Inter gravissimas: Porovnání verzí

Předchůdce gregoriánského kalendáře, [[juliánský kalendář]], fungoval po mnoho století poměrně dobře. [[Tropický rok]] má délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne). Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává [[rovnodennost]] nebo [[slunovrat]]. Roku [[453]] byla diference 1 den, roku [[581]] byla diference 2 dny atd. Za [[pontifikát]]u papeže [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]] roku [[1582]] byla diference 9,809 dne. [[Velikonoce|Velikonoční]] neděle ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro římskokatolickou církev byl stav neúnosný. Nesoulad kalendáře s astronomickou skutečností (přesněji [[tropický rok|tropickým rokem]]; nebere se však zřetel na rok siderický, [[hvězdný rok]]) byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Od [[14. století]] se papežové a [[Koncil|koncily]], stejně jako [[Astronomie|astronomové]] včetně [[Regiomontanus|Regiomontana]] a [[Mikuláš Koperník|Koperníka]] přípravou reformy kalendáře s větší či menší intenzitou zaobírali.

== Řehořova reforma ==
Rozhodující návrh ''Compendium novae rationis restituendi kalendarium'' předložil roku [[1575]] papeži Řehoři XIII. lékař a astronom z [[Kalábrie|kalabrijského]] [[Cirò]] [[Luigi Giglio]] ([[latina|latinsky]] též Aloisius Lilius, 1510–1576). Papežská komise po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh schválila a [[24. únor]]a [[1582]] Řehoř XIII. vydal bulu ''Inter gravissimas'', vyhlašující kalendářní reformu. Protože mělo být vynecháno 10 dní najednou, bylo k provedení tohoto kroku vybráno období, kdy bude zásah do [[Liturgický rok|liturgického roku]] pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku [[František z Assisi|sv. Františka]], připadajícím na čtvrtek [[4. říjen|4. října]]. Následující den měl být považován za pátek [[15. říjen|15. října]]. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. Papežská bula také stanovila, že každý poslední rok století bude [[Přestupný rok|přestupný]] jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.