Richard Teltscher: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sjednocení infoboxu za použití AWB |
m přesun titulu do infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| titul před = JUDr.
| jméno = Richard Teltscher
| obrázek = JUDr. Richard Teltscher.jpg
Řádek 10 ⟶ 11:
| místo úmrtí = [[Londýn]]
}}
== Životopis ==
Řádek 16 ⟶ 17:
Po ukončení právnických studií na Vídeňské univerzitě nastoupil Richard Teltscher do rodinné firmy, v níž po smrti svého otce posléze převzal vedoucí roli. <br />
Dr. Teltscher se od mládí věnoval politické, sociální, mecenášské a kulturní činnosti. Za [[První světová válka|1. světové války]] se podílel na založení Rakouského spolku pro péči o židovské uprchlíky z Haliče a Bukoviny.<ref name="Nezhodová423">Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. ISBN 80-86488-28-4</ref> V období [[První republika|1. republiky]] působil jako důvěrník [[Židovská strana v Republice československé|Židovské strany]] pro jižní Moravu. <br />
Richard Teltscher byl oddaný československý občan a velký mikulovský patriot. Ani v době hospodářské krize se nepřestal věnovat veřejně prospěšné práci. V druhé polovině 30. let byl předsedou [[Židovská obec|Židovské náboženské obce]] v Mikulově, místopředsedou zdejší [[Sionismus|Sionistické]] skupiny a především zakladatelem Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově na Moravě.
== Židovské muzeum ==
[[Mikulov]] býval po staletí kulturním centrem moravských Židů, neboť zde sídlil moravský zemský rabinát.<ref>Pařík, Arno. Krátký život muzea. Roš Chodeš, 29. září 2008, roč. 70., čís. 9, s. 14-15. ISSN 121074 68</ref> Snahou dr. Richarda Teltschera bylo jednak pozdvihnout jeho význam, který začal po polovině [[19. století]] upadat, zejména však zachránit mizející historické a umělecké památky a dokumentovat kulturu téměř sedmisetletého židovského osídlení regionu. Přispěly k tomu mimo jiné i katastrofální požáry židovské čtvrti v letech [[1924]] a [[1926]] a zostřující se nepřátelství vůči Židům v důsledku rostoucího vlivu [[nacismus|nacistické]] ideologie. Nabízí se zde i jistá analogie se založením Židovského muzea v [[Praha|Praze]] v roce [[1906]].<ref name="Nezhodová423"/><br />
Dr. Teltscher již v přípravném období pochopil, že má-li být muzeum vskutku životaschopnou institucí, je třeba, aby mapovalo židovské dějiny a kulturu nejen v Mikulově, ale na celé [[Morava|Moravě]].<ref name="Program"/><ref name="Nezhodová423"/> Zpočátku musel bojovat s nepochopením řady jedinců a institucí mimo Mikulov, jejichž hlavními argumenty byly odlehlost Mikulova od centra dění a nedostatek řádně kvalifikovaných odborníků, kteří by mohli vést muzeum a archiv.<ref name="Nezhodová423"/><br />
Richardu Teltscherovi se však podařilo veškeré námitky rozptýlit, takže v říjnu [[1935]] mohlo dojít k ustavení muzejního spolku. Ke slavnostnímu otevření '''Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko''' pak došlo [[24. květen|24. května]] [[1936]]. Tímto činem získal Mikulov alespoň částečně zpět výsadní postavení, o něž přišel převedením moravského zemského rabinátu do [[Boskovice|Boskovic]] v roce [[1851]]. <br />
Základ muzejních sbírek tvořil majetek mikulovské náboženské obce a pohřebního bratrstva [[Chevra kadiša]]. Šlo o vzácné listiny, dokumenty, plány, knihy, stříbrné a zlaté liturgické předměty, některé až ze 17. století, vyšívané textilie, keramiku a předměty denní potřeby.<ref name="Nezhodová423"/> Pro získání dalších sbírkových předmětů z ostatních moravských obcí pořádal Richard Teltscher se svými spolupracovníky, především s archivářem muzea dr. Alfredem Engelem, propagační přednášky v [[Brno|Brně]] a v řadě dalších moravských měst a městeček, a dokonce i ve [[Vídeň|Vídni]].<br />
Po [[Mnichovská dohoda|mnichovském diktátu]] musely být muzejní sbírky urychleně přestěhovány do Brna, aby nepadly do nacistických rukou, což hitlerovci označili za krádež svého majetku.<ref name="Nezhodová423"/>
[[14. březen|14. března]] [[1939]], tedy pouhý den před okupací Brna, uprchl dr. Richard Teltscher do [[Praha|Prahy]] a odtud ilegálně do [[Polsko|Polska]]. Ráno 15. března 1939 vtrhlo do jeho opuštěného brněnského bytu [[gestapo]], zabavilo cenné věci a zapečetilo jej.<ref name="Nezhodová423"/> <br />
Sbírky muzea byly v květnu [[1942]] přesunuty z Brna do Prahy. V následujícím roce byly inventarizovány a vřazeny do velkých sbírkových komplexů, kde přežily nacistické panství. <br />
Sbírky Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově se na Moravu již nikdy nevrátily. Mikulovská židovská obec ani muzeum nebyly nikdy obnoveny.
JUDr. Richard Teltscher zůstal v britském exilu. Kustod muzea a poslední mikulovský rabín dr. Alfred Willmann zemřel v roce [[1964]] ve Velké Británii. Archivář muzea dr. Alfred Engel zahynul v roce [[1944]] v [[Terezín]]ě. Mikulovský vrchní kantor, pokladník a spolukustod muzea Adolf Hellmann zahynul v roce [[1944]] v [[Osvětim]]i. Jeho dcera Lilly, která pomáhala při transportu sbírek z Brna do Prahy, zemřela roku [[1945]] v [[Bergen Belsen]]u.<ref name="Program"/>
| |||