Nusle: Porovnání verzí

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] začaly Nusle chátrat. V první polovině šedesátých let byla zbourána většina domků starých Nuslí. Teprve v roce 1968 se začalo s opravami fasád secesních domů a také nuselské [[Novorenesance|neorenesanční]] radnice. V úterý 20. srpna 1968 vedl přes Nusle a Vinohrady těsně nad vilou Osvěta a Nuselskými schody přeletový invazní koridor letadel AN 12, vezoucí [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupační]] tanky sovětské armády na dnešní letiště Václava Havla. Záhy byly obsazeny všechny pražské vltavské mosty a dokonce i most přes Botič. Minomety okupační armády byly umístěny v nově budovaném podjezdu v Otakarově ulici a na staveništi až k nádraží, nazítří, ve středu, tanky obsadily náměstí a svými pásy zničily nově vybudované přechody pro chodce. Podobný scénář se opakoval i 20. srpna 1969, tehdy již s tanky československé armády, které tudy jen projížděly k "nepokojům" na Vinohradech a centru města. V pozdních večerních hodinách se přes Nusle zase vracely na jih neb Nuselský most ještě nebyl v provozu (opět zde došlo k poškození vozovek, nově vybudovaných v roce 1968).

 

 

V parku [[Na Jezerce]] v původně Sokolu patřící budově bylo zbudováno kulturní středisko Jezerka, odkud později začalo první experimentální barevné vysílání barevné [[Československá televize|Československé televize]]. V sedmdesátých letech zde TV měla zpravodajská studia, od roku 1975 se odsud vysílal pořad [[Vysílá studio Jezerka]] a během [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] se tu v pronajatých studiích vystřídalo více než 60 zpravodajských štábů z celého světa. Dnes zde hraje Divadlo bratří Hrušínských ([[divadlo Na Jezerce]]), kteří mají též v ulici Nad Nuslemi svou rodovou [[Vila|vilu]]. Roku [[1974]] přemostil [[Nuselské údolí]] železobetonový Nuselský most (od roku [[1975]] do roku [[1990]] ''Most Klementa Gottwalda'', předtím pracovní název mostu i stanice metra [[Nuselský most]]), který část čtvrti dodnes zastiňuje svojí mohutností. Od roku 1958 se v budově bývalém sochařském atelieru bratří Nováků v Čiklově ulici začínají natáčet animované filmy. Vzniká zde slavné studio, kde pod vedením [[Břetislav Pojar|Břetislava Pojara]] vznikla celá řada známých loutkových filmů (Potkali se u Kolína atd.) Studio patřilo pod "[[Krátký film Praha]]" a natáčeli zde i režiséři J. Kluge, L. Beneš ([[Pat a Mat]]) a mnoho dalších. Ateliér se stal i místem setkávání různých uměleckých osobností (Z. Seydel, Kamil Lhoták, M. Štěpánek atd). Později přešla výroba loutkových filmů do nových budov na Barrandově (1983).