]].
 
Nedaleko mezi částmi města Pražské Předměstí a [[Březhrad]] je nákupní centrum [[Tesco]], [[Makro (obchod)|Makro]] a další, v centru předměstí jsou také nákupní střediska [[Aupark (Hradec Králové)|Aupark]] či [[Obchodní centrum Atrium (Hradec Králové)|OC Atrium]]. Dále se na Pražském Předměstí nachází např. obvodní oddělení [[Policie České republiky|Policie ČR]], [[Hradec Králové hlavní nádraží|hlavní nádraží]] nebo [[Terminál hromadné dopravy Hradec Králové|terminál hromadné dopravy]]. Působí zde dvě komise místní samosprávy: ''Pražské Předměstí – jih'' a ''Pražské Předměstí – sever''. Malou část katastru však spravují i komise ''Kukleny'' a ''Březhrad''.<ref>{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = Komise místní samosprávy
▲ | url = http://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/kms
▲ | datum aktualizace = 2015-10-06
▲ | datum přístupu = 2015-11-08
| vydavatel = Magistrát města Hradec Králové}}</ref>
 
== Historie ==
 
Na území Pražského Předměstí žili lidé už v [[Doba bronzová|době bronzové]], což naznačují místní výkopy. Dříve tudy také probíhala obchodní cesta do Prahy, jedna z větví významné moravsko-slezské obchodní stezky. Během období budování hradišť byla západní část hradeckého návrší zesílena opevněním a pod kopcem byly vytvořeny dvě předměstí -– Pražské a [[Mýtské Předměstí|Mýtské]]. Lidé, kteří zde žili, byli většinou [[Nevolnictví|nevolníky]] a pro svého knížete vyráběli různé produkty. Pobývalo zde také několik knížeckých úředníků a členů vojenského doprovodu. Většina z nich však žila se svými rodinami v hradě na kopci.
 
V roce 1225 král [[Přemysl Otakar I.]] na tomto hradě a neobydlené části návrší založil město [[Hradec Králové]]. Většina osadníků nového města přišla z Německa a stali se z nich svobodní a současně dědiční majitelé měšťanských domů. Ale česká populace na předměstích zůstala nevolníky, a to až do roku 1297, kdy král [[Václav II.]] jejich území připojil k městu, takže se stali také hradeckými měšťany. Většina Pražského Předměstí byla rozložena na západní straně městských hradeb a podél osmi kanálů řeky Labe. Již ve 13. století bylo předměstí hustě zalidněné, kromě četných domů tu byl dominikánský klášter s kostelem Panny Marie, kostel sv. Jakuba s klášterem [[Řád německých rytířů|německých rytířů]], špitál pro malomocné a kostel sv. Alžběty. Kolem roku 1300 byl spolu s kostelem sv. Jiří vybudován klášter [[Česká kongregace sester dominikánek|dominikánek]]. Ve 14. století existovaly farní kostely sv. Mikuláše a sv. Petra, kostel sv. Štěpána, české lázně, několik mlýnů a mnoho řemeslných dílen, zejména koželužských. Ve stejném století vznikla nemocnice s kostelem sv. Anny.
 
Na počátku [[Husitské války|husitských válek]] byl zbořen dominikánský klášter a kostel. Pak byly zničeny i další církevní budovy a během války města s císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] (1436-14371436–1437) neunikly zničení ani jiné kostely. Ještě jedna událost souvisí s obdobím husitských válek, jmenovitě [[bitva u Strachova dvora]] (1423), v níž [[Jan Žižka]] porazil vojska pražanů a [[Diviš Bořek z Miletínka|Diviše Bořka z Miletínka]]. V první polovině 15. století byla u kostela sv. Anny založena nová [[plebánie]], do níž náležel i obnovený kostel sv. Petra. Kostel sv. Jakuba byl ve druhé polovině tohoto století součástí farnosti sv. Ducha v Hradci Králové.
 
