Hamdija Ćemerlić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravopis značka: editace z Vizuálního editoru |
m přesun titulu do infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| titul před = Prof. dr.
Prof. dr. '''Hamdija Ćemerlić''' ([[21. března]] [[1905]] [[Janja]], [[Bosna a Hercegovina]] – [[1990]], [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]]), eventuálně i '''Čemerlić''' (v sarajevském nářečí), byl bosenskohercegovský historik a vysokoškolský pedagog [[Bosňáci|bosňáckého]] původu.▼
}}
▲
== Život ==
Řádek 7 ⟶ 9:
Roku [[1927]] dokončil gymnázium v Sarajevu, nato roku [[1931]] Právnickou fakultu [[Univerzita v Bělehradě|Univerzity v Bělehradě]]. Posléze roku [[1936]] získal doktorát na [[Sorbonna|Sorbonně]] s tezí ''Volební systémy v Jugoslávii'' (''Les systèmes électoraux en Yougoslavie tiskem'', Paris 1937). Po návratu do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] pracoval jako úředník v [[Banja Luka|Banja Luce]] a [[Sarajevo|Sarajevu]] a následně od roku [[1937]] pedagog na [[Šarí‘atská soudní škola|Vyšší islámské šarí‘atsko-teologické škole]] (''Viša islamska šerijatsko-teološka škola'').
Po německé agresi v Jugoslávii v [[Dubnová válka (Jugoslávie)|dubnu 1941]] se připojil ke [[Jugoslávští partyzáni|komunistickým partyzánům]]. Během národně osvobozeneckého boje zastával vysoké funkce, v letech [[1943]]–[[1945]] zasedal v [[ZAVNOBiH]] a [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJ]]. Po změně režimu roku [[1945]] zasedal v Prozatímní lidové sněmovně (''Privremena narodna skupština Demokratske Federativne Jugoslavije''). V dubnu [[1945]] se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Bosny a Hercegoviny. Podílel se i na vzniku Právnické fakulty [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1946), v této vzdělávací instituci sám od roku [[1947]] přednášel ústavní právo až do svého penzionování (1974). Dvakrát byl zvolen děkanem Právnické fakulty a nakonec i rektorem [[Univerzita v Sarajevu|Univerzity v Sarajevu]] (1969–1972). Roku [[1977]] se spolupodílel na vzniku [[Fakulta islámských věd|Islámské teologické fakulty]] v Sarajevu, v níž zastával post děkana (1977–1986). Dva roky byl odpovědným redaktorem periodika ''Stati'' (''Radovi, Odjeljenje društvenih nauka'') [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]], konkrétně od č. 19/1977 do č. 19/1979.
Ćemerlić v politice rovině inklinoval ke komunistické levici, nicméně často se dostával do konfliktu s jejím dogmatismem. Sám obhajoval větší demokratičnost komunistického systému v Jugoslávii, zejména svobodnější volby, a zasazoval se emancipaci [[Bosňáci|muslimského národa]]. V poválečné době byl i sledován tajnou službou ([[UDBA]]).<ref>{{Citace periodika
Řádek 15 ⟶ 17:
| periodikum = Semberija kroz vjekove
| datum = 2012
| ročník =
| číslo =
| strany = 298–300
| url =
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Filipović
Řádek 25 ⟶ 27:
| periodikum = Zbornik radova Fakulteta islamskih nauka u Sarajevu
| datum = 2006
| ročník =
| číslo = 11
| strany = 23–46
| url =
}}</ref>
Hamdija se oženil se Sejdou, jejímž otcem byl islámský duchovní [[Salim Muftić|Salim-efendija Muftić]] a s níž přivedl na svět syna Selima a dcery Esmu (*1938, vdanou Zečević), lékařku, a Aidu (*1945, vdanou Kulić), lékařku.
Od roku [[1969]] byl dopisujícím a pak od roku [[1975]] řádným členem [[Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny]].
| |||