Alexandr I. Pavlovič: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání odkazu.
Řádek 67:
V září roku [[1806]] začala válka mezi Francií a [[Prusko|Pruskem]]. Alexandr Francii vyhlásil v listopadu válku a později v březnu přes [[Riga|Rigu]] a [[Jelgava|Mitavu]] přišel Prusům na pomoc. Sám do průběhu bojových operací nezasahoval v takové míře jako předtím. Armádu [[Levin August von Bennigsen|hraběte von Bennigsena]] však nakonec Napoleon porazil. [[7. červen|7. června]] [[1807]] Alexandr s Francouzi uzavřel [[Tylžský mír]]. Rusko bylo kromě jiného nuceno uznat teritoriální změny v Evropě, zprostředkovat mírové jednání mezi Spojeným královstvím a Francií, ale i vyvést svá vojsk z [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]] a [[Moldavsko|Moldavska]]. Tato území Rusové [[Rusko–turecká válka|získali]] v říjnu 1806. Neochota odstoupit tato území [[Osmanská říše|Osmanské říši]] měla za následek podpis tajné dohody ([[30. září]] [[1808]]), na jejímž základě si mohlo Rusko ponechat Moldavsko i Valašsko, ale zavázalo se jednat společně s Francií proti Spojenému království.
 
Mezi oběma zeměmi však narůstala nevraživost, Napoleon vyhrožoval nároky na obnovení Polska, Rusové nedodržovali kontinentální [[Kontinentální blokáda|Kontinentální blokádu]]. Obě země sa tak začaly chystat na válku. [[24. červenecčerven|24. červencečervea]] [[1812]] francouzská ''La Grande Armée'' překročila ruské hranice. RuskáRuské, početně slabší armádaarmády před Francouzi ustupovalaustupovaly, do [[bitva u Smolenska|bitvy u Smolenska]] se spojily. Alexandr však nebyl ochoten vydat Napoleonovi Moskvu bez boje, příkázalpřikázal tedy hájit obranná postavení u [[Borodino|Borodina]]. V [[bitva u Borodina|bitvě u Borodina]] Rusové utrpěliztratili polovinu sil, ale i Francouzům způsobili těžké ztráty, a bojiště však spořádaně opustili. Napoleon 14. září vstoupil do Moskvy, která do rána následujícíhonásledující dnedny vyhořela. V dalších bitvách se však Rusům podařilo francouzská vojska zastavit a přinutit k ústupu, který se změnil na útěk.
 
Alexandr se podílel na přípravách plánu pronásledování ustupujících Francouzů zeměmi Evropy. Přitom v roce 1813 kvůli posílení rakouské armády jedním z ruských vojsk pobýval také v Čechách, kde jednal o spojenectví s císařem [[František I.|Františkem I.]] a s ním a pruským králem [[Bedřich Vilém III.|Bedřichem Vilémem III.]] táhl do [[bitva u Drážďan|bitvy u Drážďan]] a do [[bitva u Lipska|bitvy u Lipska]]. [[31. březen|31. března]] [[1814]] v čele svých vojsk vstoupil do [[Paříž]]e, kde prosadil [[1. pařížský mír]] a odkud navštívil [[velká Británie|Velkou Británii]]. Byl jedním z hlavních účastníků [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], kde pro svou říši získal celé Polsko, tzv. [[Kongresovka|Kongresovku]].
 
V říjnu [[1815]] navštívil Alexandr i [[Jihočeský kraj|jižní Čechy]] ([[Hluboká nad Vltavou]]).
 
[[Soubor:Rubl 1813.jpg|thumb|Rubl z roku [[1813]].]]
 
==== Vláda po napoleonských válkách ====
Po skončení války se opět pokoušel o reformy. V rámci boje proti [[korupce|korupci]] jmenoval do mnohých významných funkcí cizince, kvůli tomu ztratil většinu svých příznivců a celkovou podporu. V této době se stal [[kmotr]]em budoucí anglické královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] (* [[24. květen|24. května]] [[1819]]). [[16. srpen|16. srpna]] [[1823]] vydal tajný manifest, v němž navrhl za svého následníka místo předpokládaného bratra [[Konstantin Pavlovič|Konstantina]] mladšího [[Mikuláš I. Pavlovič|Nikolaje]] (Konstantin rezignoval na nástupnictví, když v tomto roce uzavřel [[morganatické manželství|morganatický sňatek]] s [[polsko]]u hraběnkou [[Joanna Grudzińska|Joannou Grudzińskou]]).