Stolové hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění o jiné geografické pohledy značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
Kulturně geografické vymezení pojmu Stolové hory značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 15:
| povodí = [[Kladská Nisa|Nysa Kłodzka]], [[Metuje]]
}}
'''Stolové hory
Stolové hory se převážnou částí nacházejí na území [[Polsko|Polska]] ([[Dolnoslezské vojvodství]], mezi městečky [[Radków]], [[Kudowa-Zdrój]] a [[Polanica-Zdrój]]), kde tvoří hlavní část území [[Národní park Stolové hory|Národního parku Gór Stołowych]], který byl vyhlášen v roce [[1993]] na ochranu krajinného rázu a zachovalé přírody Stolových hor. Na české území ([[Královéhradecký kraj]]) zasahují Stolové hory jen okrajovými výběžky, jsou to svahy spadající jihozápadně od [[Božanov]]a do [[Broumovská kotlina|Broumovské kotliny]] – nejvyšší výšky zde dosahují ''Suchý vrch'' (720 m), ''Lopota'' (715 m), ''Bílá skála'' (720 m), nebo jihovýchodně až východně od [[Machov]]a svahy hory ''Šefel'' (697 m) a ''Boru'' (polsky ''Skalniak'' 918,5 m), kde český terén sahá do výšky 827 m. Z hlediska ochrany přírody spadá česká část do [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]].
Výše uvedené pojetí Stolových hor víceméně odpovídá pojetí německému (''Heuscheuergebirge)'', ale zásadně se liší od pojetí polského. Polští geografové, jak dokládá nejen heslo Stolových hor v polské wikipedii, neuvažují ve vymezení Stolových hor státní hranice, jak je to zvykem u nás: pro ně Stolové hory na severozápad pokračují [[Broumovské stěny|Broumovskými stěnami]] (německy Falkengebirge) a následujícími kuestami [[Polická stupňovina|Polické stupňoviny]], tj. popořadě Zdoňovskými kuestami a poté obloukem zpět na jihovýchod se stáčejícími Janovickými kuestami, vrcholícími masivem Závory (německy Qualischer Riegel). Zahrnují do nich dokonce i skalní města Ostaše a Adršpašsko-teplických skal. Pokud bychom byli důslední, bylo by třeba do nich zahrnout i kuesty Stárkovské.▼
Severní část (''Suchý vrch'', ''Lopota'', ''Šefel'') je pokračováním geologických struktur [[NPR Broumovské stěny|Broumovských stěn]], masiv ''Boru'' je z české části geologickým pokračováním [[Polická pánev|Polické pánve]], popřípadě lze obě části považovat za pokračování [[polická synklinála|polické synklinály]]. Vrcholové partie Stolových hor jsou tvořeny z kvádrových [[pískovec|pískovců]] svrchní [[křída|křídy]] s vložkami [[slínovec|slínovců]] a [[vápenec|vápenců]]. Jedná se o sedimenty mořského původu.
==== Kulturně geografické pojetí pojmu Stolové hory ====
▲
Tradiční geografické vymezení Stolových hor, tedy přesněji Heuscheuergebirge, v chápání původního obyvatelstva, tj. Němců a kladských Čechů, se týká pouze pouze masivu Hejšoviny (Malé i Velké) a celého rozlehlého masivu Boru, nikoli již Broumovských stěn a dalších celků. Stolový charakter obou masivů vyniká především při pohledu z Čech: Hronovská kotlina je dominována masivem Boru (hovoříme o převýšení cca. 570 metrů), který má při pohledu odsud skutečně stolový charakter, což neplatí při pohledu z Kladské kotliny, resp. odkudkoliv z polského teritoria východně od jeho nejvyšších vrcholů. Odtamtud se Bor jeví jako rozlehlý členitý masiv, takže polští geografové rozlišují mezi horou Bor a masivem Bor (Skalniak).
Čeští obyvatelé Hronovska a Policka však nepoužívali pro toto pohoří žádný společný název, nazývali jej vždy Bor a Hejšovina nebo Hejšovina a Bor, tzn. obě hory vždy rozlišovali. Když Karel Čapek hovoří v Doktorské pohádce o kouzelníku Magiášovi na Hejšovině, má na mysli Velkou Hejšovinu; tyto hory jsou také odděleně pojmenovávány v díle Aloise Jiráska.
[[Soubor:Hejšovina a Bor.jpg|vlevo|náhled|Hejšovina (vlevo) a Bor (vpravo vpředu) při pohledu z Končinského kopce přes údolí Zbečnického potoka]]
== Literatura ==
* Scharenberg W.: Handbuch für Sudeten-Reisende mit besonderer Berücksichtigung für Freunde der Naturwissenschaften und die Besucher schlesischer Heilquellen. Breslau 1846. 321 s.
* Koudelková E.: Výpravy do Českého koutku. Liberec 2012. 246 s.
== Externí odkazy ==
| |||