Vědecká hodnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pravopis
Bez shrnutí editace
 
Řádek 6:
Hodnost kandidáta věd mohl získat uchazeč, který kandidátskými zkouškami a obhájením kandidátské [[disertační práce]], v níž vyřešil určitý vědecký problém a přinesl nové poznatky, prokázal hluboké teoretické znalosti a dostatečnou způsobilost k tvůrčí vědecké práci. Doktorem věd se pak na základě obhajoby doktorské disertační práce o závažném vědeckém problému mohla stát vysoce kvalifikovaná a vyhraněná vědecká osobnost, jež významně přispěla k rozvoji bádání v určitém vědním oboru. Vynikajícím zahraničním vědcům nebo známým veřejným osobnostem mohla být udělena i čestná vědecká hodnost doktora věd.
 
Vědecké hodnosti udělovala [[Československá akademie věd]], [[Slovenská akademie věd]] a jednotlivé [[Vysoká škola|vysoké školy]] (včetně [[Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa|Vysoké školy politické ÚV KSČ]]). Pro řízení a koordinaci činnosti všech zúčastněných subjektů a pro dohled nad úrovní uchazečů a zabezpečení jejich jednotného posuzování byla ovšem zřízena centrální ''Státní komise pro vědecké hodnosti'' (později rozdělena na českou a slovenskou), jenžjež také stanovovala jednotlivé vědní obory, v nichž bylo možné vědeckou hodnost udělit. K dané vědecké hodnosti totiž bývalo připojováno označení konkrétního vědního oboru, např. fyzikálně matematických, chemických, biologických, lékařských, technických, ekonomických, právních, historických nebo vojenských věd, což bylo uvedeno i v příslušném [[Vysokoškolský diplom|diplomu]].
 
== Právní úprava ==