Měchožil zhoubný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
link značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 42:
== Systematika v rámci druhu ''E. granulosus'' ==
Bylo popsáno celkem 11 různých [[Genotyp|genotypů]] ''E. granulosus''. Ty se od sebe liší minimálně morfologicky, ale především [[Hostitelská specificita|hostitelským spektrem]]. Nejrozšířenějším genotypem měchožila zhoubného je genotyp 1 (G1, také označovaný jako ''E. granulosus'' [[Stricto sensu|sensu stricto]]). Globálně je G1 zodpovědný za 88
Fylogenetické studie však vedly k vyčlenění některých genotypů ''E. granulosus'' do samostaných druhů. Všechny druhy způsobující CE se dnes označují jako ''Echinococcus granulosus'' [[Stricto sensu|sensu lato]]. Genotypy 1 až 3 patří k druhu ''E. granulosus'' [[Stricto sensu|sensu stricto]].<ref name=":11" /> Koňský genotyp G4 patří k druhu ''E. equinus''. Africký kmen objevený u [[Lev|lvů]] se nyní označuje jako ''[[Echinococcus felidis|E. felidis]]''. U velbloudího genotypu G6 a prasečího G7 byla prokázána blízká příbuznost s jelením G8 a G10. Dle některých autorů se tak na základě [[Fylogenetika|fylogenetických]] analýz řadí genotypy G6, G7, G8 a G10 do nového druhu ''[[Echinococcus canadensis]]''.<ref name=":3">{{Citace periodika
Řádek 204:
=== Rozšíření ===
Výskyt ''E. granulosus'' byl dokumentován minimálně ve 100 zemích na všech [[Kontinent|kontinentech]] s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]]. Nicméně problém CE u lidí se týká především zemí s vysokým [[Endemie|endemickým výskytem]]. Mezi tyto oblasti patří oblast [[Středomoří|Středozemního moře]], [[Rusko]], [[Blízký východ]], [[Čína]], severní a východní část [[Afrika|Afriky]] a jižní polovina [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. [[Incidence]] CE v některých evropských zemích se pohybuje od méně než jednoho případu po více než 8 případů na 100 000 obyvatel ročně.<ref name=":0" /> Rizikové faktory a [[Demografie|demografické údaje]] ve vztahu k CE se liší mezi studiemi. Například v [[Lotyšsko|Lotyšsku]] bylo mezi lety 2002 a 2012 diagnostikováno celkem 93 pacientů s CE. Z toho 73
==== Výskyt v ČR ====
Řádek 214:
=== Klinické příznaky u lidí ===
[[Soubor:Comparison of Gharbis and WHO-IWGE ultrasound classifications of CE cysts.tif|alt=7 ultrasonografických snímků|vpravo|náhled|Příklady různých typů cyst u pacientů s CE při ultrazvukovém vyšetření]]
[[Inkubační doba]] cystické echinokokózy (CE) se pohybuje od 1 roku do 20 let. Nemoc je proto [[Diagnóza|diagnostikována]] mnohem častěji u dospělých než u mladistvých a dětí. Vzhledem k délce života člověka v porovnaní s kopytnatci mohou larvocysty u lidí dorůstat daleko větších rozměrů než u zvířat. Nejčastěji jsou diagnostikovány cysty velikosti 1–15 cm. Byly dokumentovány i cysty o průměru větším než 20 cm. Největší zdokumentovaná cysta u člověka na světě měřila 45 × 35 × 25 cm.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Gole|jméno=Gautam N.|příjmení2=Tati|jméno2=Shekar Y.|příjmení3=Bashetty|jméno3=Sujeethkumar|titul=Pedunculated giant hepatic hydatid cyst: Largest ever reported|periodikum=Tropical Parasitology|datum=2011-07-01|ročník=1|číslo=2|strany=132–134|issn=2229-5070|pmid=23507808|doi=10.4103/2229-5070.86966|poznámka=PMID: 23507808 PMCID: PMC3593491|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23507808|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> U většiny pacientů (40–80
