|
== Historie ==
Původně se jednalo o královského úředníka, který je poprvé zmiňován v roce [[1170]] za vlády druhého českého krále [[Vladislav II.|Vladislava I.]] (vládl 1140-11721140–1172, král od 1158). Tento úředník zastupoval krále (knížete) v soudnictví v centrální rovině, musel mít odbornou právní kvalifikaci, proto byla tato pozice, podobně jako u [[Nejvyšší kancléř|kancléře]] (''cancellarius ducis''), stabilní z hlediska obsazování. Ve 30. letech 14. století za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (vládl 1310-13461310–1346) vznikl [[dvorský soud]], kterému předsedal dvorský sudí (poprvé v pramenech zmíněn roku [[1337]]). Do jeho kompetence spadali přímí královi služebníci (např. [[rychtář]]i královských měst), především pak [[Man (leník)|manské]] záležitosti a záležitosti těch církevních statků, které s králem pojila zakladatelská práva. Význam dvorského soudu vzrostl za [[Karel IV.|Karla IV.]] (vládl 1346-13781346–1378), když se stal královským odvolacím soudem pro [[Česká Falc|Falc]] a [[Lužice|Lužici]]. Na konci 14. století některé jeho kompetence převzal [[komorní soud]]. V [[Jagellonci|jagellonském]] období dvorský soud vyřizoval pouze [[Man (leník)|lenní]] záležitosti a právo [[Odúmrť|odúmrti]], kterého se však [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] v roce [[1497]] vzdal. Mezi 12 nejvyšších zemských úředníků (''beneficiarii supremi'') byl zařazen až jako poslední v roce [[1549]], kdy bylo přepracováno [[Vladislavské zřízení zemské]]. Mohl se jím stát pouze příslušník vyšší šlechty ([[Pán (šlechtický titul)|pán]]) a obsadil sedmou příčku. [[Obnovené zřízení zemské]] ([[1627]]) funkci ponechalo jako čistě formální. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce [[1627]] pouze na pět let. Před [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horou]] přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelského kolegia]] v roce [[1748]] byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Dvorský soud a s ním i úřad dvorského sudího byl zrušen dekretem z [[14. duben|14. dubna]] [[1783]] během [[Josefinismus|josefínských reforem]]. Po jeho zrušení bylo vedení [[Desky dvorské|desek dvorských]] převedeno na Úřad nejvyššího lenního sudího (''Hoflehenrichteramt'').
Přestože byl v hierarchii úřad nejvyššího dvorského sudího výše než úřad [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnského purkrabí]], karlštejnský purkrabí byl finančně ohodnocen lépe. V druhé dekádě 17. století dostávál [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]] za vykonávání úřadu karlštejnského purkrabí 8000 tolarů ročně, po svém povýšení jako nejvyšší dvorský sudí pobíral pouze 400 tolarů ročně.<ref name="Juřík"/>
* 1437–1441 [[Albrecht z Koldic]] na Bílině
* 1453–1466 Jan Zajíc z Hazmburka na [[Kost (hrad)|Kosti]]
* 1469 (červenec) -– 1490 Jaroslav Berka z Dubé na Lipé
* 1490–1500 Jiří Berka z Dubé na Lipé
* 1500 (20. 6.) Mareš ze Švamberka
* 1708 (5. 7.) – 1714 [[Jeroným Colloredo-Waldsee|Jeroným (Hieronymus) Colloredo]] (12. 3. 1674 [[Udine]] – 2. 2. 1726 [[Vídeň]])
* 1714–1719 [[František Josef z Valdštejna]] (25. 10. 1680 [[Mnichovo Hradiště]] – 24. 2. 1722 Praha)
* 1719 (19. 5.) -– 1721 Josef František z Vrbna
* 1721 (12. 8.) – 1733 (7. 3.) [[František Josef Czernin z Chudenic]] (5. 3. 1697 Praha – 7. 3. 1733 Vídeň)<ref name="Vokáčová"/>
* 1734 (28. 3.) – 1747 [[Filip Josef Gallas]] (24. 8. 1703 Praha – 23. 5. 1757 [[České Budějovice]])
| 