Fridrich II. Štaufský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
+dopl.
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Fridrich II. Štaufský
Řádek 38 ⟶ 39:
'''Fridrich II. Štaufský''' (někdy podle originálu ''Friedrich'', ve starší literatuře ''Bedřich'', plným jménem ''Fridrich Roger'', [[26. prosinec|26. prosince]] [[1194]] [[Jesi]] u [[Ancona|Ancony]] – [[13. prosinec|13. prosince]] [[1250]] hrad Fiorentino) byl [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský císař]], král [[Seznam panovníků Svaté říše římské|německý]], [[Seznam sicilských králů|sicilský]] a titulární [[Seznam jeruzalémských králů|král jeruzalémský]].
 
FridrichNarodil se jako syn římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha seVI.]] snažilz dynastie [[Štaufové|Štaufů]] a dědičky [[království obojí Sicílie]] normanské princezny [[Konstancie Sicilská (1154–1198)|Konstancie]]. Snažil se obnovit původní antické římské impérium a chtěl spojit Německo s Itálií a Sicilským královstvím. Obě snahy však skončily nezdarem a&nbsp;Sicílie se stala centralizovanou monarchií, v níž vládl panovník pověstný svým despotismem. Vyrůstal na sicilském [[normané|normanském]] dvoře, kde se dostal do styku s učeností arabskou, židovskou i řeckou. Fridrichova náklonnost k [[islám]]ské kultuře a její znalost roku 1229 značně dopomohla ke znovuzískání [[Jeruzalém]]a diplomatickou cestou, se svými muslimskými protějšky si pravidelně korespondoval. Podporoval rozvoj umění a věd, založil v Neapoli univerzitu, jež měla vzdělávat nové státní úředníky – jde o první státní univerzitu, jež nebyla podřízena církvi. V roce 1227 se dostal do dlouhodobého sporu s církví, která jej nazývala [[Antikrist]]em, byl opakovaně [[exkomunikace|exkomunikován]].<ref name="Úsvit10-11">{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | odkaz na autora = Peter Kováč|titul=Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.|vydavatel=Petr Kováč - Ars Auro Prior| místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=10-11|isbn= 978-80-904298-2-6|poznámky = Dále jen ''Úsvit renesance''}}</ref> Tento spor pramenil z Fridrichova přesvědčení, že je univerzálním vládcem celého křesťanského světa, církevní hierarchie si však tento nárok osobovala rovněž. Fridrich se považoval být na zemi tím, čím je Bůh na nebesích.
 
== Život ==
=== Narození a dětství ===
V polovině roku 1194 zahájil císař [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] své vojenské tažení na Sicílii po moři přes Janov a Pisu. Jeho manželka [[Konstancie Sicilská (1154–1198)|Konstancie]] s ohledem na své těhotenství zvolila delší (ale bezpečnější) cestu po souši. Cesta pokračovala pomalu, a tak jí porodní bolesti zastihly u středo italského městečka Jesi. Zde se 26. prosince narodil Fridrich II.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rader | jméno = Olaf B | odkaz na autora = | titul = Fridrich II. : Sicilan na císařském trůně| vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2016 | počet stran = 382 | isbn = 978-80-2571929-9 | strany = 31–32 | poznámka = dále jen ''Fridrich II.''}}</ref>
 
{{Citát|Ke zmnožení našeho štěstí nám naše choť Konstancie, vznešená císařovna Římanů, v den svatého Štěpána, prvního mučedníka, porodila syna. Raduj se proto s námi z našeho štěstí...|z listu Jindřicha VIIVI.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rader | jméno = Olaf B. | odkaz na autora = | titul = ''Fridrich II. Sicilan na císařském trůně| vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2016 | strany = 32 | isbn = 978-80-2571929-9|poznámka=dále jen ''Fridrich, IIs. 32.''}}</ref>|200}}
[[Soubor:Frederick is born in Jesi.JPG|náhled|vlevo|upright|Fridrichovo narození na tržišti v Jesi ''(středověká miniatura)'']]
 
