Druh: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jarka D (diskuse | příspěvky)
Stylistika, odkazy, doplnění.
Řádek 1:
{{různé významy}}
{{Biologická klasifikace}}
'''Druh''' (''species'', zkratka ''sp.'') je základní kategorie [[Biologická nomenklatura|biologické nomenklatury]]. Z [[taxon]]omického hlediska je druh jeden z [[taxon]]ů: je nejnižší základní kategorií hierarchické klasifikace [[Organismus|organismů]] (viz obr.).<ref name="Boh">BOHÁČ, Jaroslav. ''Biologie ochrany přírody pro agroekology'' [online]. [Učební text.] České Budějovice, 2013 [cit. 28. 12. 2017]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Dostupné z: http://pece.zf.jcu.cz/docs/prednasky/Biologie-ochrany-prirody-b31653557a.pdf</ref>
 
Právě z binominálního (latinské ''binomen'' = dvě jména) pojmenování '''druhů''' vychází [[biologická nomenklatura]], která stanoví zásady pro pojmenování ostatních nižších i vyšších [[taxon]]ů.<ref group="pozn.">Na rozdíl od klasifikace čili roztřídění do taxonů, které může být u různých autorů různé, nomenklatura je oficiální a jediná: '''každý taxon má jediné platné jméno'''.</ref> Označuje organismy dvouslovným vědeckým<!--NIKOLI LATINSKÝM--> názvem, ke kterému je v případě potřeby připojeno jméno autora názvu (tzn. jméno taxonoma čili toho, kdo organismus jako první platně popsal a pojmenoval), případně zkrácená forma jména, a rok popisu, přičemž rokem popisu se myslí rok, kdy byl popis publikován. Příklady:
Označuje dvouslovným vědeckým<!--NIKOLI LATINSKÝM--> názvem (viz též [[Biologická nomenklatura|binominální nomenklatura]]), ke kterému bývá připojeno '''jméno autora názvu''' (tj. jméno toho, kdo jej poprvé pod tímto názvem popsal) a '''rok popisu''', např.:
* ''Elephas maximus'' [[Carl Linné|Linné]], 1758 (tjtzn. [[slon indický]], popsaný [[Carl Linné|Linnéem]] v roce 1758).<ref name="Boh" />
* ''Capparis spinosa'' [[Carl Linné|L.]], 1753 (tjtzn. [[kapara trnitá]], popsaná Linnéem v roce 1753).
* ''Coccinella novemnotata'' Herbst, 1793 (tzn. [[slunéčko devítiskvrnné]] popsané [[Johann Friedrich Wilhelm Herbst|Herbstem]] v roce 1793).
Jména [[kompilát]]orů se píší do závorky.<br>
 
Z hlediska taxonomie se druhy seskupují do [[Rod (biologie)|rodů]] (''genus''). Některé druhy (''species'') se člení na [[poddruh]]y (''subspecies'', zkratka ''subsp.'', ''ssp.'').
* ''Elephas maximus'' [[Carl Linné|Linné]], 1758 (tj. [[slon indický]], popsaný Linnéem 1758).
* ''Capparis spinosa'' [[Carl Linné|L.]], 1753 (tj. [[kapara trnitá]], popsaná Linnéem 1753).
Některá častější jména se píší zkratkou (např. ''Linné - L''.). Jména kompilátorů se pak píší do závorky.
 
Druhy se seskupují do [[Rod (biologie)|rodů]], některé se člení na [[poddruh]]y.
 
== Definice druhu ==
Neexistuje jednotná [[definice]], která by jednoznačně určila, co to je druh. Definic druhu existuje mnoho, aleprotože rozdělenízávisejí podlena jednotlivýchkoncepci, definickterou jese autor definice podobnéřídí.
 
