Inertní plyny: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 4 lety
napřímení odkazů, oprava formulací
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}})
(napřímení odkazů, oprava formulací)
| isbn = ISBN 0-9678550-9-8
| doi = doi:10.1351/goldbook.I03027
}}</ref> Inertní plyny se obecně využívají k &nbsp;zabránění nechtěným chemickým reakcím poškozujícím vzorek. Tyto nežádoucí chemické reakce jsou často [[Redoxníredoxní reakce|oxidační]] a [[hydrolýza|hydrolytické]] reakce s &nbsp;[[kyslík]]em nebo vzdušnou [[vlhkost vzduchu|vzdušnou vlhkostí]]í. Pojem ''inertní plyn'' je závislý na kontextu, protože například některé vzácné plyny mohou být přinuceny k reakci za určitých podmínek přinuceny k&nbsp;reakci.
 
Čistý [[argon]] nebo [[dusík]] jsou nejčastěji používané inertní plyny kvůli vysokému procentu jejich přirozeného výskytu v &nbsp;přírodě (78&nbsp;% N<sub>2</sub>, 1&nbsp;% Ar ve [[vzduch]]u) a kvůli jejich nízké ceně na trhu.
 
Na rozdíl od [[vzácné plyny|vzácných plynů]], inertní plyny nemusí být jednoprvkové, často jsou to [[chemická sloučenina|chemické sloučeniny]] plynů. Důvodem pro jejich netečnost bývá většinou úplné zaplnění [[valenční vrstvaelektron|valenční vrstvy]]. Toto je však pouze určitá tendence, nikoliv pravidlo, protože některé inertní plyny za určitých speciálních podmínek mohou vytvářet sloučeniny.
 
Častým použitímvyužitím vzácných plynů je tzv. '''inertní atmosféra''' (nebo také ''ochranná atmosféra''), což je směs plynů v uzavřeném prostoru zabraňující degradaci uchovávaného materiálu. Používá se zejména argon ve směsi s &nbsp;dusíkem. Dalším využitím těchto plynů je hašení, zejména ve [[Plynové stabilní hasicí zařízení|stabilních hasicích zařízeních]]. Nejčastěji používanými hasebními plyny v budovách jsou čistý [[dusík]], [[Argonit]] a [[Inergen]].
 
== Reference ==