Okres Louny: Porovnání verzí

Přidáno 36 bajtů ,  před 2 lety
m
odstranění nadbytečného tagu; kosmetické úpravy
(Městysů je 7)
m (odstranění nadbytečného tagu; kosmetické úpravy)
=== Podnebí ===
Lounský okres je charakterem podnebí v rámci naší republiky extrémním územím. Vlivem [[srážkový stín|srážkového stínu]] [[Krušné hory|Krušných hor]] se jedná o nejsušší okres České republiky. Průměrné roční [[srážky|srážkové úhrny]] činí 300 – 500 mm, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v Žatci činí 410 mm, republikový průměr je cca 700 mm.
[[Soubor:Rana.jpg|thumbnáhled|Dominantou krajiny severně od Loun jsou čedičové kupy prvních vrcholů Českého Středohoří. Na snímku hora Raná, která se nad stejnojmennou obcí tyčí do výšky 457 m.]]
Teplotně spadá téměř celé Lounsko do teplé podnebné oblasti s [[průměrná teplota|průměrnou roční teplotou]] asi 8 °C. Nízké srážkové úhrny v kombinaci s vysokou odlesněností a severozápadními větry vedou k vysoušení zemědělské půdy, kterou je třeba uměle zavlažovat.
 
=== Vodstvo ===
Téměř celý okres Louny je odvodňován postupně do řeky [[Ohře]], která se u Litoměřic vlévá zleva do [[Labe]]. Ohře protéká okresem v délce 72 kilometrů a tvoří přirozenou „páteř“ okresu, oddělující Džbán a České středohoří. Na území okresu vstupuje řeka těsně pod hrází [[Vodní nádrž Nechranice|nechranické přehrady]]. Protéká oběma největšími městy okresu – Žatcem i Louny. Tok řeky měl značný význam pro rozvoj oblasti již ve středověku, úrodné údolí Ohře na Lounsku a Litoměřicku lákalo však k osídlení již v době kamenné.
[[Soubor:Ohře Hradiště.jpg|thumbnáhled|Řeka Ohře je po Vltavě českým nejmohutnějším přítokem Labe. Na jejím dolním toku najdeme také města Žatec a Louny. Krajina Dolního Poohří byla již od pravěku svým charakterem předurčena k lidskému osídlení. Na snímku tok řeky u osady Hradiště nedaleko Žatce.]]
Významnými přítoky této řeky na území okresu jsou [[Blšanka]], [[Hasina (potok)|Hasina]] a [[Chomutovka]].
 
=== Vznik a vývoj okresu Louny ===
Lounský okres v dnešní podobě začal fungovat [[1. červenec|1. července]] [[1960]] v souvislosti s reformou veřejné správy zakotvenou v nové, tzv. „socialistické“ ústavě. Stal se nástupcem tří původních okresů – Louny, Žatec a Podbořany, jež v tehdejší podobě existovaly od první poválečné reformy veřejné správy z roku [[1949]].
[[Soubor:Zatec CZ kostel Nanebevzeti Panny Marie PICT2970.jpg|thumbnáhled|Největším městem okresu Louny je Žatec. Dnes je již rozdíl v počtu obyvatel obou měst minimální, ale v době zřízení okresu v roce 1960 byl Žatec téměř o 4 tisíce obyvatel větší. O důvodech, proč byly za středisko okresu zvoleny právě Louny panují různé dohady. Jedním z důvodů byla prý{{kdo?}} větší členská základna KSČ v Lounech, příčinou mohla být{{kdo?}} také stále ještě krátká doba uplynulá od poválečného dosídlení města (zatímco Louny dosidlovat nepotřebovaly a byly tím pádem stabilnější).{{Doplňte zdroj}}]]
Lounský a žatecký okres byly před reformou součástí kraje Ústí nad Labem, podbořanský okres spadal pod kraj Karlovarský. Do nově vzniklého lounského okresu byly začleněny také některé obce původně patřící do okresů Bílina a Lovosice. Celý nově vzniklý okres se stal součástí Severočeského kraje se sídlem v [[Ústí nad Labem]]. Tehdy větší okresní město Žatec o svůj status přišlo a připadlo pod město menší – Louny.<ref>http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/zatec_beseda_okres_20100413.html</ref>
 
