Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 1 rokem
| poznámka = [dále jen (Císař, 1998)]}}</ref> Byl prvním z komunistických prezidentů volený tajnou volbou a ne aklamací. Pro L. Svobodu bylo odevzdáno 282 hlasů ze 288.<ref>(Císař, 1998, s. 401)</ref> Po zvolení symbolicky položil květy na hroby prezidentů [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G. Masaryka]] i&nbsp;[[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], ale také na hroby [[Klement Gottwald|Gottwaldův]] a&nbsp;[[Antonín Zápotocký|Zápotockého]]. Navštívil [[Národní památník na Vítkově]], kde vzdal úctu legionářům první&nbsp;světové války i&nbsp;bojovníkům druhé světové války. Dne 6.&nbsp;dubna jmenoval novou vládu, v níž převládali stoupenci reforem. Ludvík Svoboda byl poslancem parlamentu až do zvolení prezidentem a v letech 1968 až 1976 byl členem předsednictva [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]].
 
Funkce prezidenta byla bez přímého vlivu na vnitřní politiku. L. Svoboda svou autoritou prezidenta podporoval reformní program Dubčekova vedení komunistické strany směřující k&nbsp;demokratizaci v politice i ekonomice a za odstranění "deformací socialismu". Činil tak na četných veřejných vystoupeních a&nbsp;setkáních v průmyslových závodech a&nbsp;v&nbsp;[[Jednotné zemědělské družstvo|Jednotných zemědělských družstvech]]. Zasazoval se o&nbsp;[[Rehabilitace (právo)|rehabilitace]] lidí neprávem odsouzených v padesátých letech, zejména odbojářů z&nbsp;doby německé okupace.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =Kadlec
| jméno =Vladimír
Anonymní uživatel