Hubbleova konstanta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m portály
Bez shrnutí editace
Řádek 12:
Tento zákon formuloval v roce [[1929]] [[Edwin Hubble|Edwin Powell Hubble]]. K tomuto důležitému objevu astronomie 20. století dospěl Hubble na základě měření rychlosti vzdalování spirálních galaxií pomocí měření [[rudý posuv|rudého posuvu]] spektrálních čar a různých odhadů skutečných vzdáleností těchto hvězdných soustav. Soustavným měřením rudých posuvů se zabývali astronomové ve 20. letech 20. století na wilsonské observatoři s využitím v té době největšího [[dalekohled]]u na světě s parabolickým zrcadlem o průměru 2,5 m. Obrovské rychlosti vzdalování spirálních galaxií změřil nejdříve V. M. Slipher, po něm E. P. Hubble a M. Humason. Hubble jako první sestrojil diagram, který ukázal naprosto jednoznačně lineární vztah obou veličin, tedy rychlosti vzdalování [[galaxie|galaxií]] a jejich vzdálenosti. Proto se tato závislost na Hubbleovu počest nazývá jeho jménem Hubbleův zákon nebo také Hubbleův vztah a konstantě úměrnosti se říká Hubbleova konstanta. Hubble vypočetl hodnoty okolo 500 (km/s)/Mpc, ale její hodnota se během 20. století postupně snižovala.<ref>http://ned.ipac.caltech.edu/level5/March03/Livio/Livio7.html - THE HUBBLE CONSTANT - A brief background</ref>
 
Rozpínání vesmíru popsané Hubblovým zákonem úzce souvisí s klasickým astronomickým paradoxem, známým jako [[Olbersův paradox]]. Pokud předpokládáme, že vesmír je nekonečný a že obsahuje nekonečný počet rovnoměrně rozprostřených svítivých hvězd, tak každá myslitelná linie [[paprsková optika|přímé viditelnosti]] by měla nakonec končit na povrchu nějaké hvězdy. [[Zářivý výkon]] povrchu není závislý na jeho vzdálenosti, tedy každý bod na obloze by měl mít danou [[barevná teplota|barevnou teplotu]], jako povrch nějaké hvězdy. Nicméně nic takového nepozorujeme. Od 17. století astronomové přicházeli s různými vysvětleními tohoto paradoxu (např. [[termalizace]]), nicméně vysvětlení, které je v současné době všeobecně přijímanépřijímáno, souvisí právě s tím, že v rozpínajícím se vesmíru dochází k [[Rudý posuv|rudému posuvu]] vlnových délek záření pocházejícího ze vzdálených objektů.
 
Dle posledních měření (2013 s použitím [[Planck (družice)|sondy Planck]]) má Hubbleova konstanta hodnotu 67.,15 ± 1.,2 (km/s)/Mpc.
 
== Reference ==