=== Obce s rozšířenou působností ===
Jak již bylo zmíněno výše, lounský okres se od ledna 2003 člení na 3 správní obvody obce s rozšířenou působností: Louny, Žatec a Podbořany.
[[Soubor:Louny, Žatecká brána.JPG|thumbnáhled|Okresní město Louny se po reformě veřejné správy stalo obcí s rozšířenou působností, jejíž obvod čítá téměř 45 tisíc obyvatel. Louny jsou však dodnes sídlem mnohých státních institucí pro celý okres - např. soudu, policie, státního zastupitelství, úřadu práce, aj. Na snímku Žatecká brána, která v roce 2000 "oslavila" půl tisíciletí své existence.]]
Obvod obce s rozšířenou působností (dále jen obvod) Louny zahrnuje 41 obcí okresu v jeho severovýchodní části. Kromě města Louny pod něj patří i Postoloprty. Na rozloze 473&nbsp;km² žije asi 44 tisíc obyvatel, což představuje hustotu zalidnění asi 92 obyv./km².
 
=== Tabulka vzdáleností (km) ===
{| class="wikitable"
! Vzdálenost z obce !! ve správním obvodě !! do středu obvodu !! do okresního města !! do krajského města</div>
|-
| '''Žatec'''|| Žatec || --- || 21 || 62
|}
 
[[Soubor:Blatno (okres Louny) - zeleznicni zastavka.jpg|thumbnáhled|Blatno u Jesenice je významnou železniční křižovatkou na rozhraní čtyř krajů. Setkávají se tam železniční tratě Plzeň - Žatec a Bečov nad Teplou - Rakovník. Vzdálenosti do správních středisek jsou z této obce extrémní - např. do okresního města Loun je to nejrychlejší cestou po silnici 51 km, což představuje jednu z největších vzdáleností obce od okresního města v ČR. Blíže je to i do krajského města Plzeňského kraje - 46 km. Blatno se nachází v turisticky atraktivní oblasti Rakovnické vrchoviny s hustými lesy plnými různých kamenných útvarů.]]
 
* '''[[Ústí nad Labem]]''' – Louny: 47
== Obyvatelstvo ==
Na počátku roku [[2010]] bylo na území Lounska k trvalému pobytu přihlášeno 87&nbsp;263 obyvatel. Tento počet se již téměř od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] příliš nemění – stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu – venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste.
[[Soubor:Krasnydvur.JPG|thumbnáhled|Zámek v Krásném Dvoře severně od Podbořan v podhůří Doupovských hor patří mezi nejvýznamnější stavební památky okresu. Rozlehlá souměrná barokní stavba je doplněna nádherným anglickým parkem s různými ozdobnými krajinnými prvky.]]
 
=== Průměrný věk ===
|}
 
[[Soubor:Libocany church.jpg|thumbnáhled|S městem Žatec ze západní strany stavebně splývají Libočany - asi pětisethlavá obec na návrší nad soutokem řeky Ohře s drobnější říčkou Liboc, která odvodňuje centrální oblasti Doupovských hor. Libočany se mohou pochlubit nejen pěkným barokním kostelem a zámkem, ale také jedním slavným rodákem - českým kronikářem Václavem Hájkem, který sepsal Hájkovu kroniku českou, významné dílo české renesanční literatury. Ačkoliv obsahuje kronika velké množství přinejmenším neověřených informací, bývala mezi lidem velmi oblíbena pro svoji vysokou čtivost.]]
 
=== Vývoj počtu obyvatel okresu v letech ===
== Hospodářství ==
Hospodářská skladba Lounska je charakteristická nadprůměrným podílem pracovníků zaměstnaných v [[zemědělství]], okres Louny lze tedy označit za '''zemědělský'''. To však zdaleka neznamená, že by počet pracovníků zaměstnaných v zemědělství převažoval. Podle údajů z roku 2001 byl z pětačtyřiceti tisíc ekonomicky aktivních obyvatel okresu zaměstnán nejvyšší podíl v [[průmysl]]u– 25 %. Deset procent pracovníků zaměstnávala sféra [[Služba|veřejných služeb]] zahrnující [[školství]], [[zdravotnictví]] a ostatní služby sociálního rázu. Přibližně stejný podíl pracovníků (po osmi až devíti procentech) zaujímal obchod a opravárenské služby, stavebnictví, veřejná správa a zemědělství. 7 % ekonomicky aktivních pracovalo v oboru dopravy a komunikačních služeb (pošta, telekomunikace).
[[Soubor:Mala Cernoc.jpg|thumbnáhled|Zemědělství hraje na Lounsku i po všech změnách stále významnou roli. Okres je po celé republice známý pěstováním "zeleného zlata" - chmele, suroviny potřebné k výrobě našeho národního nápoje - piva. Žatecký chmel odebírá většina našich významných pivovarů, vč. Plzeňského prazdroje nebo Krušovic. Na snímku chmelnice u osady Malá Černoc, části obce Blšany.]]
Podle hospodářských sektorů připadalo na Lounsku 34 % pracujících na sekundární, 34 % pracovníků na terciární a 9 % na primární hospodářský sektor. Míra nezaměstnanosti činila v roce 2001 téměř 16 % ekonomicky aktivních obyvatel.
=== Zemědělství ===
'''Zemědělské podniky''' okresu vznikly většinou transformací z původních [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a [[Státní statek|státních statků]]. Po revoluci však začalo nově podnikat nebo obnovilo svoji živnost velké množství soukromých zemědělců. Chmel i jiné zemědělské plodiny pěstují zemědělská družstva a společnosti v Tuchořicích (Hoppex), Blšanech(Zemědělská společnost Blšany), Hřivicích, Ročově (ZD PODLESÍ), Číňově, Dobroměřicích, i v jiných obcích okresu. Obchod s chmelem zajišťuje několik firem sídlících zejména v Žatci. Větší zemědělská družstva sídlí také v Peruci, Očihově a Orasicích. ZD Želkovice se specializuje na pěstování ovoce v sadech. Drtivá většina zemědělských podniků se nezabývá pouze rostlinnou, ale také živočišnou výrobou (chovem prasat a drůbeže).
 