Základní dělení definic druhu lze provést podle toho, jestli definice předpokládá nezávislost na taxonomovi (realistická definice), nebo naopak předpokládá závislost na jehotaxonomovu rozhodnutí (nominalistická definice). Obě pojetí mají své výhody i nevýhody. Realistická definice lépe vystihuje stav v jednom čase,. nominalistickáNominalistická definice umožňuje rozhodnout ve sporných případech ([[Prstencový druh|kruhový druh]]) a v případech, kdykdyž je zahrnut faktor času a postupného vývoje.<ref>FLEGR, Jaroslav. Flegr: ''Evoluční biologie.'' Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1270-2.</ref>
 
Jedna z nejrozšířenějších definic praví, že druh je soubor populací s jedinečným vývojovým původem a historií, tvořený navzájem si podobnými jedinci, kteří se mezi sebou mohou plodně křížit a jsou [[Rozmnožování|reprodukčně]] izolováni od jiných podobných skupin.<ref name="Bobay_2017" /> Tato definice má některé zásadní nevýhody, které v určitých konkrétních případech ztěžují či znemožňují nalézt shodu napři rozlišení příbuzných organismů na druhy. Pomineme-li [[organismus|organismy]] nemající [[pohlavní rozmnožování]] ([[bakterie]], čistě [[Apomixie|apomikticky]] se množící [[rostliny]]), u nichž takto koncipovaná definice postrádá smysl, vyskytují se problémy při odlišení druhů a poddruhů u organismů, jejichž reprodukční izolaci zajišťují „zvyky“ a „geografické umístění“. Zde se dá rozlišit přístup, který rozděluje druhy podle toho, zda se kříží v přírodě, či dle toho, zda (přinuceni k rozmnožování) spolu produkují plodné [[Potomek|potomstvo]]. Vyskytují se však i další kompromisní přístupy.<ref name="Boh" />
 
Další komplikací je tradiční snaha některých škol vylučovat vyšlechtěná domácí a hospodářská zvířata do samostatných druhů, ačkoliv jsou stále schopna křížení s divokými předky (viz např. [[Pes domácí|pes]]), který je ve smyslu předchozí definice poddruhem [[vlk obecný|vlka]], ale občas je, spíše tradičně, označován za samostatný druh). U uměle šlechtěných organismů se pak také objevují problémy ohledně „podobnosti“ jedinců. Jakkoliv je třeba přiznat, že [[srnčí pinč]] je stále do značné míry podobný [[Aljašský malamut|malamutovi]], tak je zase nutno připustit, že [[šakal]] se malamutovi minimálně při zběžném pohledu podobá vícvíce, byť jde o jiný druh.<ref name="Boh" />
 
Problematika koncepce biologického druhu u [[Prokaryotická buňka|prokaryotních buněk]] ([[Bakterie|bakterií]] a [[Archea|archeí]]) je vzhledem k jejich nepohlavnímu rozmnožování a vysokému stupni horizontálního přenosu genů daleko složitější<ref>{{Citace monografie|příjmení=Lhotský|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.|vydání=|vydavatel=Academia|místo=Praha|rok=2015|počet stran=208|strany=106-108|isbn=978-80-200-2480-0}}</ref>. Byly však navrženy způsoby, jak koncepci biologického druhu jakožto ''skupiny vzájemně se plodně křížících jedinců reprodukčně izolovaných od jiných takových skupin'' rozšířit na všechny [[doména (biologie)|domény]] života.<ref name="Bobay_2017">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bobay
| jméno = Louis-Marie
Řádek 26:
| jméno2 = Howard
| titul = Biological Species Are Universal across Life’s Domains
| periodikum = Genome Biology and Evolution
|datum přístupu = 21. 4. 2017
| vydavatel = Society for Molecular Biology and Evolution
| rok vydání = 2017
| měsíc vydání = březen
| den vydání = 1
| ročník = 9
| typ ročníku = svazek
| číslo = 3
| den vydání = 1. března 2017
| strany = 491–501
| url = https://academic.oup.com/gbe/article/9/3/491/2982379/Biological-Species-Are-Universal-across-Life-s
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1759-6653
| doi = 10.1093/gbe/evx026
| pmid =
| jazyk = anglicky
}}</ref>
Řádek 47 ⟶ 42:
 
