Čertova brázda: Porovnání verzí

Před více než sto lety (1903) si [[Jozef Miškovský]], někdejší pracovník Podlipanského muzea v [[Český Brod|Českém Brodě]] a jeho přítel, všimlnovinář a vojenský topograf [[Hanuš Kuffner]] všimli, jak rychle mizí stopy Čertovy brázdy v krajině. Brázdu, av brázduté době již na poslednímnoha chvílimístech prošeldohledatelnou ajen popsal.podle Současněvyprávění jehopamětníků přítel,Miškovský novinářna aposlední vojenskýchvíli historikprošel [[Hanuša popsal. Kuffner]], pak tuto rekonstruovanou trasu brázdy v krajině [[:Soubor:Brazda_1903.jpg|zmapovalzakreslil]].<ref name="Miškovský 1903">{{Citace periodika

O sto let později zkoumali Čertovu brázdu archeolog Jiří Bernat a Milan Štědra, kteří ukázali,nalezli žev brázdapředpokládané mělalinii vícebrázdy paralelníchřadu větví.starých souběžných cest,<ref name="Bernat 2003" /> Jimikteré nověinterpretovali popsanéjako paralelní úseky brázdy jsou v(na přiložených mapách jsou značeny modře).

Pěšina s [[křížová cesta|křížovou cestou]] odtud stoupá strmě do svahu. VParadoxně, právě v tomto úseku, který je dnes jako jediný s brázdou přímo spojován, se novodobě značená pěšinatrasa s křížovou cestou nekryje s původní Čertovou brázdou jak ji zachycuje tradice a jak ji zmapoval ještě Kuffner. Brázda – mohutnáv starápodobě cestamohutné –cesty vedla paralelně, ale po druhé straně místní vodoteče a k současné silnici 335 se připojujepřipojovala v místě zastavěném dnes rekreačním objektem. Pro náhodné návštěvníky, kteří odtud vyrazí po turisticky značené "brázdě" - pěšině s křížovou cestou, je to poněkud matoucí, protože znechápou bývaléproč monumentální "dálnice pravěku"nic nevidí na počátku vůbec nic. Teprve vysoko ve svahu se zmatečně značená pěšina k cestětradiční trase Čertovy brázdy skutečně připojuje. Stoupání cesty od řeky Sázavy k hřebeni překonává výškový rozdíl 160m a je to největší výškový rozdíl na celé trase.