[[Soubor:Prag Radetzky Denkmal 1900.jpg|thumb|Radeckého pomník na Radeckého náměstí (dnešní [[Malostranské náměstí]]) v Praze kolem roku 1900]]
Po osamostatnění Československa se v roce 1924 Italské velvyslanectví v Praze usídlilo v nedalekém [[Kolovratský palác (Praha, Nerudova)|Thunovském (Kolovratském) paláci]] v Nerudově ulici a protestovalo proti Radeckému jako nepříteli [[Risorgimento|sjednocení Itálie]]. Proto{{Doplňte zdroj}}<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1164802-obnova-pomniku-marsala-radeckeho-vyvolala-protesty</ref> byl pomník v letech [[1919]]–[[1920]] rozebrán. Kamenný podstavec z leštěné žuly se čtyřmi [[bronz]]ovými tabulkami se jmény bitev (Verona, Vicenza, Custozza, Novara) byl zničen, bronzová [[sochař]]ská část o výšce 676 centimetrů a váze přes 10 tun byla rozebrána a přenesena do [[Lapidárium Národního muzea|Lapidária Národního muzea]] v Praze 7 na [[Výstaviště Praha|Pražském výstavišti]], kde je vystavena dodnes společně s modelem ze dřeva a z papírmašé. [[Pomník]] představuje prostovlasého [[vojevůdce]], rozkročeného jako vítěze na kruhovém vypuklém štítu, s maršálskou holí v pravici a s vítězným praporem z válek o Lombardii. Kruhový štít po způsobu vojáků antického Říma nese sedm představitelů vojsk rakouské monarchie: myslivec, dělostřelec (ztotožňovaný s Čechem), dobrovolník z Tyrol, husar, námořník, hulán a jihoslovanský serežan.
V rámci předpokládané rekonstrukce Malostranského náměstí se uvažuje o zhotovení kopie pomníku a jeho umístění v blízkosti původního místa.<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/104060</ref>