=== Mapování druhů ===
[[Mapování druhů]] je klíčová metoda pro ochranu druhů. Pomocí sledování velikostívelikosti populací je možné vypozorovat vývoj počtu zástupců jednotlivých druhů nebo jejich [[migrace|migraci]]. <ref>{{CitaceMapování elektronickévýskytu monografie|příjmenídruhů =v |jménoČeské = |titul =republice. MapováníIn: BioLib|url = http://mapovani''Mapovani.biolib.cz/|vydavatel'' =[online]. |místoPoslední =změna |datum17. vydáníúnor =2015 |datum přístupu =[cit. 6. 12. 2015}}]. Dostupné z: https://mapovani.biolib.cz/</ref> ČeskoČeská republika v současné době financuje celoevropské mapování druhů .<ref>{{CitaceVeřejná elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul =zakázka: Mapování a monitoring evropsky významných druhů cévnatých rostlin v soustavě Natura 2000|url. =In: ''Ministerstvo životního prostředí'' [online]. 2015 [cit. 6. 12. 2015]. Dostupné z: https://ezak.mzp.cz/contract_display_2610.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref>
 
=== Počet druhů ===
Podle nejčastějšího vymezení jako populace jednotlivců křížících se mezi sebou žije momentálně na [[Země|Zemi]] 8,7 milionu druhů,<ref>{{Citacerai. elektronickéVědci monografie|příjmeníspočítali =živé |jménodruhy =na |titul =světě. ČTIn: Vědci''Česká spočítalitelevize'' živé[online]. druhy24. na8. světě|url2011 =[cit. 6. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1246359-vedci-spocitali-zive-druhy-na-svete|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref> jedná se asi o 5 % všech druhů, které kdy žily. <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Loužek|jméno = Marek|titul = Kolik je druhů na Zemi?|url = http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=772|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref> Z toho zhruba tři čtvrtiny strávily většinu své evoluce na pevnině, zbývajících 2,2 milionu druhů ve vodě. Jednotlivé [[Říše (biologie)|říše]] jsou na Zemi zastoupeny následovně: Živočichůživočichů je 7,8 milionu druhů, hub 611 tisíc&nbsp;000 a rostlin 300 tisíc&nbsp;000. Počet známých druhů je však pravděpodobně jen zlomekzlomkem skutečného počtu, kterýkterým můžemohou čítatbýt miliardy druhů.<ref>[LARSEN, Brendan B.] A new estimate of biodiversity on Earth. In: ''Phys.org'' [online]. August 30, 2017 [cit. 30. 8. 2017]. Dostupné z: https://phys.org/news/2017-08-biodiversity-earth.html - A new estimate of biodiversity on Earth</ref>
 
=== Ochrana druhů ===
Globální ohroženost je zaznamenávána nejčastěji podle [[Stupeň ohrožení|červeného seznamu IUCN]]. Podle jejich kritérií BirdLife International je za vyhynulý počítán takový druh, od něhož nejsou známy žádní žijící zástupci, a to ani v rukou člověka. Organizace pokládá za předělový rok "moderních1500 vyhynutí"(rok 1500„moderních vyhynutí“), přesto ije třebavšak např. [[Vymírání|extinkce]] mamutů je pokládána za důsledek lidského lovu. <ref>{{CitaceGRAY, elektronickéRichard. monografie|příjmeníDid =early |jménoEuropeans =wipe |titulout =the httpmammoth? In://www ''Daily Mail Online'' [online].dailymail Publ.co 11:21 GMT, 9 June 2015, Upd.uk/sciencetech/article-3116633/Did-early-Europeans-wipe-mammoth-Gravettian-people-gorged-roasted-meat-used-bones-fuel-study-reveals 12:15 GMT, 9 June 2015 [cit.html|url =6. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-3116633/Did-early-Europeans-wipe-mammoth-Gravettian-people-gorged-roasted-meat-used-bones-fuel-study-reveals.html|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref> Od tohoto roku 1500 je ale úbytek mnohemživočišných druhů razantnější, z jakékolivrůzných příčinypříčin vyhynulo zhruba 762 druhů. Tři čtvrtiny z vyhynulých druhů pocházely z ostrovů. <ref>{{Citace elektronickéelektronického periodika monografie|příjmení titul = |jménoVědci =sečetli vyhynulé a ohrožené druhy |titul periodikum = IDnes.cz | datum vydání = 18. listopadu 2003 11:40 Vědci| sečetlidatum vyhynulépřístupu a= ohrožené6.12.2015 druhy| url = http://zpravy.idnes.cz/vedci-secetli-vyhynule-a-ohrozene-druhy-fd1-/zahranicni.aspx?c=A031118_075109_vedatech_jpl|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref>
 
