Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 339 bajtů ,  před 1 rokem
název v němčině, znak svg verze, jazyky, náboženství
{{Infobox zaniklý stát
| název = Pruské království
| originální název = Königreich Preußen / Preussen
| rok vzniku = [[1701]]
| rok zániku = [[1918]]
| vlajka velikost = 110px
| článek o vlajce = Pruská vlajka
| znak = WappenCoat Deutschesof ReichArms -of Königreichthe PreussenKingdom (Grosses)of Prussia 1873-1918.pngsvg
| znak velikost = 100px
| článek o znaku = Pruský znak
| počet obyvatel = 34,472,509
| počet obyvatel poznámka = (roku 1910)
| jazyky = [[němčina]] (úřední),<br />uznané: [[dolnoněmčina]], [[polština]], [[dánština]], [[Fríské jazyky|frísština]], [[Dolnolužická srbština|dolnolužičtina]], [[kašubština]]
| jazyky = [[němčina]]
| národnostní složení = [[Němci]], [[Poláci]], [[Litevci]] aj.
| náboženství = [[Protestantismus|protestantstvíprotestantské]] ([[luteránství]] a [[kalvinismus]], od roku [[1817]] [[Pruská unie]])
| měna = [[pruský tolar]], později [[německá marka]]
| mateřská země = [[Soubor:Flag of Germany (3-2 aspect ratio).svg|22px|okraj]] [[Německý spolek]] ([[1815]]-[[1866]])<br />[[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|okraj]] [[Severoněmecký spolek]] ([[1866]]-[[1871]])<br />[[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px|okraj]] [[Německé císařství]] ([[1871]]-[[1918]])
| státní zřízení = [[absolutní monarchie]] (do roku [[1848]])<br />[[konstituční monarchie]] (od roku [[1848]])
| vznik = [[1701]]
| zánik = [[1918]]
}}
'''Pruské království''' ({{vjazyce|de}} ''Königreich Preußen'', též ''Königreich Preussen'') byl německý stát, který existoval od roku [[1701]] do roku [[1918]]. Během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] a [[dělení Polska]] se podařilo [[pruský král|pruským králům]] získat rozsáhlé území, které v dalších letech nadále rozšiřovali. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] se stalo součástí [[Německý spolek|Německého spolku]]. Od roku [[1871]] do porážky Německa v [[první světová válka|první světové válce]] bylo Pruské království vůdčím státem [[Německé císařství|Německého císařství]], jehož bylo součástí. V rámci [[Německé císařství|Německého císařství]] mělo Prusko zcela výjimečné postavení jak ve vedení, obyvatelstvu nebo rozloze.
 
== Dějiny pruského království ==
[[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se syn Fridricha Viléma, [[Braniborsko|braniborský]] [[kurfiřt]] a [[Prusko|pruský]] [[vévoda]] [[Fridrich III. Braniborský|Fridrich III.]] prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením [[seznam polských panovníků|polského krále]] a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné Pruské království. Ve stejný den byl také spolu se svou ženou korunován králem. Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>V rámci obtížně akceptovaného kompromisu se tedy stal suverénním panovníkem pouze v územích nepatřící do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Císařský souhlas získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, čímž dostál uznání císaře povýšení [[pruské vévodství|pruského vévodství]], které jako suverénní území nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]], na království.
 
[[Soubor:Friedrich I of Prussia.jpg|náhled|200pxupright|vlevo|Fridrich I., první pruský král]]
Příčiny tohoto činu lze najít ve výbojné politice braniborských kurfiřtů, jenž byli zároveň pruskými vévody. Jejich mocenskému vzestupu stály v cestě nepřátelské rody, které většinou získaly v tu dobu královské tituly, čímž dosáhly významného úspěchu. Právě na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] získala severoněmecká [[Hannoverská dynastie]] následnictví [[Spojené království|Spojeného království]], jehož králi se v roce [[1714]] skutečně stali. Další soupeř, tentokrát z vlivného rodu [[Wettinové|Wettinů]], saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se [[král]]ovský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže. Problémem bylo jak jej získat.
 
 
=== Územní růst pruského království ===
[[Soubor:Acprussiamap2.gif|náhled|280pxupright|Územní růst Pruska]]
 
Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s původně [[Čechy|českým]] [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]], kde bojovalo proti koalici [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]], [[Francouzské království|Francie]] a [[Ruské carství|Ruska]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států. V této době vytvořilo Prusko nejen skvěle vycvičenou [[Pruská armáda|armádu]], ale také efektivní úřednický aparát.
=== Prusko a napoleonské války ===
{{Podrobně|Napoleonské války|Vídeňský kongres}}
[[Soubor:Map-DB-PrussiaProvs-1818.svg|náhled|250pxupright|Pruské království po roce 1818]]
[[Soubor:Karte Deutsches Reich, Verwaltungsgliederung 1900-01-01.png|250pxupright|náhled]]
 
V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] ztratilo Prusko v bojích proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a jeho spojencům, rozsáhlá území na západě i východě, což si však po porážce Francie vykompenzovalo na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongrese]], kde získalo západní část [[Varšavské knížectví|varšavského knížectví]], na níž vzniklo velkovévodství a později pouze provincie [[Poznaňsko]], severní polovinu [[Sasko|Saska]] včetně [[Dolní Lužice]] a severovýchodní poloviny [[Horní Lužice]], celé [[Porýní]] a [[Vestfálsko]].
{{Podrobně|Prusko-rakouská válka}}
 
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R29818, Otto von Bismarck.jpg|náhled|vlevo|180pxupright|Pruský ministerský předseda [[Otto von Bismarck]]]]
Pruské království bylo roku [[1851]] poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.
 
=== Pruské království vedoucím státem Německého císařství ===
{{Podrobně|Prusko-francouzská válka|Německé císařství}}
[[Soubor:Prussia (political map before 1905).jpg|náhled|250pxupright|Politická mapa Pruska (před rokem 1905)]]
 
V letech [[1870]]–[[1871]] Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].