Klinický obraz nemoci závisí na velikosti a lokalizaci cysty a stavu pacienta. Asymptomatický průběh je nejčastější v prvních několika letech infekce. Studie z Argentiny ukazují, že u lidí s cystou do průměru 4–7,5 cm nejsou zpravidla žádné klinické potíže. Proto také bývají cysty u zdravých nosičů diagnostikovány jako náhodný nález při [[Lékařská ultrasonografie|ultrazvukovém]] či [[Tomografie|tomografickém vyšetření]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Larrieu|jméno=E. J.|příjmení2=Frider|jméno2=B.|titul=Human cystic echinococcosis: contributions to the natural history of the disease|periodikum=Annals of Tropical Medicine and Parasitology|datum=2001-10-01|ročník=95|číslo=7|strany=679–687|issn=0003-4983|pmid=11784421|doi=10.1080/00034980120094730|poznámka=PMID: 11784421|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11784421|datum přístupu=2016-07-16}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Frider|jméno=B.|příjmení2=Larrieu|jméno2=E.|příjmení3=Odriozola|jméno3=M.|titul=Long-term outcome of asymptomatic liver hydatidosis|periodikum=Journal of Hepatology|datum=1999-02-01|ročník=30|číslo=2|strany=228–231|issn=0168-8278|pmid=10068100|poznámka=PMID: 10068100|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10068100|datum přístupu=2016-07-16}}</ref> Po překonání bezpříznakové fáze se CE projevuje v závislosti na lokalizaci cyst. Cysty v játrech se manifestují bolestí v [[Nadbříšek|nadbříšku]], zvětšením jater, [[Cholestáza|cholestázou]], biliární [[Jaterní cirhóza|cirhózou]], [[Portální hypertenze|portální hypertenzí]] a [[Ascites|ascitem]]. Při prasknutí cysty může dojít k [[Anafylaktický šok|anafylaktickému šoku]] nebo vzniku sekundární CE – tzn. dojde k rozesetí protoskolexů do dalších orgánů a vzniku dalších cyst.<ref name=":0" /> Dle studie z Lotyšska si většina diagnostikovaných pacientů s CE stěžovala na [[Bolest břicha|bolesti]] nebo [[Bolest břicha|napětí břicha]], [[nevolnost]], [[Žloutenka|žloutenku]] a [[svědění]] kůže.<ref name=":5" /> Plicní forma CE se projevuje nejčastěji [[Kašel|chronickým kašlem]], vykašláváním, [[Dyspnoe|dušností]], [[Hemoptýza|hemoptýzou]], [[Zánět pohrudnice|zánětem pohrudnice]], [[Zápal plic|zánětem plic]] či vznikem [[Absces|abscesů]].<ref name=":0" /> Cysty v mozku způsobují [[Neurologie|neurologické příznaky]], jako jsou bolesti hlavy, [[Epilepsie|epileptické záchvaty]] a [[kóma]].<ref>{{Citace periodika|příjmení=Finsterer|jméno=J.|příjmení2=Auer|jméno2=H.|titul=Parasitoses of the human central nervous system|periodikum=Journal of Helminthology|datum=2013-09-01|ročník=87|číslo=3|strany=257–270|issn=1475-2697|pmid=23046708|doi=10.1017/S0022149X12000600|poznámka=PMID: 23046708|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23046708|datum přístupu=2016-07-16}}</ref>
Řádek 227:
=== Diagnostika u psů ===
Psi a volně žijící psovité šelmy vylučují zralé články s vajíčky nebo již volná vajíčka echinokoka trusem. Přítomnost vajíček ''E. granulosus'' v trusu je však velmi kolísavá. Navíc vajíčka nelze morfologicky odlišit od příbuzného [[Rod (biologie)|rodu]] ''Taenia''. Proto klasické [[Koprologie|koprologické vyšetření]] s izolací vajíček ze vzorku trusu a jejich [[Mikroskop|mikroskopickou identifikací]] není průkazné a informativní.<ref name=":1" /><br>
V minulosti byla jako standardní diagnostický postup používána pitva psů nebo klystýrování psů. Při pitvě se suspektním psům odebírá tenké střevo, které se promývá. Vzhledem k malé velikosti tasemnic je indikováno mikroskopické vyšetření seškrabů ze sliznice. [[Specificita]] tohoto patologického vyšetření je až 100