Obecně se ochrana druhů odůvodňuje (z hlediska objektivního prospěchu) udržováním [[Země|planety]] pomocí kontroly zatím fungujícího ekosystému[[ekosystém]]u. [[Teorie Gaia]] nabízí dobré vysvětlení, proč zásah člověka tak narušuje současné ekosystémy, že totiž: dříve byly počty druhů kontrolovány [[Přirozený výběr|přirozeným]], respektive [[Frekvenčně závislý výběr|frekvenčně závislým výběrem]],. napříkladNapříklad lidé se mohli vyvinout teprve po [[Dominance (ekologie)|dominanci]] [[Dinosauři|dinosaurů]], jejich dominance byla zase určena napříkladnapř. množstvím kyslíku[[kyslík]]u v [[atmosféra|atmosféře]], za něž byly zodpovědné vysoce zastoupené vysoké [[rostliny]], jako jsou [[přesličky]]. Ukazuje se alevšak, že lidé mají spíše tendenci ochraňovat druhy jim příjemné, než druhy [[Ekologie|ekologicky]] významné <ref name=":0" />. Někteří biologové ochranu druhů opodstatňují i jako udržování vývoje potenciálně vyspělé [[civilizace]]. <ref>{{Citace monografie|příjmení = Vácha|jméno = Marek|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Návrat ke Stromu života|vydání = |vydavatel = Cesta|místo = |rok = 2005|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>
 
Jsou také pokusy o to vV zájmu zachování ohrožených druhů jsou činěny pokusy shromažďovat vzorkygenetický materiál některých druhů. Společnost Frozen Ark takto zatím shromáždila vzorky 5500 druhů. <ref>{{Citace elektronickéelektronického periodika monografie| příjmení = Roman | jméno = Václav | titul = 21. století: Vědci uchovávají DNA vážně ohrožených živočichů pro příští generace | periodikum = 21. století | datum vydání = 24. 11. 2015 | datum přístupu = 6. 12. 2015 | url = http://21stoleti.cz/2015/11/24/vedci-uchovavaji-dna-vazne-ohrozenych-zivocichu-pro-pristi-generace/|vydavatel = |místo = |datum vydání = |datum přístupu = 6.12.2015}}</ref> Podobné projekty jsou běžně označovány jako ''[[mražená zoo]]''.<ref>{{CitacePETR, elektronickéJaroslav. monografie|příjmení=|jméno=|titul=Klon tura Bantenga|url=bantenga . In: ''Osel'' [online]. 10. 4. 2003 [cit. 5. 3. 2016]. Dostupné z: http://www.osel.cz/272-klon-tura-bantenga.html|vydavatel=OSEL.CZ|místo=|datum vydání=|datum přístupu=20160305}}</ref>
 
== Rozdělení ==
Z hlediska [[chorologie]] dělíme druhy na antropofobní a antropofilní. '''Antropofobní druhy''' jsou ty, které mizí z určitého území vlivem [[Faktor antropický|činnosti člověka]], '''antropofilní druhy''' naopak touto činností svůj [[Areál (biologie)|areál]] zvětšují.
 
== Související článkyPoznámky ==
<references group="pozn." />
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* BOHÁČ, Jaroslav. ''Biologie ochrany přírody pro agroekology'' [online]. [Učební text.] České Budějovice, 2013 [cit. 28. 12. 2017]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta. Dostupné z: http://pece.zf.jcu.cz/docs/prednasky/Biologie-ochrany-prirody-b31653557a.pdf
 
=== Související články ===
* [[Prstencový druh|Kruhový druh]]
* [[Poddruh]]
* [[Superdruh]]
* [[Zootechnická taxonomie]]
 
== Reference ==
<references />
{{Pahýl}}