České království: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
znak
Řádek 107:
Roku [[1310]] se po čtyřech letech zápasů o trůn dostává k vládě [[Jan Lucemburský]], manžel dcery [[Václav II.|Václava II.]] [[Eliška Přemyslovna|Elišky Přemyslovny]]. Zdejší sebevědomá šlechta nakonec vyvolala Janův odpor k zemi, které vládl třetinu století, přesto mu Čechy vděčí za mocenský vzestup. Jan přímo rozšířil české země o Slezsko a svou obratnou zahraniční politikou nepřímo připravil základ politického i územního úspěchu svého syna a dědice [[Karel IV.|Karla IV.]], o jehož zásluhách pro Česko není třeba se více šířit – podařilo se mu udělat z českých zemí a [[Praha|Prahy]] jedno z nejdůležitějších politických a kulturních center Evropy. S obdobím vlády Karla a Václava IV. tak přišlo nejslavnější období českých dějin.
 
Karel IV. roku 1348 ustanovil [[Země Koruny české]] v rozsahu územních zisků svého otce a rozšířil je o [[Horní Falc]], [[Dolní Lužice|Dolní]] i [[Horní Lužice|Horní Lužici]] a [[Braniborské markrabství]]. Karel IV. dále položil základy [[gotika|gotické]] Prahy, založil [[Nové Město (Praha)|Nové Městoměsto pražské]] Pražské, zvelebil [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] a [[Pražský hrad]], dal v Praze postavit kamenný most přes [[Vltava|Vltavu]], který nese jeho jméno ([[Karlův most]]), a nedaleko Prahy postavil hrad [[Karlštejn]]. V jeho době byla Praha povýšena na střed říše. Se svými čtyřiceti tisíci obyvateli byla tehdy Praha jedním z největších měst Evropy.
 
Po smrti Karla IV. se v roce 1378 vlády ujal jeho syn [[Václav IV.]] V Praze působili reformní kazatelé, kteří kritizovali nepravosti v církvi a usilovali o její reformu. V tomto úsilí později pokračoval [[Jan Hus]]. Jeho kazatelská činnost a jeho názory, vzbudily nevoli církve, ale v Čechách získaly široký ohlas. Hus byl v roce 1414 předvolán do [[Kostnice (město)|Kostnice]], aby se na církevním sněmu pokusil obhájit své názory. Přes všechen nátlak a věznění však Hus své názory neodvolal. Dne 6. července 1415 byl z rozhodnutí [[Kostnický koncil|kostnického koncilu]] upálen jako kacíř.