Lesní lánová ves: Porovnání verzí

[[Soubor:Wieś łańcuchówka.svg|thumb|250px|Schéma lesně-rolnické vsi]]

[[Soubor:Königswalde.jpg|thumb|250px|[[Königswalde (Sasko)|Königswalde]], příklad německé lesně-rolnické vsi ''Waldhufendorfu'']]

[[Soubor:Nowotaniec (farmland).JPG|thumb|250px|[[Nowotaniec]], příklad polské lesně-rolnické vsi ''łańcuchówky'']]

[[Soubor:Lancuchowka1852.jpg|thumb|250px|Obec [[Stebnik]], způsob řazení, [[Katastrální mapa]] z r.roku 1852]]

'''Lesně-rolnická ves''', též '''lesně-[[Lán (jednotka)|lánová]] ves''' či údolní lánová ves (německy ''Waldhufendorf'', polsky ''wieś łańcuchowa'', zkráceně ''łańcuchówka)'' je charakteristický typ údolní vesnice, založené na podélném systému, jehož osou byl zpravidla potok spolu se souběžnou komunikací. Tento typ vesnic byl zakládám obvykle v průběhu kolonizace členitých podhorských a horských oblastí.<ref>{{Citace monografie|příjmeníname="Škabrada|jméno=Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Lidové, stavny: architektura českého venkova|vydání=1|vydavatel=Argo|místo=Praha|rok=1999|počet stran=246|url kapitoly=http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/vesnice-osidleni/potok-usedlost-lan.htm|strany=|isbn=80-7203-082-5|poznámka=citováno na webu lidova-architektura.cz}}<"/ref>

Původ tohoto druhu vsí je zřejmě u [[středověk]]ých saských osadníků. Vsi byly zakládány podle [[Magdeburské právo|Magdeburskéhomagdeburského práva]] v zalesněných horských oblastech. Tento druh uspořádání obcí byl rozšířen v době kolonizace předkrkonošské části [[Slezsko|Slezska]], jižní části [[Malopolsko|Malopolska]] a [[Červená Rus|Červené Rusi]] ([[12. století|12.]]-–[[15. století]]).

[[Soubor:Lancuchowka.jpg|thumb|250px|left|Způsob řazení lesně-rolnické vsi, 12.-15–15. stol.]]

Stavení byla zakládána buď na jednom či na obou březích potoka po stranách cesty, jež obvykle procházela [[údolí]]m. Každá chalupa, statek, či hospodářství stála na vlastním pruhu pozemku -– [[lán (jednotka)|lánu]]. Ke každému hospodářství náležel též kus lesa (odtud druhý název ''lesně-rolnická ves''), který sahal až k [[rozvodí]] určujícímu hranice vsi. Způsob obdělávání půdy postupoval v pořadí: zahrada, pole, louky a les.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmeníname=|jméno=|titul=Schéma údolní lánové vesnice. Vesnice vrcholného středověku. Zahrady, polní lány, louky a les|url=http://"www.lidova-architektura.cz"/architektura-historie/vesnice-osidleni/potok-usedlost-lan.htm|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-23}}</ref>

[[Soubor:Kerhartice-ceska kamenice.jpg|náhled|248x248pixelů|Kerhartice u České Kamenice, okres Děčín]]

Výskyt údolních lánových vesnic je charakteristický pro rozsáhlé oblasti v českém, moravském a slezském pohraničí. Tyto souvislé oblasti sahají od [[Krušné hory|Krušných hor]] přes Děčínsko, [[Českolipsko]], Vrchlabsko, Poličsko, [[Svitavsko]], Moravskotřebovsko až po [[Nízký Jeseník]] a [[Poodří]], dále zahrnují některé oblasti Jindřichohradecka, [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské]] a [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]] a další.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmeníname="Kuča|jméno=Karel|titul=Urbanismus venkovských sídel v českých zemích|url=http:"//elearning.historickededictvi.com/zobraz/materialy/odborne-texty/urbanismus|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2013-11-23}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmeníname="Frolec|jméno=Václav|titul=K, charakteru sídelní krajiny na Moravě a ve Slezsku|url=http://na.nulk.cz/1971"/4/Nr.html#fn01_4|vydavatel=Krajské středisko lidového umění ve Strážnici|místo=Strážnice|datum vydání=1971|datum přístupu=2016-12-20|poznámka=In: Národopisné aktuality č.4/1971}}</ref>

Jako konkrétní příklad lze uvést mezi mnoha jinými oblast [[Orlické hory|Orlických hor]], kde rovněž vznikaly podél potoků a cest lesně-lánové vsi. I zde, tak jako v jiných místech, během výstavby nových usedlostí na přidělených lánech zůstával potoční úval mezi těmito usedlostmi prázdným obecním pozemkem, na němž později vznikaly drobnější obecní stavby, případně domky bezzemků. V Orlických horách jsou příkladem tohoto typu zástavby [[Sedloňov]], [[Olešnice v Orlických horách]], [[Bartošovice v Orlických horách]], [[Deštné v Orlických horách]] nebo [[Orlické Záhoří]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmeníname=|jméno=|titul=Jak stavět v CHKO. Charakter vesnic Orlických hor.|url=http://"www.obecricky.cz"/wp-content/uploads/2014/09/jak_stavet_v_CHKO.pdf|vydavatel=Obecní úřad|místo=Říčky v Orlických horách|datum vydání=|datum přístupu=2016-11-23}}</ref>

<references />