[[Soubor:Brickyard4.jpg|thumbnáhled|Na Podbořansku se těží nejen keramická hlína kaolín, ale také jíly potřebné k výrobě cihel. Jedna z cihelen sídlí například v Kryrech.]]
 
=== Průmysl ===
Úroveň '''služeb''' se stejně jako ve všech ostatních oblastech republiky i na Lounsku po roce 1989 podstatně zlepšila. Došlo k rozšíření sítě obchodů a drobných živností, poněkud se zvýšila i ubytovací kapacita, došlo i ke zkvalitnění služeb.
 
[[Soubor:Citoliby sloup.jpg|thumbnáhled|Klenotnicí barokní architektury by se daly nazvat Cítoliby - městečko jižně od Loun, které bylo dokonce v letech 1981–1990 jejich součástí. V obci najdeme barokní zámek, kostel se sochami Matyáše Bernarda Brauna a i tento pěkný sloup Sv. trojice.]]
 
V okrese je v provozu na 41 [[Česká pošta|poštovních]] úřadoven, nacházejících se ve všech městech, městečkách a obcích „střediskového charakteru“. Jen v Lounech jsou pošty 4, v Žatci 2. Na bezpečnost v okrese dohlíží Územní odbor [[Policie ČR]] Louny, pod který spadá 9 obvodních oddělení rovnoměrně rozmístěných po celém území okresu. Obchodní síť je logicky nejhustější v Žatci a v Lounech. V obou těchto městech byly v nedávné minulosti zřízeny pobočky několika [[Obchodní řetězec|obchodních řetězců]] [[BILLA]] (Žatec, Louny), [[Kaufland]] (Žatec, Louny), [[Lidl]] (Louny), [[Albert (obchodní řetězec)|albert]] (Louny), [[Norma (obchodní řetězec)|Norma]] (Žatec), [[Penny Market]] (Louny) a [[Plus (obchodní řetězec)|Plus]] (Louny, Žatec). Tradiční síť prodejen Spotřebního družstva [[Jednota]] má pro lounský okres sídlo v Podbořanech. Na území okresu zřizuje 15 provozoven (v roce 2010).
== Školství a zdravotnictví ==
Síť škol je tvořena školami mateřskými, základními a středními. [[Mateřská škola|Mateřské]] a [[Základní škola|základní školy]] jsou ve všech obcích „střediskového charakteru“ v okrese (většinou nad 500 obyvatel), některé ze ZŠ však mají pouze „malotřídní“ charakter pouze s prvním stupněm ZŠ. '''Základních škol''' bylo na okrese v roce 2005 jednačtyřicet, jejich síť je doplněna třemi zvláštními školami (dnes z důvodu politické korektnosti tzv. „ZŠ praktickými“) v Lounech, Žatci a Podbořanech.
[[Soubor:Peruc Oldrichuv dub.JPG|thumbnáhled|K tomuto tisíciletému stromu v zámeckém parku v [[Peruc]]i se váže jedna z notoricky známých Starých pověstí českých o knížeti [[Oldřich (kníže)|Oldřichovi]] a prosté selce [[Božena (kněžna)|Boženě]]. U tohoto dnes [[Oldřichův dub|"Oldřichova" dubu]] se měl podle pověsti český kníže Oldřich s Boženou setkat a následovně si ji odvézt do Prahy, kde ji pojal za svou ženu.]]
'''Střední školství''' je v okrese zastoupeno širokým spektrem škol státních i soukromých se sídly ve třech největších městech okresu. Lounské a žatecké [[gymnázium]] umožňují studovat osmileté i čtyřleté obory, podbořanské gymnázium je pouze osmileté. [[Obchodní akademie]] je možné studovat v Lounech a Žatci, ve třech největších městech okresu jsou v provozu [[Střední odborná škola|střední odborné školy]] a [[učiliště]] různých zaměření.
 
