Verze z 25. 12. 2017, 23:18 editovat Abzon (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 446 editací Částečné přepracování, rozšíření + zdroje ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 12. 2017, 14:37 editovat zrušit editaci Abzon (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 446 editací →‎Přírodovědecké práce: Drobné doplnění + zdroj Přejít na další porovnání →
Řádek 28: \| issn = \| jazyk = }}</ref> V tomto spisu též vytvořil termín „[[ekologie]]", jímž označoval vztah živočicha k prostředí a k jiným organizmům.<ref>FOLTA, Jaroslav a NOVÝ, Luboš. ''Dějiny přírodních věd v datech: chronologický přehled.'' 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1979. 359 s. cnb000397498. S. 137.</ref> ~~}}</ref>~~ Darwinovu teorii a ideu přirozeného vzniku živé přírody (včetně člověka) z anorganických látek rozvíjel i ve spisech ''Natürliche Schöpfungsgeschichte'' (1868, Přirozené dějiny stvoření), a ''Anthropogenie oder Entwicklungsgeschichte des Menschen'' (1874, Anthropogenie čili Dějiny vývoje lidí). Nauku o vývoji živočišných a rostlinných kmenů rozpracoval v trojsvazkové práci ''Systematische Phylogenie'' (1894–1896, Systematická fylogenie). ==== Obvinění z podvodu ==== {{viz též\|Evoluce}} (V oddílu „''Haeckelovy náčrtky embryí''".) Řádek 40 ⟶ 41: \| issn = \| jazyk = }}</ref> === Propagace darwinismu a monismu === Na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v [[Mnichov]]ě roku 1877 Haeckel promluvil na téma „''O vztahu dnešní vývojové nauky ke vědě vůbec''". Jeho řeč obsahovala výklad Darwinovy teorie s důslednou aplikací na člověka a požadavek jejího zavedení do škol. Výklad zjevených náboženských pravd (např. [[Starý zákon\|starozákonní]] popis stvoření) by měl být ze školy vyloučen a na jeho místo má být postaveno přirozené poznání vývojových zákonů.<ref>[[Emanuel Rádl\|RÁDL, Emanuel]]. ''Dějiny vývojových theorií v biologii XIX. století.'' Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. S. 176–177.</ref> Haeckelovy názory vzbudily nelibost nejen v církevních kruzích, ale i u některých vědců. Přímo na sjezdu proti nim vystoupil [[Rudolf Virchow\|Virchow]], který mimo jiné namítal, že vývojová nauka nesmí být zavedena do škol už i proto, že má patrné socialistické tendence.{{#tag:ref\|[[Rudolf Virchow\|Virchow]] mimo jiné řekl: ''„Představte si jen, jak se utváří descedenční theorie v hlavě takového socialisty. Ano, pánové, snad se vám to zdá směšné, ale je to velmi vážné, a chtěl bych doufati, že descendenční theorie nám nepřinese všechny ty hrůzy, jaké podobné nauky v sousední zemi natropily. Jistě má tato theorie, provedena-li důsledně, velmi povážlivou stránku, a že socialismus se s ní stýká, jistě vám neušlo."'' Descendenční teorie bylo označení pro teorii vývojovou, [[Evoluce\|evoluční]]. Hrůzami v sousední zemi mínil Virchow zřejmě události ve Francii v roce 1871, [[Pařížská komuna\|Pařížsko komunu]].<ref>[[Emanuel Rádl\|RÁDL, Emanuel]]. ''Dějiny vývojových theorií v biologii XIX. století.'' Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. [Citovaný úryvek z Virchowova projevu je na str. 180.]</ref>\|group="pozn."}} Haeckel se pak v práci ''Freie Wissenschaft und freie Lehre'' (1878, Volná věda a volné učení) obhajoval proti tvrzení, že by darwinismus měl něco společného se socialismem. Podle něho je darwinismus spíše aristokratickou naukou, učí prvenství lepších jedinců a není ani demokratický, natož socialistický.<ref>[[Emanuel Rádl\|RÁDL, Emanuel]]. ''Dějiny vývojových theorií v biologii XIX. století.'' Praha: Laichter, 1909. 564 s. cnb000896940. S. 181–182.</ref>

Ernst Haeckel: Porovnání verzí