Verze z 5. 1. 2018, 17:33 editovat Maternice (diskuse \| příspěvky) 353 editací Oprava preklepu značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 1. 2018, 12:26 editovat zrušit editaci Maternice (diskuse \| příspěvky) 353 editací wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 20: == Popis == Kotlina je ohraničena z východu [[Stolové hory\|Stolovými horami]] a [[Chudobská sníženina\|Chudobskou sníženinou]], z jihu [[Sedloňovská vrchovina\|Sedloňovskou vrchovinou]] (podcelkem Dobrošovská vrchovina), [[Levínská vrchovina\|Levínskou vrchovinou]] a [[Ohnišovská pahorkatina\|Ohnišovskou pahorkatinou]] (podcelkem Bohdašínská vrchovina); ze západu ji omezují prudké svahy [[Červenokostelecká pahorkatina\|Červenokostelecké pahorkatiny]] a ze severu ji uzavírají [[Jestřebí hory]] (Hronovská kotlina sousedí jak s Bukovinským, tak i s Maternickým hřbetem. Kotlina je ohraničena z východu Stolovými horami, z jihu Dobrošovskou vrchovinou (podcelek Sedloňovské vrchoviny), ze západu ji omezují prudké svahy Červenoskotelecké pahorkatiny a ze severu ji uzavírají [[Jestřebí hory]]. Severojižním směrem jí protéká řeka [[Metuje]] a zleva potoky [[Brlenka]] s přítokem Čermná (Czermnica) a Střela (Klikawa). Na severovýchodě od [[Žďárky\|Žďárek]] až po Horní Chudobu (polsky Kudowa Górna) ji ohraničují čtyři úzké příkré hřbety, na nichž dosahuje kotlina své největší nadmořské výšky. Přímo nad obcí Žďárky na severozápad je vrch Přední hora s kótou 472 m n. m., na jihozápad nad obcí Bartoňova hora 510 m n. m.; dále tímže směrem se táhne Světlá hora, která je napůl již v Polsku (525 m n. m.; v literatuře je zaznamenán též název Břečťanový vrch nebo Vondráčkova hora; polsky Bluszczowa Góra, německy Efeuberg) a za údolím Čermné až do Horní Chudoby se rozprostírá Prasečí hřbet (527 m n. m., též Klovrzova hora, polsky Świni Grzbiet). Bartoňovu horu odděluje údolí Strouženského potoka od Bukovinské části [[Jestřebí hory\|Jestřebích hor]]. ▼ ▲Kotlina je ohraničena z východu Stolovými horami, z jihu Dobrošovskou vrchovinou (podcelek Sedloňovské vrchoviny), ze západu ji omezují prudké svahy Červenoskotelecké pahorkatiny a ze severu ji uzavírají [[Jestřebí hory]]. Severojižním směrem jí protéká řeka [[Metuje]] a zleva potoky [[Brlenka]] s přítokem Čermná (Czermnica) a Střela (Klikawa). Na severovýchodě od [[Žďárky\|Žďárek]] až po Horní Chudobu (polsky Kudowa Górna) ji ohraničují čtyři úzké příkré hřbety, na nichž dosahuje kotlina své největší nadmořské výšky. Přímo nad obcí Žďárky na severozápad je vrch Přední hora s kótou 472 m n. m., na jihozápad nad obcí Bartoňova hora 510 m n. m.; dále tímže směrem se táhne Světlá hora, která je napůl již v Polsku (525 m n. m.; v literatuře je zaznamenán též název Břečťanový vrch nebo Vondráčkova hora; polsky Bluszczowa Góra, německy Efeuberg) a za údolím Čermné až do Horní Chudoby se rozprostírá Prasečí hřbet (527 m n. m., též Klovrzova hora, polsky Świni Grzbiet). Bartoňovu horu odděluje údolí Strouženského potoka od Bukovinské části [[Jestřebí hory\|Jestřebích hor]]. Zejména oba prostřední dva hřbety jsou hojně využívány k plachtění rogalisty i modeláři díky vynikajícímu svahové proudění zejména při jihozápadním větru, který zde vane velmi často. Za první republiky zde probíhaly i starty větroňů s lidskou posádkou.

Hronovská kotlina: Porovnání verzí