=== Autobusová doprava ===
Až do roku 2006 měla autobusová doprava na lounském okrese podobný charakter jako ve většině oblastí ČR. Všechny místní autobusové linky zajišťoval podnik ČSAD Ústí nad Labem, později přejmenovaný na Dopravní podnik Ústeckého kraje. V srpnu roku 2006 však došlo k tzv. [[Konkurence autobusových dopravců v Ústeckém kraji|„autobusové krizi“]] , kdy [[Dopravní podnik Ústeckého kraje|DPÚK]] v reakci na spory s krajem ohledně dotací nevyslal na své linky autobusy a kraj následovně ukončil s podnikem spolupráci a snažil se v co možná nejrychlejším termínu sehnat dopravce pro krajské autobusové linky. Po několika problémových měsících se podařilo najít pro většinu linek původně provozovaných DPÚK nové dopravce, často však i z naprosto odlišných koutů republiky (např. ZDAR ze Žďáru nad Sázavou). „Převrat“ v autobusové dopravě sice znamenal úsporu kraje a zrušení monopolu DPÚK, na druhou stranu ale přinesl snížení kvality služeb, snížení přehlednosti a spojitosti sítě autobusových linek a celkově špatnou image pro dopravní politiku kraje.
[[Soubor:Rocov klaster.jpg|thumbnáhled|Obec Ročov na pomezí Lounska a Rakovnicka je příjemným východištěm tras do oblasti Džbánu. Dominantou malebně poženého městečka je augustiniánský klášter barokně přestavěný na počátku 18. století architektem Janem Blažejem Santinim. Klášter byl dlouhá léta významným mariánským poutním místem.]]
A tak na jaře roku 2010 vypadá situace v autobusové dopravě na Lounsku přibližně následovně: asi 10 dopravců, kteří si v mnoha případech vzájemně nesmyslně konkurují (např. vysílají na stejné linky ve stejný čas své autobusy, takže často platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“), nepřehledná situace, kdy jsou na zastávkách vyvěšena kvanta jízdních řádů, z nichž některé jsou pouhými nic neříkajícími cáry papíru, kterými si chce Dopravní podnik Ústeckého kraje zajistit udržení licencí na linky (většinou vyšle na již neprovozovanou linku v polovině prosince, v období změn jízdních řádů, jeden autobus, „aby se neřeklo“), nejednotný ceník i nástupní zastávky ve městech. Celkově vzato lze situaci v autobusové dopravě i po třech letech od „krize“ hodnotit spíše záporně.
 
== Historie ==
=== Historický vývoj okresu Louny ===
[[Soubor:Slavetin.jpg|thumbnáhled|Mezi nejstarší obce okresu Louny patří Slavětín nad Ohří, jehož nejvýznamnější památkou je tento původně románský kostel Sv. Jakuba Většího. Slavětín je známý také jako rodiště významného českého básníka, představitele symbolismu a surrealismu Konstantina Biebla.]]
 