[[Soubor:Křižovatka Koruna.jpg|náhled|Křižovatka Koruna ve večerních hodinách]]
 
Zkázou Pražského Předměstí byla [[třicetiletá válka]]. Švédi v letech 1639-16401639–1640 mimo jiné vypálili kostely sv. Anny (obnoven v roce 1731) a sv. Jakuba (znovuotevřen v roce 1680). Po jejich odchodu zůstalo jen 20 % budov, zbytek byl zničen, spálen a opuštěn a Pražské předměstí dosáhlo své původní velikosti až v první polovině 18. století. V roce 1722 zde bylo už 162 domů. Bohužel v roce 1745 nařídil vojevůdce [[Karel Alexandr Lotrinský|Karel Lotrinský]] zdemolovat 58 domů kolem kostela svaté Anny. V roce 1758 bylo město obsazeno armádami pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]], ale jen na krátkou dobu, protože brzy se stáhli před blížícím se útokem [[Leopold Daun|Leopolda Dauna]]. Nejhorší časy však měly teprve přijít.
 
V roce 1766 začala stavba [[Pevnost Hradec Králové|královéhradecké pevnosti]] a z tohoto důvodu většina předměstí zmizela. Už v roce 1766 byl zbořen kostel sv. Jakuba spolu se sousedními budovami. Řada ramen řeky Labe byla svedena do jednoho nového koryta (1770), zasypána nebo trvale odříznuta od vlastní řeky. V roce 1770 mělo předměstí už jen 92 domů, poslední z nich byly zbořeny v roce 1772. O čtyři roky později stejný osud potkal klášter [[Řád menších bratří konventuálů|minoritů]] s kostelem sv. Anny a o šest let později byl zbořen i kostel sv. Petra. Z původního předměstí zůstaly pouze domy u cesty do Prahy a do vesnice [[Plotiště nad Labem|Plotiště]]. Jednalo se především o dřevěné domy, které byly podlehly požáru v roce 1792. V roce 1797 byla postavena střelnice se zahradou pro hradeckou střeleckou gardu.
 
Na počátku 18. století byly budovány nové silnice, v roce 1800 od Pražského Předměstí do Hradce Králové, v letech 1817-18261817–1826 z Hradce Králové do Prahy a v roce 1818 z Hradce Králové do [[Hořice|Hořic]]. V roce 1817 byly [[Farářství]], [[Šosteny]] a [[Mlýn Temešvár|Temešvár]] sloučeny s katastrem [[Kukleny|Kuklen]]. Na jaře roku 1846 bylo předměstí poškozeno v důsledku povodní a ten stejný rok vyhořela budova střelnice. V roce 1849 se Pražské Předměstí stalo nezávislou obcí, zákon o tom byl zveřejněn 15. ledna 1850. Obyvatelé s tímto rozhodnutím nejprve nesouhlasili, ale neměli jinou možnost. Ovšem už následující rok se obec také sloučila s Kuklenami a byla jejich součástí až do osamostatnění v roce 1889. První obecní volby se konaly ve dnech 12.- a 13. srpna 1890 a prvním starostou se stal František Souček.
 
Druhá polovina 19. století je spojena s rozvojem obce. Pokračovaly práce na výstavbě nových železničních tratí (Hradec Králové -– [[Praha]], Hradec Králové -– [[Ostroměř]], Hradec Králové -– [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], Hradec Králové -– [[Týniště nad Orlicí]], Hradec Králové -– [[Pardubice]]) a nastalo období budování nových průmyslových závodů. V letech 1897-18981897–1898 byla postavena škola (vysvěcena 4. září 1898), v roce 1898 nová restaurace „Chicago“, v letech 1901-19021901–1902 kotelna pro vytápění lokomotiv, v roce 1902 novýnová hospoda „Mexiko“, v roce 1903 Obecní dům a v roce 1906 se škola rozšířila o druhé patro. Největší rozmach nastává během funkčního období starosty Fialy, zavádí se elektřina, staví se nové silnice a parky, staví se kanalizační a vodovodní síť a ppředevšímpředevším začíná hromadná výstavba nových průmyslových budov a domů pro dělníky a železničničáře.
 
