Verze z 30. 11. 2017, 23:57 editovat TJ Ryba (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 15 961 editací →‎Organizace cisterciáckého řádu: == Generální opati řádu == ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 1. 2018, 14:36 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací napřímení odkazů, drobnosti Přejít na další porovnání →
Řádek 31: \| odkazy = http://www.ocist.org }} '''Cisterciácký řád''' ([[latina\|latinsky]] '''Ordo Cisterciensis''', '''OCist.''') je [[mnich\|mnišský]] řád založený roku [[1098]], ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných [[Benedikt z Nursie\|Benediktem z  Nursie]], navazující na [[Řád svatého Benedikta\|benediktinskou]] tradici (vznikl jako reformace benediktinského řádu). Název získal podle latinské podoby místa, kde byl založen (Citeaux, lat. ''Cistercium'').<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/118766/Citeaux-Abbey článek Citeax Abbey in Encyclopediae Britannica] (anglicky, dostupné online) 22.7.2008</ref> Řád se dělí na mužskou a ženskou větev, jeho členové se označují jako '''cisterciáci''' (cisterciensi, cisterciáni, cisterciáné) a '''cisterciačky''' (cisterciánky). V  čele řádu stojí [[generální opat]]. Na přelomu [[20. století\|20.]] a [[21. století]] řád spravoval 127 klášterů s asi 1300 mnichy a 1100 mniškami,{{zdroj?}} z toho v ČR dva mužské kláštery ([[Vyšebrodský klášter\|vyšebrodský]] a mnichy neobsazený [[Osecký klášter\|osecký]]) a jeden ženský ([[Klášter Porta ~~Coeli~~coeli\|Porta ~~Coeli~~cœli]]). == Historie řádu == [[Soubor:Foundersofciteaux.jpg\|náhled\|vlevo\|upright\|Fundátoři kláštera Cîteaux]] Roku [[1098]] založil sv. [[Robert z Molesme\|Robert]], opat [[Řád svatého Benedikta\|benediktinského]] [[klášter Molesme\|kláštera Molesme]], nespokojený s tamními pořádky, s 22 dalšími mnichy [[Klášter Cîteaux\|klášter]] ve francouzském [[Cîteaux]] (latinsky Cistercium – podle milníku staré římské cesty, původní návrh ''Novum Monasterium'' se neujal). V  novém klášteře, který původně stál v neobydlené krajině věnované příbuznými opata Roberta, chtěli žít podle nezmírněných, přísně asketických regulí [[Benedikt z Nursie\|sv. Benedikta z  Nursie]]. Tento klášter se stal centrem reformního hnutí v  benediktinském řádu, které se distancovalo od přepychu a okázalosti a soustředilo se na prostotu a odříkání podle hesla sv. Benedikta „''Ora et labora!''“ (česky Modli se a pracuj), které benediktini postupně opustili. Po vynuceném odchodu opata Roberta zpět do [[klášter]]a v [[klášter Molesme\|Molesme]] se novým představeným v Cîteaux stal [[Alberich]]. Za jeho působení se mniši tohoto kláštera roku [[1100]] s povolením [[papež]]e [[Paschalis II.\|Paschalise II.]] osamostatnili a přijali název podle svého působiště – cisterciáci. Nový řád byl podřízen přímo [[Svatý stolec\|Svatému stolci]]. Opat Alberich vypracoval základní regule řádu ''Instituta monochorum Cisterciensum de Molismo venientium''. Řádu bylo zakázáno přijímat jakékoliv [[církev]]ní poplatky a stanovena povinnost manuální práce jak pro laické bratry ([[konvrš]]e), tak pro samotné mnichy. Alberich zavedl také nový řádový oděv, bílý hábit s černým [[škapulíř]]em. Řádek 58: == Organizace cisterciáckého řádu == Již od samého počátku cisterciáckého řádu byla stanovena přísná