Archeologické nálezy v oblasti dolního Poohří svědčí o osídlení již ve starší [[doba kamenná|době kamenné]]. Příznivé přírodní podmínky oblasti způsobily, že právě oblast Lounska se stala starobylým jádrem českého státu. Právě v těchto končinách se již v 6. stol. usídlil [[Slované|slovanský kmen]] [[Lučané|Lučanů]]. Jejich hradiště se nacházelo například i v prostoru dnešního Žatce, kde se nacházelo hlavní středisko kmene. Podle Starých pověstí českých, vycházejících částečně z Kosmovy kroniky, obýval kmen Lučanů území podél dolního toku Ohře, z čehož vyplývá, že sousedil na východě s kmenem [[Litoměřici|Litoměřiců]], na jihu s kmeny Čechů a na západě se [[Sedličané|Sedličany]]. Podle [[Staré pověsti české|Starých pověstí českých]] zaniklo lucké knížectví po bájné bitvě u Turska, kdy měla přemyslovská vojska pod vedením knížete Neklana porazit lucká vojska vedená knížetem Vlastislavem. Po pádu údajného knížectví vznikla na území Lucka Žatecká župa knížectví přemyslovského.
V 18. století bylo postaveno na území okresu velké množství dnes cenných [[baroko|barokních]] památek – např. zámky v Petrohradě, v Krásném Dvoře, klášter v Ročově, aj. Za průmyslové revoluce v 19. století v oblasti dochází k rozvoji keramické výroby a dopravy. Na významných zemských stezkách vznikají přepřahací stanice, rozvíjí se pošta, ve druhé polovině století pak i železnice. V únoru 1871 se začalo jezdit z Prahy přes Lužnou a Žatec do Chomutova, v září 1872 byla dokončena trať ze Žatce do Mostu, v lednu 1873 byla zahájena železniční doprava z Loun do Zlonic, a konečně v srpnu téhož roku se rozjely poprvé vlaky z Plzně do Žatce.
 
[[Soubor:PanenskyTynec.jpg|thumbnáhled|Na Lounsku a Žatecku propukla husitská revoluce naplno a ve vší síle, a tak není divu, že jí padlo za oběť několik cenných církevních staveb. Mezi největší z nich patřil postoloprtský klášter a také klášter pannen klarisek v Panenském Týnci. Na snímku zdejší nedostavěné torzo gotického klášterního kostela.]]
 
V první polovině 20. století se vlivem vzrůstající průmyslové výroby zvýšil počet obyvatel okresu na historické maximum – až na cca 127 tisíc v roce 1930. V té době však také vrcholí národnostní problémy v oblasti. Zatímco oblast kolem Loun s obcemi Cítoliby, Peruc, Lenešice nebo Panenský Týnec je tradičně česká a Češi tam tvoří naprostou převahu, obce v okolí Žatce a Podbořan (Nové Sedlo, Měcholupy, Nepomyšl, Kryry, Lubenec) jsou až z 80 % obydleny osobami německé národnosti. Přechodnou „zónou“ téměř předurčenou k dalším problémům bylo okolí Postoloprt, kde sice byla převaha Němců, ale zdaleka ne tak zřejmá jako v okolí Žatce. Po Mnichovské dohodě v září 1938 bylo Lounsko rozděleno hranicí – německé oblasti, vč. Postoloprt připadly do „Reichu“, zatímco Louny a okolí zůstaly součástí okleštěného Československa, po roce 1939 se staly součástí Protektorátu. České obyvatelstvo, žijící na území odstoupeném Německé říši, bylo vysídleno.
Za druhé světové války byl v bažantnici v Postoloprtech zřízen [[koncentrační tábor]], od roku 1943 využívaný pro židovské míšence z celého území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. Právě toto místo se po osvobození v roce [[1945]] stalo dějištěm jednoho z největších masakrů [[Sudetští Němci|Sudetských Němců]], kteří sem byli před odsunem internováni. Masakr měli na svědomí členové tehdejších revolučních gard v čele s hodnostáři Československé armády. V bažantnici bylo postříleno nejméně 800 Němců, v další „vlně“ divokého odsunu bylo zavražděno i několik dětí. Také územím Lounska prošlo několik nacistických „pochodů smrti“, 60 obětí jednoho z nich je pochováno na hřbitově v Lubenci.
 
[[Soubor:Pravda, vstup.jpg|thumbnáhled|V období národního obrození v 19. století se stal hrad Pravda v lesích nedaleko od Domoušic cílem táborů českého lidu.]]
 
Po roce 1945 bylo nutné vybydlené oblasti Žatecka a Podbořanska dosídlit. V rámci Československa se do těchto oblastí přestěhovalo největší množství [[Volyňští Češi|Volyňských Čechů]], nicméně stěhovali se sem i Češi z vnitrozemí (vč. občanů odsunutých v roce 1938), Slováci nebo Ukrajinci. Již po únorovém převratu z roku 1948 byla provedena reforma územní správy, jejíž součástí bylo vytvoření okresů Louny, Žatec a Podbořany. Tento stav však vydržel pouze 11 let do roku 1960, kdy byl ustanoven okres Louny v dodnes známé podobě. V období tzv. socialistické výstavby došlo ke značnému rozvoji průmyslu, zejm. v Lounech a okolí. Na venkově vznikala v průběhu 50. let násilnou kolektivizací JZD, která byla později slučována do větších, ekonomicky výhodnějších celků. Okres Louny vstoupil v období vlády jedné strany do širokého povědomí zejména díky známým povinným chmelovým brigádám, kdy celé třídy středních škol z celé republiky vyjížděly pomáhat do JZD se sklizní chmelu. Právě tematika chmelové brigády se objevuje i v prvním českém muzikálu [[Starci na chmelu]] z roku 1965. Ve všech městech okresu, zejm. v Lounech rostla velkokapacitní sídliště. V Lounech jim padlo za oběť původní, velmi hodnotné Žatecké předměstí<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20756226805-pribeh-jedne-asanace/</ref>, naopak historické jádro Žatce zůstalo díky svému „perifernímu“ postavení od demolic uchráněno. Od 70. let patřil okres Louny kvůli blízkosti Mostecké hnědouhelné pánve a všech jejích elektráren k oblastem s velmi znečištěným ovzduším.
 
