První republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Hospodářství: část - budu pokračovat
→‎Hospodářství: zemědělství, průmysl (budu pokračovat)
Řádek 222:
== Hospodářství ==
[[Soubor:Stredni znak CSR na minci 20 Kc.jpg|thumb|Prvorepubliková mince]]
Československo bylo hospodářsky velmi úspěšné, za což vděčilo zejména prudkému rozvoji průmyslu v době [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Ačkoli nově vytvořený národ z [[Čechoslovakismus|Čechů a Slováků]] čítal přibližně jen asi 14,8 milionů osob, [[Československo]] převzalo asi 70 až 80 % celého průmyslu Rakouska-Uherska, včetně výroby [[porcelán]]u a sklářství[[Sklářství|sklářských podniků]], cukrovarů[[cukrovar]]ů, přes 40 % lihovarů[[lihovar]]ů a pivovarů[[pivovar]]ů, [[Zbrojní průmysl|zbrojařských firem]], výroby [[lokomotiva|lokomotiv]], [[Automobilový průmysl v Česku|automobilů]] a [[stroj]]ů, a také chemický průmysl v [[Severní Čechy|severních Čechách]]. Dalších 17 % průmyslu někdejšího UherskoUherska, které království na Slovensku vybudovalo na konci 19. století, rovněž připadlo republice. Československo bylo v  celosvětovém měřítku desátým průmyslově nejrozvinutějším státem a v letech 1920 až 1935 dokonce 9. nejbohatším státem světa.
 
[[České země]] byly již z dob [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] daleko silněji [[Industrializace|industrializované]] nežli [[Slovensko]]. V [[Čechy|Čechách]], na [[Morava|Moravě]] a ve [[Slezsko|Slezsku]] bylo 39 % obyvatelstva zaměstnáno v průmyslu a 31 % v zemědělství. Většina lehkého i těžkého průmyslu bylo soustředěna v pohraničí, tzv. [[Sudety|Sudetech]] a většina podniků byla v držení [[Čeští Němci|německých občanů]] nebo bank. [[Češi]] vytvářeli asi jen 20 až 30 % celkového průmyslového výstupu. Na Slovensku bylo v průmyslu zaměstnáno jen asi 17,1 % obyvatel, avšak 60,4 % v zemdělství či lesnictví. Jen asi 5 % celého průmyslu na Slovensku bylo ve slovenských rukou. [[Podkarpatská Rus]] byla zcela bez průmyslu a její příjmy tvořily pouze turismus a těžba dřeva.
 
V zemědělství byl po vyhlášení samostatnosti zaveden reformní program, který měl setřít nerovnosti rozdělení ekonomiky. [[Velká hospodářská krize]] v letech 1929 až 1933 zasáhla také Československo. Počet nezaměstnaných činil přibližně milión osob s následným poklesem pokles výkonu hospodářství o 40,4 %.
 
=== Měna ===
Po vzniku první republiky bylo nutno urychleně zavést novou měnu, která by zemi oddělila od měn okolních států zasažených [[Hyperinflace|vysokou inflací]]. Dočasně ovšem na území Československa i nadále platily [[Rakousko-uherská koruna|bankovky a mince]] rakousko-uherské banky.
 
Následovala měnová reforma, při níž byla vytvořena [[Koruna československá|Československá koruna]] (''Kč'', později ''Kčs''). Ještě téhož roku se v oběhu objevily první [[Bankovky koruny československé (1919)|bankovky]], v roce 1922 pak následovaly první vlastní mince, které nahradily dosud platné rakousko-uherské. Staré zlaté a stříbrné koruny prakticky zmizely z oběhu již od doby [[první světová válka|války]].
 
Korunová měna v průběhu dalších let prošla ještě několika reformami a změnami. Zákonem ze 7. listopadu 1929 byla například stanovena pro obchodní styk [[zlatá parita]] 1 koruny na 44,85 mg („měna krytá zlatem“). Přibližně v době mezi lety 1923 až 1929 měla koruna relativně stabilní hodnotu a pohybovala se průměrně mezi 15,36 až 16,37 [[Švýcarský frank|švýcarských franků]] na 100 korun. [[Měnový kurz|Směnný kurz]] vůči [[říšská marka|říšské marce]] činil v roce 1932 0,85 koruny.
 
=== Zemědělství ===
V roce [[1929]] pracovalo v [[zemědělství]] 35 % čsl. obyvatelstva. Díky silné industrializaci došlo v zemědělství k poklesu přes 20 %. Kromě toho proběhlo několik vln znárodňování zemědělských závodů a selských dvorů. Zemědělství jako zdroj obživy převládalo zejména na [[Slovensko|Slovensku]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]].
 
=== Průmysl ===
[[Průmysl v Česku|Československý průmysl]] se zpočátku velmi rychle rozvíjel. Modernější rukodělná práce, strojírenství a nové technologie postupně nahradily již neefektivní starší systémy z&nbsp;doby Rakouska-Uherska. Jednou z&nbsp;nejvýraznějších postav tehdejšího hospodářství byl [[Tomáš Baťa]] ([[Baťa|Baťovy závody]] zal. [[1894]] ve [[Zlín]]ě), jenž již době císařství dával práci tisícům dělníků, když například „obouval armádu“. Svého vrcholu dosáhla průmyslová výroba v&nbsp;Československu v&nbsp;roce [[1924]]. Závody textilního, sklářského a obuvnického průmyslu byly tehdy nejmodernější na světě. Kromě toho byl velmi rozvinutý také [[zbrojní průmysl]] ([[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] zal. [[1866]] v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]) a po dokončení elektrifikace Československa se prudce rozvíjelo zásobování elektrickou energií. V&nbsp;roce 1928 byl v&nbsp;Československa jen 38&nbsp;000 nezaměstnaných, což představovalo asi 1&nbsp;% práceschopného obyvatelstva. Co do objemu průmyslové produkce byla první republika na desátém místě na světě.<ref>http://www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Historie/Historie-ceskeho-hospodarstvi</ref>
 
== Školství ==