Vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Hromadná vymírání: úpravy dle recenzí značka: editace z Vizuálního editoru |
→De-extinkce: + Toba značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 98:
Ke koextinkci neboli spoluvymření dochází v případě, že na vyhynutí jednoho druhu reagují další na něj navázané taxony rovněž vymřením. Dochází k tomu například u specializovaných [[Parazitismus|parazitů]], pokud vyhynou jejich hostitelé. Nebo u predátorů silně vázaných na jeden typ (druh) kořisti. Pokud vymře kořist, brzy ji následuje i predátor.<ref name=":1">{{Citace periodika|příjmení=Dunn|jméno=Robert R.|příjmení2=Harris|jméno2=Nyeema C.|příjmení3=Colwell|jméno3=Robert K.|titul=The sixth mass coextinction: are most endangered species parasites and mutualists?|periodikum=Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences|datum=2009-09-07|ročník=276|číslo=1670|strany=3037–3045|issn=0962-8452|pmid=19474041|doi=10.1098/rspb.2009.0413|poznámka=PMID 19474041|jazyk=en|url=http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/276/1670/3037|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> Příkladem může být vyhynutí velkého nelétavého ptáka [[moa]] a jeho lovce [[Orel Haastův|orla Haastova]] na Novém Zélandu. Další koextinkci se snaží zabránit lidé ve [[Španělsko|Španělsku]], kdy po rapidním poklesu počtů [[Králík divoký|divokého králíka]] hrozilo vyhynutí [[Rys iberský|rysovi iberskému]], pro nějž byl králík téměř výhradní kořistí. V tomto případě by nešlo o klasickou koextinkci, neboť králíkovi vyhynutí nehrozí, jen by zmizela jeho lokální populace.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Rodríguez|jméno=A.|příjmení2=Calzada|jméno2=J.|titul=Lynx pardinus|periodikum=IUCN Red List of Threatened Species|datum=2015|doi=10.2305/iucn.uk.2015-2.rlts.t12520a50655794.en|url=http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2015-2.RLTS.T12520A50655794.en|datum přístupu=2016-04-17}}</ref> Ke koextinkci dochází často v případě, kdy vymře klíčový druh.<ref name=":1" />
===
Vymírání v důsledku [[Klimatická změna|klimatických změn]] je potvrzeno mnoha fosilními nálezy. Klasickým příkladem je vymření obojživelníků během tzv. karbonského kolapsu deštných pralesů před 305 miliony let<ref>{{Citace periodika|příjmení=Sahney|jméno=S.|příjmení2=Benton|jméno2=M. J.|příjmení3=Falcon-Lang|jméno3=H. J.|titul=Rainforest collapse triggered Carboniferous tetrapod diversification in Euramerica|periodikum=Geology|ročník=38|číslo=12|strany=1079–1082|doi=10.1130/g31182.1|url=http://mr.crossref.org/iPage?doi=10.1130%2FG31182.1|datum přístupu=2016-04-18}}</ref> anebo vymírání v době, kdy Země procházela fází tzv. [[Teorie sněhové koule|sněhové koule]] a byla z velké části či celá pokrytá silnou vrstvou ledu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Walker|jméno=Gabrielle|titul=Snowball Earth: The Story of the Global Catastrophe That Spawned Life As We Know It|url=https://books.google.com/books?id=VvlVimgkefoC|vydavatel=A&C Black|počet stran=143|isbn=9781408807149|jazyk=en}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Eyles|jméno=Nicholas|příjmení2=Januszczak|jméno2=Nicole|titul=‘Zipper-rift’: a tectonic model for Neoproterozoic glaciations during the breakup of Rodinia after 750 Ma|periodikum=Earth-Science Reviews|datum=2004-03-01|ročník=65|číslo=1–2|strany=1–73|doi=10.1016/S0012-8252(03)00080-1|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825203000801|datum přístupu=2016-04-18}}</ref> Některé studie předpokládají vymření 15–37 % suchozemských druhů do roku 2050 v důsledku klimatických změn.