Protože matce dítěte bylo v době porodu už čtyřicet let a narození syna předcházelo osm let bezdětného manželství, což obojí od počátku vyvolávalo určité pochybnosti, začaly se o okolnostech Fridrichova narození šířit legendy. Zatímco jedni oslavovali Fridrichovo narození jako zázrak a dar z nebe, jiní pronášeli pochybnosti o legitimitě kojence. Podle legendy se Fridrich narodil v nádherném stanu na tržišti před očima vdaných žen z Jesi. Postupně byl okruh přítomných porodu stále zvětšován. Konstancie také měla údajně veřejně Fridricha kojit s odhalenými ňadry, aby vyvrátila pochybnosti o svém mateřství. Pochybnosti o Fridrichově legitimitě se později objevovaly a byly šířeny především v proti císařských kruzích. Několik let po Fridrichově smrti je shrnul františkánský kronikář [[Albert ze Stade]].<ref>''Fridrich II.'', s. 34–37.</ref>
=== Dítě z Apulie ===
 
Fridrich Roger byl synem římského císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] z dynastie [[Štaufové|Štaufů]] a dědičky [[království obojí Sicílie]] normanské princezny [[Konstancie Sicilská (1154–1198)|Konstancie]]. Na svět přišel za velmi nestandardních okolností – vzhledem k tomu, že jeho matka byla již v pokročilém věku (40 let) a o otci se tvrdilo, že je neplodný, panovala obava, že porod bude jen fiktivní a následníkem se stane podvržené dítě. Proto bylo na náměstí v italském městě [[Jesi]] postaveno pódium s otevřeným stanem, v němž Konstancie porodila za sledování davu lidí a účasti kardinálů a biskupů. Při křtu v [[Assisi]] dostal Fridrich jména po svých dědech z otcovy i matčiny strany, císaři [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu I. Barbarossovi]] a prvním sicilském králi [[Roger II. Sicilský|Rogeru II.]]
{{Citát|Několikrát se však objevila zvěst, že tento Fridrich není ve skutečnosti pravým, nýbrž pouze domnělým synem císaře Jindřicha. Mělo se to přihodit následovně. Komstancie, dcera krále [Rogera II.], byla v době, když se provdala za císaře, údajně už šedesátiletá. Vznikly obavy, že zůstane neplodná. Proto se císař rozhodl naslouchat radám lékařů, aby překonala neplodnost a byla plodná, a sicilské království nezůstalo bez dědice. A lékaři mu při tomto záměru slíbili radu a pomoc. Nechali její dělohu různými léky postupně nadýmat, takže císař uvěřil, že je těhotná. V polovině jejího času se lékaři začali ohlížet po nějakém dítěti, takže jedné z těhotných žen, které měly rodit v době Konstanciina porodu, bylo podle přísně tajného plánu ukradeno dítě, v době Konstanciina porodu, přineseno do paláce k jejímu lůžku, kde, ačkoli přišlo na svět jinde, ho zdánlivě porodila Konstancie, takže syn jiného byl považován za syna císaře a císařovny. Říkalo se, že je pochybné, zda byl onen chlapec synem lékaře nebo mlynáře nebo sokolníka. Ale lidé skutečně ujišťovali, že byl synem jednoho z těchto tří.|[[Annales Stadenses]] od Alberta ze Stade<ref>''Fridrich II.'', s. 35.</ref>|200}}
 
