Přestupný rok: Porovnání verzí

Přidáno 28 bajtů ,  před 3 lety
m
(→‎Lunisolární kalendář: menší doplnění, Metón)
m (→‎Solární kalendář: formulace, bula)
 
==Solární kalendář ==
V solárních kalendářích není délka roku vázána na měsíční fáze, ale jen na [[tropický rok]] dlouhý přibližně 365 a 1/4 dne, který je dán dobou [[Země#Oběžná dráha|oběhu Země]] kolem [[Slunce]]. Rok dlouhý 365 dní je tedy kratší než tropický rok a, odchylka každý rok narůstá a jednou za čtyři roky dosáhne délky přibližně jednoho dne. Proto je každý čtvrtý rok nutné prodloužit o jeden den a tento rok se nazývá přestupný. Tak je docíleno průměrné délky kalendářního roku 365,25 dne (365 a čtvrt dne). Tímto způsobem vyrovnává délku roku [[juliánský kalendář]].
 
Délka roku 365,25 dne je však jen přibližná, přesněji je tropický rok dlouhý 365,24219 dne. Tato odchylka 0,00781 dne za rok způsobí za tisíc let odchylku o 7,81 dne (odchylka 1 dne každých 128 let). Pro korekci je potřeba vynechat některé přestupné roky, aby se délka průměrného roku nepatrně zkrátila. Pro praktické účely poslouží odchylku zaokrouhlit na 7,5 dne za tisíc let, kterou se docílí průměrné hodnoty 365,2425 dne za rok. TatoZaokrouhlená odchylka odpovídá odchylce 3 dnůdnům za dobu 400 let (7,5/1000 × 400), postačí tedy vynechat přestupný rok každých sto let a jednou za čtyři sta let jej ponechat. Zaokrouhlení odchylky způsobí posun kalendáře proti době oběhu Země kolem Slunce o 0,31 dne za 1000 let, tedy 31 přebývajících dní za 100 tisíc let.
 
Uvedenou korekci přinesl [[gregoriánský kalendář]], který stanovil, že roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. Přestupnými roky jsou proto například roky 1600, 2000, 2400 apod., zatímco roky 1700, 1800, 1900, 2100 atd. přestupné nejsou.
Mytický druhý [[Římské království|římský]] král [[Numa Pompilius]] zavedl v 7. století př. n. l. kalendář, ve kterém měl rok 355 dnů a každý druhý rok byl vkládán celý přestupný měsíc za svátek Terminálií (svátek ukončení roku), který připadal na 23. únor.<ref name="rozhlas" /> V roce [[45 př. n. l.]] císař [[Julius Caesar]] tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den v již zmíněné podobě známé ze starověkého Egypta (proto označení [[juliánský kalendář]]).
 
Nepřesnost juliánského kalendáře způsobila narůstající odchylku, která v [[16. století]] činila už 10 dní. Tím byla posunuta data například zimního [[slunovrat]]u před [[Vánoce|Vánoci]] a jarní [[rovnodennost]]i, podle které se [[Výpočet data Velikonoc|určovalo datum Velikonoc]]. Proto [[papež]] [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]] v roce [[1582]] kalendář dekretembulou ''[[Inter gravissimas]]'' reformoval vynecháním 10 dní (různé země a církve však přijaly tuto změnu po různé době). V tomto tak zvaném [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] je vkládán přestupný den každý rok, který je bezezbyku dělitelný čtyřmi, avšak s výjimkou celých století, která nejsou beze zbytku dělitelná 400 (viz výše).
 
==Lunisolární kalendář ==