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Thomas|jméno=Chris D.|příjmení2=Cameron|jméno2=Alison|příjmení3=Green|jméno3=Rhys E.|titul=Extinction risk from climate change|periodikum=Nature|ročník=427|číslo=6970|strany=145–148|doi=10.1038/nature02121|url=http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature02121}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Bhattacharya|jméno=Shaoni|titul=Global warming threatens millions of species|url=https://www.newscientist.com/article/dn4545-global-warming-threatens-millions-of-species/|vydavatel=New Scientist|datum vydání=2004-01-07|datum přístupu=2016-04-18|jazyk=en-US}}</ref> Velmi ohrožená může být oblast [[Kapsko|Kapska]], [[Karibik]]u a tropických [[Andy|And]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Handwerk|jméno=Brian|titul=Global Warming Could Cause Mass Extinctions by 2050, Study Says|url=http://news.nationalgeographic.com/news/2006/04/0412_060412_global_warming.html|vydavatel=news.nationalgeographic.com|datum vydání=2006-04-12|datum přístupu=2016-04-18}}</ref> Klimatické změny mohou nastat vlivem různých okolností, například kolísáním sluneční aktivity, zvýšenou sopečnou činností či výbuchem [[Supervulkán|supervulkánu]]. K poslední explozi supersopky došlo před asi 74 tisíci lety, kdy [[Tobská katastrofa|explodoval supervulkán Toba]], což způsobilo globální ochlazení o 3 až 5 stupňů Celsia (skeptici tvrdí jen o 1 °C)<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Oppenheimer
| jméno = Clive
| titul = Limited global change due to the largest known Quaternary eruption, Toba ≈74kyr BP?
| periodikum = Quaternary Science Reviews
| ročník = 21
| číslo = 14-15
| strany = 1593–1609
| doi = 10.1016/s0277-3791(01)00154-8
| url = https://doi.org/10.1016/S0277-3791(01)00154-8
| datum přístupu = 2017-12-25
}}</ref> a následné velké vymírání.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Petraglia
| jméno = Michael D.
| příjmení2 = Allchin
| jméno2 = Bridget
| titul = The Evolution and History of Human Populations in South Asia: Inter-disciplinary Studies in Archaeology, Biological Anthropology, Linguistics and Genetics
| url = https://books.google.cz/books?id=Qm9GfjNlnRwC&lpg=PP1&pg=PA173&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Springer Science & Business Media
| počet stran = 463
| isbn = 9781402055621
| poznámka = Google-Books-ID: Qm9GfjNlnRwC
| jazyk = en
}}</ref>
===
Srážka s vesmírným tělesem může způsobit lokální, regionální či globální katastrofu, záleží především na velikosti dopadajícího tělesa a také na místě dopadu. Obzvláště velkou hrozbou mohou být velké [[meteorit]]y, [[asteroid]]y a [[Kometa|komety]]. Čím je těleso větší, tím je menší pravděpodobnost jeho srážky se Zemí, ale větší ničivá síla srážky. Předpokládá se, že tělesa o průměru více než několik kilometrů již mohou způsobit globální katastrofu spojenou s masovým vymíráním.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Chapman|jméno=Clark R.|příjmení2=Morrison|jméno2=David|titul=Impacts on the Earth by asteroids and comets: assessing the hazard|periodikum=Nature|datum=1994-01-06|ročník=367|číslo=6458|strany=33–40|doi=10.1038/367033a0|jazyk=en|url=http://www.nature.com/nature/journal/v367/n6458/abs/367033a0.html|datum přístupu=2016-04-18}}</ref> Asteroid, jehož dopad byl hlavní příčinou hromadné extinkce na konci křídy, mohl mít v průměru 6–14 km.