=== Osobnosti lounského okresu ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-005-28, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|thumbnáhled|Tento cenný snímek z německých archivů z října 1938 jasně dokumentuje radostné vítání okupantské německé armády místními Sudetskými Němci v Žatci. Svým způsobem se jednalo o začátek konce tohoto etnika na českém území.]]
 
* '''[[Jan ze Žatce]]''' (1350–1414) – spisovatel a městský [[notář]] v Žatci. Narodil se v Šitboři u Poběžovic. Jeho nejznámějším dílem je filosofický spis Oráč z Čech.
* '''[[Jaroslav Vrchlický]]''' (1853–1912) – významný představitel české literatury národního obrození se narodil v Lounech. Studoval gymnázium ve Slaném a filozofickou fakultu v Praze. Během svého života pobýval dlouhá léta v Itálii. Svým rozsáhlým dílem se řadí do generace lumírovců. Z básnických sbírek jsou nejznámější Okna v bouři (báseň Za trochu lásky šel bych světa kraj) a Meč Damoklův. Soubor epických básní Zlomky epopeje se zamýšlí nad postupným vývojem lidstva k humanitě. Jeho nejznámější divadelní hrou je Noc na Karlštejně, která byla v roce 1973 zfilmována.
 
[[Soubor:Postoloprty kasernen2.jpg|thumbnáhled|Postoloprtská kasárna. Budova, která se těsně po skončení války v červnu 1945 stala svědkem excesů divokých odsunů. Zvěrstev se tentokrát dopouštěli Češi na odsunovaných sudetských Němcích, kteří byli do Postoloprt dočasně internováni. Při masakru v bažantnici bylo postříleno na 800 Sudetských Němců, v další vlně vražd ve zdejších kasárnách nebyly ušetřeny ani děti.]]
 
