Michal I. Rumunský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Alba Iulia - ověřeno přes enwiki a website města + wikiodkaz, Mihai - ověřeno na rowiki, konzistence, čárka, nedoklep, wikiodkaz, překlep, oprava letopočtu svatby - ověřeno na enwiki, rowiki, typo, pravopis (prirucka.ujc.cas.cz)
Řádek 6:
| vláda = [[20. červenec]] [[1927]] – [[8. červen]] [[1930]] (první vláda) <br /> [[6. září]] [[1940]] – [[30. prosinec]] [[1947]] (druhá vláda)
| datum korunovace = [[6. září]] [[1940]]
| tituly = rumunský král <br /> velkovévoda z [[Alba-Julia Iulia]]<br /> princ Hohenzollernsko-Sigmaringenský
| celé jméno =
| předchůdce = [[Ferdinand I. Rumunský]] <br />[[Karel II. Rumunský]] (druhá vláda)
Řádek 31:
| místo odpočinku = [[Curtea de Argeș]]
}}
'''Michal I. Rumunský''' (''[[rumunština|rumunsky]]'': MihailMihai I.) ([[25. říjen|25. října]] [[1921]] – [[5. prosinec|5. prosince]] [[2017]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Radio Romania International - Romania’s last king Mihai I dies at the age of 96
| periodikum = Radio Romania International
Řádek 41:
| datum_vydání = 2017-12-05
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2324152-ve-svycarsku-zemrel-rumunsky-kral-michal-i
| datum_přístupu = 2017-12-05}}</ref>) byl mezi lety [[1927]]&ndash;[[1930]] a poté opět během let [[1940]]&ndash;[[1947]] čtvrtý a poslední rumunský [[král]] z&nbsp;[[Hohenzollernové|dynastie Hohenzollernů]]. Michal I. abdikoval po komunistickém převratu [[30. prosinec|30. prosince]] [[1947]] v [[Rumunsko|Rumunsku]] a emigroval do [[Švýcarsko|Švýcarska]].
 
Byl nositelem nejvyššího [[Sovětský svaz|sovětského]] [[vyznamenání]] &ndash; Řádu vítězství. V době jeho udělení byl nejmladším nositelem řádu, získal jej jako vrchní velitel [[Rumunsko|rumunské]] [[Armáda|armády]] za přechod z [[Nacistické Německo|německé]] na [[Sovětský svaz|sovětskou]] stranu.
 
== Život a vláda ==
Řádek 52:
 
=== První vláda ===
Když [[20. červenec|20. července]] [[1927]] zemřel král [[Ferdinand I. Rumunský|Ferdinand I.]], nastoupil po něm tehdy šestiletý princ Michal, jelikož jeho otec, budoucí král [[Karel II. Rumunský|Karel II.]], se musel (tehdy ještě ženatý s&nbsp;[[Helena Řecká a Dánská|Helenou Řeckou a Dánskou]]) dědičného práva zříci kvůli svému záletnictví a&nbsp;poměru s&nbsp;[[Elena Lupescu|Elenou Lupescu]]. Za nezletilého krále MichaelaMichala vládla [[regent]]ská rada. MichaelMichal ovšem nebyl králem dlouho, jelikož se jeho otec samozvaně vrátil v&nbsp;roce [[1930]] z&nbsp;[[Francie]] a byl prohlášen králem. Během své vlády zavedl jeho otec král [[Karel II. Rumunský|Karel II.]] královskou diktaturu.
=== Druhá vláda ===
{{Podrobně|Státní převrat krále Michala}}
[[Soubor:Signal 16-1941..jpg|náhled|vlevo|Antonescu a král Michal I. v roce 1941 sledují vojenské operace -&ndash; Michal I. později vedl státní převrat, který v srpnu roku 1944 vedl k "přeběhnutí" Rumunska na stranu spojenců.]]
Král [[Karel II. Rumunský|Karel II.]] ovšem zůstal králem pouze do [[6. září]] [[1940]], kdy musel abdikovat ve prospěch tehdy devatenáctiletého Michala, a&nbsp;to v důsledku [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráže]], kvůli níž ztratilo [[Rumunsko]] území [[Severní Bukovina|Severní Bukoviny]], [[Besarábie|Besarábii]], [[Sedmihradsko|severní Sedmihradsko]] a [[Dobrudža|Jižní Dobrudžu]]. V&nbsp;zemi měl ostatně v&nbsp;té době největší vliv [[maršál]] [[Ion Antonescu]], který pokračoval ve své vládě nad Rumunskem. Král Michal od té doby svého otce již nikdy neviděl.
 
