Kočkovití: Porovnání verzí

Přidáno 923 bajtů ,  před 2 lety
předělání úvodu do logické podoby. Toxoplazma v něm ponechána, zatím
m (Editace uživatele Ondřej Vavřička (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot)
(předělání úvodu do logické podoby. Toxoplazma v něm ponechána, zatím)
| sesterska = [[asijští linsangové]] (Prionodontidae)
}}
'''Kočkovití''' (Felidae) obecně nazývání '''kočky''', jsou čeledí řádu [[šelmy|šelem]]. Z celého řáduDělí se právěna onidvě nejvícerecentní držípodčeledi masožravého- způsobu[[velké života.kočky]] Za(Pantheriane) nejbližší příbuzné koček se považujía [[asijštímalé linsangovékočky]] rodu(Felinae), ''Prionodon''a dřívedvě řazenífosilní podčeledi - k [[Cibetky|cibetkámMachairodontinae]] (Viverrinae)a [[Proailurinae]]. První kočky se objevily během [[eocénOligocén|oligocénu]]u, tedy přibližně před 4025 miliony let. Obě recentní podčeledi se od sebe oddělily asi před 11,5 miliony lety. V současnosti žije na Zemi nejméně 38 druhů koček, přičemž některé studie jich uznávají až 41. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby [[kočka domácí]], jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v [[Afrika|Africe]] a západní [[Asie|Asii]], ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je [[lev]], [[tygr]], [[levhart skvrnitý|levhart]], [[Jaguár americký|jaguár]] a množství malých koček jako například [[Ocelot velký|ocelot]], [[rys ostrovid]] nebo [[puma americká]]. Za nejbližší příbuzné koček se považují [[asijští linsangové]] rodu ''Prionodon'' dříve řazení k [[Cibetky|cibetkám]] (Viverrinae).
 
Z celého řádu šelem se právě kočkovití nejvíce drží masožravého způsobu života - jsou na příjmu masa zcela závislí. Někdy se jim proto říká hypermasožravci. Jejich tělesná stavba je plně přizpůsobená lovu jiných zvířat. Mají pružné a svalnaté tělo, čelisti a zuby určené k silnému skusu, flexibilní přední končetiny zakončené ostrými zatažitelnými drápy sloužícími k přidržení kořisti, zadní končetiny umožňující prudké zrychlení a skoky a srst tvořenou kamuflážními barevnými odstíny. Ze smyslů je co nejlépe vyvinut především zrak, jenž je určen k zachycení pohybu a k dobrému vidění za šera a tmy.
Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je [[lev]], [[tygr]], [[levhart skvrnitý|levhart]], [[Jaguár americký|jaguár]] a [[Gepard štíhlý|gepard]] (který je navzdory své velikosti příbuzný s malými kočkami) a spousta dalších divokých koček například [[rys ostrovid]] nebo [[puma americká]].
 
Kočkovité šelmy přenášejí nemoc [[Toxoplazmóza|toxoplazmózu]], jejímž původcem je [[Výtrusovci|výtrusovec]] ''[[Toxoplasma gondii]]''.