Hornina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 15714038 uživatele 93.99.148.19 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
Přidání odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
Vznikají při nízkých teplotách v povrchových zónách působením vnějších geologických sil. Obzvlášť důležitá role připadá vodě. Při tvorbě usazených hornin nejprve podléhá zdrojový materiál zvětrávání, rozpadu a rozpouštění, pak je přemístěn na vhodné místo, jako např. na dna jezer a oceánů, kde se hromadí.
Usazené horniny dělíme podle různých hledisek. Pokud hornina zůstane sypká nebo za vlhka tvárná, hovoříme o usazeninách '''nezpevněných''', např. [[jíl]] nebo [[štěrk]]. Pokud postupně dojde ke zpevnění, vznikají usazeniny '''zpevněné''', např. [[pískovec]] a [[břidlice]].
Usazením různě velkých úlomků vznikají horniny '''úlomkovité''', např. pískovec nebo slepenec. Pokud celá hlavní masa horniny vznikne vysrážením látek z vodního roztoku, hovoříme o horninách '''chemogenních''', např. [[vápenec]].
Řádek 25:
Mezi usazeniny jsou zařazovány i horniny '''zbytkové (reziduální)''', u nichž uvolněný materiál nebyl přemístěn, ale zůstal na místě a horniny '''vulkanoklastické''', u nichž došlo k nahromadění sopečného popela, strusky i větších kousků vyvržených do vzduchu při sopečných erupcích (tuf).
Zvláštním případem jsou '''kaustobiolity'''. Vznikají akumulací organických, hořlavých látek. Patří mezi ně [[rašelina]], [[uhlí]], [[zemní vosk]], [[ropa]], ale například i [[zemní plyn]].
=== Přeměněné horniny (metamorfované) ===
Mohou vznikat ze všech typů hornin působením zvýšené [[Teplota|teploty]] a tlaku. Dochází k rekrystalizaci minerálů. Teplota ovšem není tak vysoká, aby došlo k roztavení hmoty jako u hornin vyvřelých. Mezi běžně rozšířené metamorfované horniny patří např. [[Rula (hornina)|rula]], [[svor]], [[fylit]], amfibolit, [[granulit]] nebo [[mramor]].
Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálém koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách (tzv. [[pT podmínky]]), kdy vlivem změny jedné či obou složek dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak.
| |||