Temná hmota: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rv hlubší
Bez shrnutí editace
značky: školní IP editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1:
[[Soubor:CL0024+17.jpg|náhled|vpravo|Přes snímek z [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubblova kosmického dalekohledu]] byl vložen modrý obraz naměřeného prstencového rozložení temné hmoty kolem středu [[kupa galaxií|kupy galaxií]] CL0024+17.<ref>[http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty] - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal</ref>]]
[[Soubor:M33 rotation curve HI.gif|náhled|Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působení viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí.]]
'''Temná hmota''' čili '''skrytá hmota''' je označení hypotetické formy [[hmota|hmoty]], jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů. O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve [[vesmír]]u pozorovat jen díky jejímu [[gravitace|gravitačnímu]] vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení jako temná hmota.
 
O ''chybějící hmotě'' referoval už v roce [[1932]] [[Jan Oort]] a roku [[1933]] švýcarsko-americký astronom [[Fritz Zwicky]], na základě nesrovnalosti při studiu rotací [[galaxie|galaxií]]. Na rozdíl od [[temná energie|temné energie]] není temná hmota rozložena v prostoru rovnoměrně. Díky přitažlivé gravitaci tvoří shluky podobně jako viditelná hmota, která je k těmto shlukům také přitahována. Některé novější výzkumy ukazují, že by temná hmota přece jen mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru – na [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizaci]] [[Reliktní záření|mikrovlnného pozadí]].<ref>[http://physicsworld.com/cws/article/news/32769 Dark matter may not be so dark] - Server physicsworld.com informuje o závěrech Susan Gardnerové z Univerzity v Kentucky</ref>