Raymond Leo Burke: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Studium: opraven nesmysl
Řádek 140:
Od roku [[1966]] studoval na Catholic University of America ve Washingtonu, kde byl po dokončení bakalářského studia filosofie a teologie díky vynikajícím studijním výsledkům přijat ke studiu na [[Papežská univerzita Gregoriana|Gregoriánské univerzitě]] v [[Řím]]ě po jejímž dokončení přijal z rukou [[papež]]e [[Pavel VI.|Pavla VI.]] [[29. červen|29. června]] [[1975]] [[kněžské svěcení]]. Po návratu do USA působil v katedrální farnosti sv. Josefa v La Crosse ve státě [[Wisconsin]]. V roce 1980 ho diecézní biskup vyslal zpět do Říma, aby pokračoval ve studiích [[Kanonické právo|kanonického práva]], která zakončil doktorátem roku [[1984]]. Během svého studia byl činný v překladatelské komisi, která vytvořila anglický překlad [[Kodex kanonického práva|Kodexu kanonického práva]]. V disertační práci se věnoval psychickým překážkám uzavření manželství (tj. překážkám svátostné platnosti manželského svazku) a díky diskuzi, kterou vyvolal mezi odborníky dal otázce procesu "annulací" manželských svazků v této disciplíně jasná pravidla.
 
Po návratu ze studií zastával post moderátora kurie a vicekancléře diecéze La Crosse, vedle toho zasedal také v Severoamerické společnosti pro kanonické právo. Roku 1989 byl papežem Jana Pavlem II. jmenován do funkce[[Nejvyšší členatribunál apoštolské signatury|Nejvyššího tribunálu ApoštolskéhoApoštolské stolcesignatury]] tzv.jako ''Římské[[obhájce roty''svazku]]. Zajímavostí bylo, že se jednalo o vůbec nejmladšího člena a zároveň historicky prvního Američana v tomto úřadu. Ke jmenování Burkea do této funkce vedla papeže především jeho pravověrnost a erudice v oboru, které si vážil vzhledem k tomu, že v oblasti kanonicko-právní měl sám během svého pontifikátu nesmírné problémy, které nakonec vyvrcholily v bostonské arcidiecézi roku 2002 aférou [[Sexuální skandály katolických duchovních|Spotlight]].<ref>Samotná aféra byla především důsledkem toho, že americký episkopát nerespektoval dlouhodobě nařízení Apoštolského stolce ve věci postojů k potratovému zákonu a řešení disciplinárních trestů duchovních, které značná část biskupů buď bagatelizovala nebo jako mj. v případě bostonského arcibiskupa Lawa vědomě zametala pod koberec. Viz Philip LAWLER: ''Ztraceni - Kolaps katolické kultury'', Kartuziánské nakladatelství, 2016.</ref>
 
=== Biskupem ===