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Alvarez|jméno=Luis W.|příjmení2=Alvarez|jméno2=Walter|příjmení3=Asaro|jméno3=Frank|titul=Extraterrestrial Cause for the Cretaceous-Tertiary Extinction|periodikum=Science|datum=1980-06-06|ročník=208|číslo=4448|strany=1095–1108|issn=0036-8075|pmid=17783054|doi=10.1126/science.208.4448.1095|poznámka=PMID 17783054|jazyk=en|url=http://science.sciencemag.org/content/208/4448/1095|datum přístupu=2016-04-18}}</ref> Některé studie však předpokládají, že k masovému vymírání je potřeba souběh dopadu velkého tělesa a zvýšené vulkanické činnosti.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Keller|jméno=G.|titul=Impacts, volcanism and mass extinction: random coincidence or cause and effect?|periodikum=Australian Journal of Earth Sciences|datum=2005-09-01|ročník=52|číslo=4-5|strany=725–757|issn=0812-0099|doi=10.1080/08120090500170393|url=http://dx.doi.org/10.1080/08120090500170393|datum přístupu=2016-04-18}}</ref>
===
[[Soubor:Dracunculus medinensis larvae.jpg|náhled|[[Vlasovec medinský]] neboli guinejský červ je jedním z organismů, jež se snaží člověk vyhubit.]]
Řádek 222 ⟶ 245:
{{Podrobně|Deextinkce}}
Nejsofistikovanější možností jak dosáhnout de-extinkce neboli znovuoživení biologického taxonu je jeho [[Klonování|naklonování]]. Je k tomu potřeba co nejméně poškozená DNA z co největšího množství jedinců a v případě vyšších živočichů i žijící příbuzný taxon, jehož samice dokáží odnosit klonované embryo. Existuje několik projektů, jejichž snahou je naklonovat například [[mamut]]y
| příjmení = Pickrell
| jméno = John
| titul = Tasmanian Tiger Genome May Be First Step Toward De-Extinction
| periodikum = National Geographic
| datum = 2017-12-11
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://news.nationalgeographic.com/2017/12/thylacine-genome-extinct-tasmanian-tiger-cloning-science/
| datum přístupu = 2017-12-25
}}</ref> Nejdále zatím zašlo úsilí oživit [[Kozorožec pyrenejský|kozorožce pyrenejské]] ''(Capra pyrenaica pyrenaica)''. V letech 2000–2003 bylo vytvořeno celkem 285 embryí, 54 přeneseno do lůna samic (kříženci kozy a kozorožce), ale jen 2 přežily první dva měsíce březosti předtím, než také uhynuly. 30. července 2003 se jedné samici podařilo porodit živý klon, který však během několika minut zemřel na selhání plic.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Zimmer|jméno=Carl|titul=Bringing Extinct Species Back to Life The revival of an extinct species is no longer a fantasy. But is it a good idea?|url=http://ngm.nationalgeographic.com/2013/04/125-species-revival/zimmer-text|vydavatel=National Geographic|datum vydání=2013|datum přístupu=2016-04-25}}</ref>
Kromě klonování existuje ještě metoda [[Selektivní křížení|selektivního křížení]]. Touto metodou došlo ke znovuoživení [[pratur]]a či [[Zebra kvaga|kvagy]]. „Oživení“ jedinci však nejsou geneticky ani morfologicky totožní s jedinci původního druhu, jen jim jsou velmi podobní.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Aurochs: Species Restoration|url=http://www.truenaturefoundation.org/wildlife/aurochs|vydavatel=www.truenaturefoundation.org|datum přístupu=2016-04-25}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Gage|jméno=Thomas|příjmení2=Hancock|jméno2=Colin|titul=Zebra cousin went extinct 100 years ago. Now, it's back|url=http://www.cnn.com/2016/01/25/africa/quagga-project-zebra-conservation-extinct-south-africa/index.html|vydavatel=CNN|datum vydání=2016-01-27|datum přístupu=2016-04-25}}</ref>
== Galerie ==
| |||