Řádek 82:
=== Abdikace a exil ===
 
V [[listopad]]u [[1947]] se vydal na svatbu budoucí královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]], kde poznal princeznu [[Anna Bourbonsko-Parmská|Annu Bourbonsko-Parmskou]]. Během pobytu v Londýně, také odmítl nabídku azylu od [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]]. Komunisté v čele s premiérem [[Petru Groza|Grozou]] doufali, že se král z Británie nevrátí. Ten se ale vrátil a oznámil, že se s princeznou Annou ožení, což by zvýšilo oblíbenost monarchie v Rumunsku a narušilo přípravy komunistů na změnu režimu. Proto byl [[30. prosinec|30. prosince]] [[1947]] komunistickými jednotkami obklíčen královský palác a král Michal přinucen komunisty v čele s premiérem [[Petru Groza|Petru Grozou]] a [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghiu-Dejem]] k abdikaci s poznámkou, že jako loutka by Grozovi tolik nevadil, ale [[Sovětský svaz|Moskva]] nebude tolerovat za [[železná opona|železnou oponou]] ani formální monarchii. Král sice poukázal na vlastní popularitu v zemi, ale [[Gheorghe Gheorghiu-Dej]] odpověděl, že právě proto chtějí, aby sám odešel a nebyl příčinou nepokojů a překážkou pro nastolení socialismu. Také mu připomněli, že palác je obklíčen a telefon odstřižen, a že když abdikaci nepodepíše, bude popraveno tisíc uvězněných studentů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Devere-Summers
| jméno = Anthony
Řádek 101:
{{Citát|My Michal První, král rumunský, zdravíme všechny současníky i generace budoucí! V posledních letech prodělal život rumunského státu hluboké politické, společenské a hospodářské změny, jež přetvořily vztahy mezi složkami vlády. Tyto vztahy nepředstavují současný stav státu, jak je dán ústavou. Instituce monarchie je velkou překážkou nastoupeného vývoje země. Usilovně jsem přemýšlel a s plným souhlasem zodpovědných úřadů na tomto místě abdikuji, jménem svým i svých potomků, na všechny nároky, které jsem si doposud činil jako král Rumunska na rumunský trůn. Opouštím rumunský lid, který si svobodně vybral novou formu státu. V Bukurešti dnes, 30. prosince 1947.}}
 
Po abdikaci byl [[3. leden|3. ledna]] [[1948]] donucen opustit Rumunsko a s sebou odvezl i královskou korunu. Již v&nbsp;březnu téhož roku odvolal svou abdikaci s tím, že byla vynucena násilínásilím a je tak neplatná. Na oplátku byl rumunskými úřady zbaven rumunského občanství. Bývalý monarcha žil nějakou dobu v&nbsp;[[Londýn]]ě i se svou manželkou, [[Anna Bourbonsko-Parmská|Annou Bourbonsko-Parmskou]], kterou si vzal [[10. červen|10. června]] [[1948]] v&nbsp;[[Athény|Athénách]]. Pár poté žil v&nbsp;italské [[Florencie|Florencii]], než se v&nbsp;roce [[1950]] přestěnoval do [[Švýcarsko|švýcarského]] města [[Lausanne]]. V&nbsp;exilu se Michal živil jako farmář, pilot a podnikatel.
 