Z moderních metod se nejčastěji používají [[ELISA#Praktické použití|koproantigen ELISA]] anebo [[PCR|koproPCR]]. Při metodě koproantigen ELISA se ve vzorku trusu detekuje přítomnost specifických antigenů ''E. granulosus'' pomocí [[ELISA|imuno-enzymatické reakce]]. Obdobně lze prokázat v trusu i přítomnost [[DNA]] metodou [[Polymerázová řetězová reakce|PCR]]. V neposlední řadě lze stanovit specifické [[Protilátka|protilátky]] proti ''E. granulosus'' v [[Krevní sérum|séru]] infikovaných psů. [[Sérologie|Serologické vyšetření]] psů má z uvedených metod nejnižší citlivost.<ref name=":6" />
Řádek 243:
Prevence a [[eradikace]] měchožila zhoubného stojí na několika opatřeních. V prvé řadě je to vzdělávání lidí, zejména chovatelů dobytka v endemických oblastech. Cílem je snížit nebo zcela omezit [[Domácí zabijačka|domácí porážky]] přežvýkavců bez veterinárních prohlídek a především zamezit zkrmovaní čerstvých orgánů psům. Dále sem patří pravidelné [[Odčervení|odčervování]] psů ([[Praziquantel|prazikvantel]]). Existuje i [[vakcína]] pro ovce se zhruba 90% účinností. Důležitý je rovněž diagnostický monitoring dobytka a pasteveckých psů.<ref name=":0" /><ref name=":9" /> Na těchto pilířích je postavena eradikace ''E. granulosus'' v chovech dobytka na národní či lokální úrovni. Mezi země s úspěšnou eradikací CE patří [[Island]], [[Nový Zéland]] a [[Tasmánie]]. Tyto státy mají status země dočasně prosté ''E. granulosus''.<ref name=":9" /> Nicméně i 30 let po eradikaci CE v Tasmánii jsou zde stále hlášeny ojedinělé nálezy cyst u skotu.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Jenkins|jméno=D|titul=Echinococcus granulosus in Tasmania, still there despite 30 years of control!|url=http://www.esccap.org/uploads/file/EE14%20Abstract%20Booklet.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-18}}</ref> Částečně úspěšný ozdravovací program proběhl v [[Uruguay]]i a jednom regionu [[Argentina|Argentiny]]. V ostatních zemích ozdravovací programy zatím selhávají.<ref name=":9" />
V oblastech s
Při cestování se psy vyžaduje řada států jako ochranu před zavlečením parazita odčervení psů širokospektrálními anthelmintiky a prazikvantelem.<ref name=":9" /> Povinná dehelmintizace platí pro [[import]] psů např. na Island<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Matvælastofnun {{!}} Live animals|periodikum=www.mast.is|url=http://www.mast.is/english/frontpage/import-export/import/liveanimals/|datum přístupu=2016-08-05}}</ref>, do Tasmánie<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hydatid Disease|periodikum=dpipwe.tas.gov.au|url=http://dpipwe.tas.gov.au/biosecurity/animal-biosecurity/animal-health/cattle/hydatid-disease|datum přístupu=2016-08-05}}</ref> či [[Norsko|Norska]]<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Norway - Pet Passport - Current Dog and Cat Import Requirements|periodikum=www.pettravel.com|url=http://www.pettravel.com/immigration/Norway.cfm|datum přístupu=2016-08-05}}</ref>. Hlavním smyslem takového opatření je právě ochrana území před zavlečením ''E. granulosus'' a ''E. multilocularis''.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Importation of dogs to Iceland|url=http://www.mast.is/english/library/Lei%C3%B0beiningar/instructions_dog_import_10-2016.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2017-01-17}}</ref>
| |||