Julius Petschek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Petschkovi; přidána Kategorie:Petschkové za použití HotCat
upřesnění, Literatura, sekce.
Řádek 8:
Narodil se Kolíně v rodině židovského obchodníka Mosese Petschka (1822-1888), který zahájil trvalý vzestup rodiny roku 1871 koupí akcií nově založené [[Mostecká uhelná|Mostecké uhelné]] společnosti. Po úspěšných studiích na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě Univerzity Karlovy]] začal v roce 1878 pracovat na [[Finanční prokuratura|finanční prokuratuře]], kde pracoval až do roku 1906. Poté působil ve vedení Anglo-rakouské (později Anglo-československé) banky a na [[burza|burze]] množil rodinný majetek. Investoval také v uhelném, papírenském a sklářském průmyslu, ovládal například [[Mostecká uhelná|Mosteckou uhelnou]].
 
V rocelistopadu 1920 založil sse bratremsvým synem Waltrem a syny bratra [[Isidor Petschek|IsidoremIsidora]] vlastní [[banka|bankovní dům]] Petschek a spol. (''Bankhaus Petschek & Co.'')<ref>Helena Krejčová, Mario Vlček: Výkupné za život. V Šenově u Ostravy, nakl. Tilia, 2009. S. 338.</ref>, pro který později nechal postavit jako sídlo [[Petschkův palác]]. Začal také více spolupracovat s bratrem Ignazem, sídlícím v [[Ústí nad Labem]], se kterým se dříve střetával v uhelném průmyslu.<ref name="pro" /> I za pomoci silné [[Koruna československá|koruny]] mohutně expandovali do [[Výmarská republika|Německa]], kde postupně ovládli až 30 % těžby. Díky poválečné německé inflaci pronikli i do průmyslu papírenského, sklářského, textilního, farmaceutického a dalších, přičemž část výroby byla v Maďarsku a v Jugoslávii. Neztratili ani za [[Velká hospodářská krize|hospodářské krize]].<ref>[http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/zide-a-finance/ FinMag: Židé a finance]</ref> Stárnoucí Julius postupně přenechával správu celého společného majetku pražské linie rodu Petschků svému synovci [[Otto Petschek|Ottovi]], který se postavil do čela bankovního domu Petschek a spol.
 
Kromě podnikání Julius také podporoval sportovní a kulturní aktivity pražských Němců, byl například velkým podporovatelem [[Nové německé divadlo v Praze|Nového německého divadla]].<ref name="pro" />
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* KREJČOVÁ, Helena; VLČEK, Mario. Výkupné za život : vývozy a vynucené dary uměleckých předmětů při emigraci židů z Čech a Moravy v letech 1938-1942 (na příkladu Uměleckoprůmyslového musea v Praze) = Lives for ransom : exports and forced donations of works of art during the emigration of Jews from Bohemia and Moravia 1938-1942 (the case of the Museum of Decorative Arts in Prague). V Šenově u Ostravy: Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze v nakl. Tilia, 2009. 419 s. ISBN 978-80-86904-35-1. S. 331 - 415.
 
== Externí odkazy ==