* '''[[Kamil Hilbert]]''' (1869–1933) – tento rodák z Loun se stejně jako Josef Mocker věnoval restaurátorské činnosti na našich nejvýznamnějších zejm. gotických památkách. Významně se podílel na dostavbě Chrámu Sv. Víta v Praze.
== Památky ==
* '''[[Louny]]''' – v Lounech se do dnešních dnů zachoval původní středověký půdorys města s částmi starého městského opevnění. Nejvýznamnější památkou je pozdně gotický [[Kostel svatého Mikuláše (Louny)|Chrám Sv. Mikuláše]] vystavěný v letech 1519 – 1538 podle návrhu architekta Benedikta Rejta. Trojlodní stavba klenutá žebrovou klenbou je unikátní svou trojdílnou stanovou střechou. Druhou nejvýznamnější památkou je nádherně zachovalá Žatecká brána vybudovaná v roce 1500, ležící na západním okraji centra. Dříve uprostřed starého Žateckého předměstí, dnes uprostřed sídliště se nachází původně románský kostel sv. Petra s cenným renesančním portálem. Náměstí zdobí novorenesanční budova radnice, empírová budova okresního soudu, barokní morový sloup a pomník mistra Jana Husa z roku 1925. Cenný je také renesanční dům Daliborka sloužící dnes potřebám Okresního archivu a dům Sokolů z Mor v Pivovarské ulici, který zdobí nádherný gotický arkýř. V tomto domě dnes sídlí Okresní muzeum. Významnou barokní památkou je barokní špitál z roku 1698. Zajímavou technickou památkou města je Záplavový most, vybudovaný v údolí Ohře směrem na Dobroměřice v roce 1805 z důvodu častých povodní v údolní nivě řeky. Návštěvníka Loun jistě zaujme čistota a upravenost celého města, a tak je procházka po Lounech skutečně příjemným zážitkem.
[[Soubor:Zatec CZ namesti Svobody PICT2967.jpg|thumbnáhled|Po revoluci v roce 1989 se začalo konečně trochu více investovat také do obnovy historického centra Žatce, který byl sice již od roku 1961 státně chráněnou památkovou rezervací, ale stav jeho historických památek byl tristní. Snnímek z roku 2006 zachycuje přestavbu hlavního žateckého náměstí Svobody.]]
* '''[[Žatec]]''' – ačkoliv jsou Louny na historické památky velmi bohaté, tisíciletému Žatci v tomto směru zřejmě konkurovat nemohou. Svědčí o tom i fakt, že právě Žatec byl již v roce 1961 vyhlášen ministerstvem kultury městskou památkovou rezervací. Nejvýznamnějším místem v Žatci je bezesporu hlavní náměstí Svobody, jež je lemováno řadou gotických a renesančních měšťanských domů. Dominantou náměstí i celého města je unikátní renesanční budova radnice pocházející z roku 1559. Na náměstí se nachází také cenná barokní budova děkanství s nástěnnými malbami a pozdně gotický Hošťálkův dům. Uprostřed náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější trojice z poč. 18. stol. Dominantou Hošťálkova náměstí, což je v podstatě pokračování náměstí Svobody v prostoru za radnicí, je starobylý kostel Panny Marie, prvně připomínaný již před více než tisíci lety. Svoji dnešní podobu získal po barokní přestavbě. Pěkně zachovalé městské opevnění je další žateckou chloubou. Dodnes se zachovala Kněžská brána, Libočanská branka a Husitská bašta. Památkovou ochranu zasluhuje také starobylá budova městského pivovaru v zadní části centra, která však není v nejlepším stavu. Připomínkou bývalé židovské obce v Žatci je synagoga v Dlouhé ulici. Na rozdíl od Loun má Žatec dodnes zachovalé i starobylé části původních předměstí (ačkoliv i v Žatci bohužel leccos „zmizelo“ v období socialistické výstavby). Další výhodou Žatce je jeho nádherná malebná poloha na ostrohu nad řekou Ohří. Není proto divu, že je právě Žatec oblíbeným místem filmařů. Bohužel však město trpí méně příznivým sociálním složení města, kdy celé rodiny sociálně nepřizpůsobivých občanů obývají krásné historické budovy přímo v centru (zejm. v jeho východní části, v Dlouhé a Obloukové ulici). Zároveň je dosti patrná dlouhodobě zanedbávaná péče o památkově chráněné objekty, kterou je v současnosti třeba narychlo „dohánět“.
[[Soubor:Kounov kamenné řady 3.jpg|thumbnáhled|Tajemstvím jsou opředeny Kounovské kamenné řady nacházející se v pohoří Džbán na jižní hranici okresu. Jednalo se zřejmě o jistou prehistorickou observatoř, padly však také názory, že mohlo jít o něco jako dnešní závodiště.]]
* '''[[Peruc]]''' – městečko Peruc je známé díky pověsti o Oldřichovi a Boženě. Tato pověst pocházející zřejmě již z 11. století se váže ke starému dubu v dnešním zámeckém parku. Kníže se svojí družinou zajel při lovu z Prahy až k Peruci. U studánky pod dubem tam spatřil krásnou selku Boženu při praní. Lov ho rázem přestal bavit, Boženu unesl do Prahy a oženil se s ní. Později se jim narodil syn Břetislav, který svoji ženu „získal“ dle pověsti podobným způsobem. Nejvýznamnější peruckou památkou je zámek, který byl vybudován na místě původního hradu v 16. stol. a přibližně o 100 let později byl barokně přestavěn. V podzámčí najdeme Boženinu studánku vyvěrající v novogotickém altánu, nedaleko níž stojí Oldřichův dub, jehož stáří se odhaduje na 1000 let. V okolí Peruce najdeme mnoho krásných přírodních partií, zejm. Debeřské údolí s Krásnou vyhlídkou.
* '''[[Kounovské řady|Kounovské kamenné řady]]''' – jedno z hlavních turistických lákadel Džbánu, těsně za hranicí okresu Rakovník mezi Domoušicemi a Mutějovicemi, dobře dostupné po železniční trati Rakovník – Louny. Jedná se o 14 kamenných řad vytvořených člověkem v pravěku pravděpodobně za účelem astronomického zkoumání. Objeveny byly až v roce 1934, před tím jim nikdo nekladl vyšší pozornost.
 