[[Soubor:Friedrich ii hrr.png|náhled|upright|vlevovpravo|Nákres Fridrichovy sochy ''(nedochovaná brána v [[Capua|Capuy]])'']]
{{Citát|Ke zmnožení našeho štěstí nám naše choť Konstancie, vznešená císařovna Římanů, v den svatého Štěpána, prvního mučedníka, porodila syna. Raduj se proto s námi z našeho štěstí...|z listu Jindřicha VII.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Rader | jméno = Olaf B. | odkaz na autora = | titul = Fridrich II. Sicilan na císařském trůně| vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2016 | strany = 32 | isbn = 978-80-2571929-9|poznámka=dále jen ''Fridrich II.''}}</ref>}}
[[Soubor:Friedrich ii hrr.png|náhled|upright|vlevo|Nákres Fridrichovy sochy ''(nedochovaná brána v [[Capua|Capuy]])'']]
 
KrátcePodle Alberta ze Stade si Konstancie přálo dítě pokřtít jménem Konstantin s odkazem na prvního křesťanského císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]] a také na své vlastní jméno. Jiné prameny uvádějí, že měl dostat jméno ''Fridrich Roger'' po narozenísvých byldědečcích [[Fridrich předánI. doBarbarossa|Fridrichu pěstounskéBarbarossovi]] péčea vévodkyně[[Roger zeII. SpoletaSicilský|Rogeru II. Sicilském]]. Nejpravděpodobněji byl ale na přelomu let 1194 a 1195 pokřtěn v Assissi jen jménem Fridrich po dědovi z otcovy strany.<ref>''Fridrich II.'', strs. 4337.</ref> JakoKrátce sotvapo tříletésvém pacholenarození sebyl stalFridrich dědicempředán sicilskýchpěstounce državvévodkyni ze Spoleta, neboťmanželce jehoKonráda otecz 28Urslingenu. záříPrvní 1197léta zemřelsvého naživota [[malárie|malárii]]tak astrávil chlapecna bylvévodském zdvoře ve [[Foligno|FolignaFolignu]]. přestěhovánKdyž jeho otec 28. září 1197 zemřel, nechala jej jeho matka převézt do [[Palermo|Palerma]]. aDne 17. května 1198 byl korunován sicilským králem. Ještě za života otce v Parměroce korunován1196 sicilskýmbyl sice Fridrich zvolen římskoněmeckým králem, ale jeho matka se později tohoto titulu pro něj vzdala. MatkaV jejnecelých večtyřech svéletech zavětisvého zživota téhožpřišel Fridrich i o svou matku, která zemřela 27. listopadu 1198. Ve své závěti jej rokuKonstancie svěřila do poručnické péče [[seznam papežů|papeže]] [[Inocenc III.|Inocence III.]] ONa péčistarší ozávěť mladéhocísaře králeJindřicha projevovalVI. se zájemodvolával i otcův bývalý důvěrník [[Markvart z Annweileru]], který ovládl v listopadu 1201 palermské [[Castello a Mare]], místo Fridrichova pobytu. BěhemPo letsmrti dalšíchMarkvarta se vLudvík pozicistal poručníkůsoučástí vyřídalatahanic celáo plejádaregentství německýchmezi šlechticů<ref>FridrichWalterem II.z Pagliary, str.Vilémem 46</ref>Capparonem a toDiepoldem ze doSchweinspeuntu. Z omezeného rokumnožství informací se 1208dovídáme, kdyže skončilase poručnickáFridrichovi vládav atéto době dostalo rytířského vzdělání.<ref>Fridrich začalII., vládnoutstr. Z43–47.</ref> dobV [[Sicilskýden emirát|SicilskéhoFridrichových emirátu]]čtrnáctých žilinarozenin naskončilo ostrověpapežovo Arabové,poručnictví kterýma bylFridrich se ujal vlády.<ref>Fridrich příznivěII., nakloněnstr. 49.</ref>
 
{{Citát|Tento císař se od franských králů liší, je to vzdělaný přívrženec logiky a medicíny, je přítelem muslimů, neboť sídlil na Sicílii, kde se mu rovněž dostalo vzdělání...|[[Ibn Wásil]]<ref name="Očima236">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=236 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka=dále jen ''Křížové výpravy očima''}}</ref>}}