František I. Štěpán Lotrinský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
doplnění |
||
Řádek 52:
Už roku [[1730]] byl František Štěpán jmenován [[Guvernér|místodržitelem]] v [[Uhersko|Uhrách]] a sídlil v [[Prešpurk]]u (dnes Bratislava). Poté se stal generálním guvernérem v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]], ale tuto funkci nikdy nevykonával, a to i přesto, že pro něj byla zdrojem vydatných příjmů. Postupem času získával František Štěpán další funkce a úřady, avšak bez jakékoliv faktické moci, kterou držela pevně ve svých rukou jeho manželka, která zůstávala i titulárně jedinou paní Rakouska. Všechny snahy Františka Štěpána podílet se na státních záležitostech ztroskotaly.
Mladý František Štěpán byl svým tchánem Karlem VI. postaven do čela císařských vojsk během [[Rusko-turecká válka (1735–1739)|rakousko-turecké války]] v letech 1737–1739. Pro údajnou nevolnost ovšem bojiště opustil, velení přenechal hraběti Königseggovi a s manželkou Marií Terezií se uchýlil do Toskánska.<ref>Andrew Wheatcroft (2008), ''Nepřítel před branami – Habsburkové a Osmané v bitvě o Evropu'', s. 201</ref>
Vrcholu své politické kariéry dosáhl roku [[1745]], když byl korunován římskoněmeckým císařem. Vysoký úřad císaře byl však tehdy také už jen pouhým titulem bez politického významu, ale poskytl Marii Terezii odvozený titul císařovny.
| |||