organizační struktura a stejný způsob života pro všechny cisterciácké kláštery. Centrem řádu se stal klášter v [[Klášter Cîteaux\|Cîteaux]], ke kterému byly díky postupnému zakládání vázány ostatní dceřiné kláštery. Řád se dělil na pět větví, které odvozovaly svůj původ z pěti nejstarších opatství : [[Klášter Cîteaux\|Cîteaux]] (1098), [[Klášter La Ferté\|La Ferté]] (1113), [[Klášter Pontigny\|Pontigny]] (1114), [[Klášter Clairvaux\|Clairvaux]] (1115) a [[Klášter Morimond\|Morimond]] (1115). Opat kláštera v  Cîteaux byl pak zároveň nejvyšším představitelem cisterciáckého řádu. V  Cîteaux se každoročně v září na svátek povýšení sv. Kříže konalo zasedání opatů všech cisterciáckých klášterů – tzv. [[Kapitula#%C5%98%C3%A1dov%C3%A1_kapitula\|Generální kapitula]]. Zde se projednávaly nejdůležitější záležitosti řádu a rozhodnutí kapituly měla charakter zákona. Nové kláštery byly zakládány buď odštěpením z  většího kláštera, fundací církevní nebo světské osoby tzv. přivtělením, kdy osazení nového kláštera většinou 12 mnichy a opatem proběhlo z  mateřského kláštera, který také kontroloval chod dceřiného kláštera. Ženské cisterciácké kláštery netvořily vlastní síť [[Příbuzenství\|filiačních]] vazeb, ale podléhaly vždy mužskému klášteru cisterciáků. V čele ženského konventu sice stála [[abatyše]], ale vizitací byl pověřen opat z  nadřízeného mužského kláštera, který také zastupoval cisterciačky navenek. Ještě do konce 12. století bylo založeno přes 500 dceřiných klášterů a celkový jejich počet v raném středověku dosáhl kolem 2000. == Generální opati řádu == Do francouzské revoluce byl generálním představeným řádu opat v [[Klášter Cîteaux\|Cîteaux]]. Po francouzské revoluci vedli řád následující generální opati: Řádek 84 ⟶ 85: # [[Kassian Haid]] ([[Územní opatství Wettingen-Mehrerau\|Mehrerau]]) 1920–1927 # [[Franziskus Janssens]] ([[Klášter Achel]], pak Notre-Dame de Pont-Colbert), 1927–1936 # [[Edmondo Bernardini]] ([[Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě]] / Santa Croce in Gerusalemme]]), 1937–1950 # [[Matthäus Quatember]] ([[Vyšebrodský klášter\|Vyšší Brod]]), 1950–1953 # [[Sighard Kleiner]] ([[Klášter Hauterive\|Hauterive]]), 1953–1985 Řádek 91 ⟶ 92: # [[Mauro-Giuseppe Lepori]] ([[Klášter Hauterive\|Hauterive]]), seit 2010 == Cisterciáci v  českých zemích == [[Soubor:Cistercians_monastery%2CVyssi_brod1.JPG\|náhled\|Klášter Vyšší Brod]] [[Soubor:Zlatá Koruna - Kaple andělů strážných.jpg\|náhled\|[[Kaple Andělů strážných (Zlatá Koruna)\|Kaple Andělů strážných]] kláštera Zlatá koruna]] Řádek 103 ⟶ 104: * [[1225]] – [[klášter Oslavany]] * [[1233]] – [[Klášter Porta coeli]] * 1233 - [[Klášter Nížkov]] ([[filiace]] Oseka, zrušená již v  roce 1239) * [[1252]] – [[Žďár nad Sázavou (klášter)\|klášter Žďár]] * [[1259]] – [[Vyšebrodský klášter\|klášter Vyšší Brod]] Řádek 141 ⟶ 142: * {{commonscat}} * [http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/ostatni/strom%20filiaci%20u%20nas.gif Strom filiací ~~u nás~~v Česku] * [http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/ostatni/mapa%20klasteru%20u%20nas.gif Mapa – souhrn cisterciáckých klášterů v naší zemi] * [http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/ostatni/nejnazm%20architektura.gif Raná cisterciácká architektura]

Cisterciácký řád: Porovnání verzí