Rok 1914 přinesl úpadek, protože zemřel starosta Fiala a začala [[první světová válka]]. Vznik Československa ale zapříčinil novou éru rozvoje obce. V letech 1922-19241922–1924 byla vybudována hlavní část kanalizačního systému a rozhodnutím vlády z 21. října 1924 se Pražské Předměstí stalo [[Město|městem]]. V roce 1921 byla otevřena pekárna Ústředního potravinářského družstva a v letech 1925-19261925–1926 bylo otevřeno nové hospodářské skladiště a vzniklo mlékařské družstvo. Nejvýznamějšími budovami těchto let byly: [[Kostel Božského srdce Páně (Hradec Králové)|kostel Božského srdce Páně]] (1929-19301929–1930) a nové [[Hradec Králové hlavní nádraží|hlavní nádraží]] (1929-19351929–1935). Konec nezávislosti města přineslipřinesla němečtí[[Protektorát okupantiČechy a Morava|německá okupace]], kteříkdyž 1. dubna 1942 vytvořilibyl vytvořen takzvaný „Velký Hradec Králové“, jehož součástí se stalo i Pražské Předměstí. Od té doby je čtvrtí Hradce Králové.
 
[[Soubor:Seydlerova čp. 125.JPG|náhled|Vila Karla a Jaroslavy Cee]]
 
Chronologický seznam starostů v letech 1891-19421891–1942:
 
* František Souček 1891-18931891–1893
 
* František Staněk 1893-18941893–1894
 
* Václav Vodička 1894-18981894–1898
 
* Karel Holub 1898-18991898–1899
 
* Václav Vodička 1899-19111899–1911
 
* František V. Fiala 1911-19141911–1914
 
* Jan Beneš 1914-19191914–1919
 
* Josef Kotek 1919-19281919–1928
 
* František Cihla 1928-19321928–1932
 
* František Valouch 1932-19421932–1942
 
== Demografie ==
Řádek 115 ⟶ 119:
|}
 
== Městská dopravaOdkazy ==
▲Do této části Hradce Králové je dobré [[Městská autobusová doprava v Hradci Králové|autobusové spojení]] linek č. 12, 14, 22 a linky okružních jízd Hradcem 51, 52, které projíždí část města po trase autobusu 14, kolem Metuje po Rašínově třídě směrem k [[Fakultní nemocnice Hradec Králové|Fakultní nemocnici]], kde Pražské Předměstí opouští. Na kraji této části cestující mohou nastoupit taktéž do linek autobusové a [[Trolejbusová doprava v Hradci Králové|trolejbusové]] zastávky Labská Kotlina – Obří akvárium, čísel 1, 8, 9 a 24. Díky těmto spojům se tak mohou dostat do jakékoli části města bez většího množství přestupování.
 
== Okolí ==
Krajina v okolí je půvabná na pohled jak pří procházce, tak pohledu z některého poschodí vysokých panelových domů. Starý železný most přes řeku [[Labe]], která zde opouští metropoli a teče dále do nedalekého města [[Pardubice|Pardubic]]. Dále louky, pole a za zmínku stojí i pohled na části [[Třebeš]], [[Moravské Předměstí]] či [[Nový Hradec Králové]] s rozsáhlým lesem.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|pl|Pražské Předměstí|49996316}}
<references />
 
=== SouvisejícíExterní článkyodkazy ===
* [https://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/kms-prazske-predmesti-jih Komise místní samosprávy Pražské Předměstí – jih]
* [[Farářství]]
* [https://www.hradeckralove.org/hradec-kralove/kms-prazske-predmesti-sever Komise místní samosprávy Pražské Předměstí – sever]
* [[Šosteny]]
* [[ZŠ Jiráskovo náměstí (Hradec Králové)]]
* [[ZŠ Bezručova (Hradec Králové)]]
 
{{Město Hradec Králové}}
{{Portály|Hradec Králové}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pražské_Předměstí_(Hradec_Králové)“