[[Soubor:Louny, Chrám Sv. Mikuláše.JPG|thumbnáhled|Pozdně gotický chrám Sv. Mikuláše v Lounech patří mezi nejcennější stavby svého druhu u nás i ve střední Evropě. Budova vystavěná podle návrhu architekta Benedikta Rejta v první polovině 16. století je nejvíce zajímavá svou stanovou střechou, která při pohledu od jihu jakoby dotváří horizont prudkých kopců Českého středohoří.]]
* '''[[Raná (České středohoří)|Raná]] a [[Oblík (České středohoří)|Oblík]]''' – dva výrazné vrcholy západní části Českého středohoří nacházející se asi 5&nbsp;km severně od Loun. Vrchol Raná (457 m n. m.), tyčící se nad stejnojmennou obcí převyšuje okolní krajinu minimálně o 200 m. Hora je oblíbeným místem paraglidistů. Oblík (509 m n. m.) se nachází 2&nbsp;km východně od vrcholu Rané. Čedičový kopec má tvar komolého kužele a poskytuje nádherný kruhový výhled. Oba vrcholy sopečného původu tvoří dominantu Loun při příjezdu od Prahy.
* '''[[Menhir]] u Drahomyšli''' – U vesnice Drahomyšl, na poloviční cestě mezi Žatcem a Louny, najdeme asi 2,5 m vysoký osamělý balvan zvaný Zkamenělý mnich. Váže se k němu pověst o tajné lásce mnicha a místního děvčete. Na vztah se však přišlo, oba milence načapal opat kláštera, načež mnicha zaklel v kámen a děvče bylo nařčeno z čarodějnictví a roku 1668 upáleno.
* '''[[Líčkov]]''' – součást obce Liběšice, asi 10&nbsp;km jihovýchodně od Žatce. Václav Hájek z Libočan zde na místě původního zámku uvádí již v roce 766 hrad, s nejvyšší pravděpodobností se však jedná o smyšlený údaj, protože v ověřitelných pramenech lze zdejší tvrz dohledat až k roku 1342. Po roce 1596 byla tvrz přestavěna na barokní zámek, který byl po roce 1765 přestavěn v rokokovém stylu. Od 20. let 20. stol. na zámku pobýval akademický malíř Otakar Brázda, který objekt zrestauroval a žil v něm až do své smrti v roce 1977. Dnes je v objektu galerie jeho obrazů přístupná veřejnosti. Zámek zdobí velmi pěkná terasovitá zahrada v italském stylu.
* '''[[Petrohrad (okres Louny)|Petrohrad]]''' – středisková obec nedaleko od karlovarské silnice I/6 a na železniční trati Plzeň – Žatec. Zdejší původně renesanční zámek byl po třicetileté válce částečně barokně přestavěn italskými architekty. Dnes slouží jako psychiatrická léčebna, není běžnému návštěvníkovi přístupný. Okolí zámku je ozdobeno řadou barokních soch. Na Ovčím vrchu nad obcí se nachází zřícenina hradu ze 14. stol., který byl v pozdním středověku střediskem panství. K hradu se váže pověst o ukrytém pokladu. Poslední majitel Volf z Gutštejna měl totiž pouze tři dcery, které si měly majetek rozdělit. Dvě z nich využily toho, že nejmladší Marie oslepla a při dělení majetku ji ošidily, za což však byly potrestány nemocí a brzkou smrtí. Poklad tedy nakonec zůstal Marii, která se dožila vysokého věku. Před svou smrtí nechala veškeré pokladnice hradu uzamknout a hodit klíče do studny. V pověsti se praví, že se klíče zjevují na velký pátek na hladině hradní studny, ale vzít si je může pouze zbožný a slušný člověk.
[[Soubor:Panuvtempl.JPG|thumbnáhled|Empírový Pánův templ patří mezi ozdobné objekty krásnodvorského zámeckého parku. Na zámku pobývalo mnoho známých osobností, snad nejznámější z nich byl v době druhé světové války nechvalně proslulý německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop.]]
* '''[[Libčeves]]''' – středisková obec pod svahy Českého středohoří v severovýchodní části okresu, dnes známá především kvůli aféře týkající se požáru skládky, která s nejvyšší pravděpodobností obsahovala odpad dovezený do ČR z Německa. Nejcennějšími památkami jsou renesanční zámek nad obcí a kostel z let 1220 – 1230 se zachovalou románskou věží.
* '''[[Nepomyšl]]''' – obec v podhůří Doupovských hor asi 7&nbsp;km západně od Podbořan. Původně gotický kostel sv. Mikuláše, přestavěný v barokním slohu. Barokní zámek se zajímavým mnohoúhelníkovým půdorysem.
118 373

editací