=== Návrat do země a rehabilitace ===
[[Soubor:Michael I 2014 Romanian stamp 2.jpg|náhled|Král Michal a královna Anna na rumunské poštovní známce (2014).]]
Po pádu komunistického režimu diktátora [[Nicolae Ceaușescu|Ceaușescu]] přiletěl Michal na dánský diplomatický pas 25. prosince 1990 na rumunské letiště Otopeni, odkud hodlal pokračovat do královské hrobky v [[Curtea de Argeș]]. Po cestě z&nbsp;letiště byl ale zadržen policií a dopraven zpět na letiště a nucen opustit zemi. Podruhé mohl bývalý král navštívit zemi v&nbsp;roce 1992, kdy mu rumunská vláda povolila návštěvu země během Velikonočníchvelikonočních slavností. Nicméně mu neumožnila pronést řeč z&nbsp;bývalého [[královský palác v Bukurešti|královského paláce]] k&nbsp;milionovému davu, který se v Bukurešti shromáždil a tak svoji řeč pronesl z&nbsp;hotelového balkónu. Vysoká popularita bývalého krále natolik vystrašila vládu prezidenta [[Ion Iliescu|Iona Iliescu]], že dvakrát neumožnila králi návrat do země v&nbsp;letech 1994 a 1995. Poté co se v&nbsp;roce 1996 stal prezidentem [[Emil Constantinescu]], bylo Michalovi vráceno rumunské občanství.
 
Od té doby žil střídavě v&nbsp;Aubonne ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a v&nbsp;Rumunsku na zámku [[Săvârșin]] nebo přímo v&nbsp;Bukurešti v&nbsp;[[Alžbětin palác|Alžbětině paláci]], který k&nbsp;doživostnímudoživotnímu užívání vrátil rumunský parlament. Kromě toho používá v Rumunsku královská rodina i soukromé rezidence na zámcích [[Peleș]] a [[Pelișor]].
 
V&nbsp;roce [[2006]] se bývalý král umístil na 25. místě v&nbsp;soutěži [[100 největších Rumunů]]. U&nbsp;příležitosti svých devadesátých narozenin v&nbsp;říjnu 2011 vystoupil před rumunským parlamentem.
 
I přes více jak [[Rumunská socialistická republika|40 let komunistické vlády]] se král Michal těšil v&nbsp;Rumunsku značné oblibě.{{Fakt/dne|20171205130926|}} V&nbsp;průzkumu z&nbsp;roku 2012 se stal osobností s&nbsp;největší důvěrou, daleko před místními politiky a u&nbsp;příležitosti jeho 91. narozenin bylo v&nbsp;říjnu toho roku na jeho počest přejmenováno náměstí v&nbsp;Bukurešti.<ref>{{en}} [http://www.nineoclock.ro/romanians-have-the-highest-confidence-in-king-mihai-i/ Největší důvěru mezi Rumuny má král Michal.]</ref><ref>{{en}} [http://www.romania-insider.com/bucharest-square-to-be-named-after-romanias-king-michael-on-his-91st-birthday/67580/ Bukurešt'ské náměstí bude pojmenováno na početpočest 91. narozenimnarozenin krále Michala.]</ref> V&nbsp;dalšímidalším průzkumu z&nbsp;roku 2013 45&nbsp;% dotázaných Rumunů uvedlo, že mají o&nbsp;králi dobré či velmi dobré mínění, zatímco opak uvedlo pouze 6,5&nbsp;% dotázaných. Téměř stejné oblibě se těší královská rodina jako celek.<ref>{{ro}} [http://www.ziare.com/alegeri/sondaj/41-la-suta-dintre-romani-ar-vota-pentru-mentinerea-republicii-27-2-la-suta-ar-alege-monarhia-inscop-1248839 41&nbsp;% Rumunů by hlasovalo pro zachování zemirepubliky, 27,2&nbsp;% by si vybralvybralo monarchii -&ndash; INSCOP]</ref>
 
== Závěr života a skon ==
V&nbsp;březnu 2016 oznámila královská rada, že se král Michal stahuje ze zdravotních důvodů z&nbsp;veřejného života. Jeho povinnosti na sebe převzala nejstarší dcera [[Markéta Rumunská|MargaritaMargareta]]. Král Michal I. zemřel 5. prosince 2017 ve Švýcarsku ve věku 96 let.
 
== Rodina ==
Manželkou krále Michala byla [[Anna Bourbonsko-Parmská]], kterou si vzal [[10. červen|10. června]] [[1948]] v&nbsp;[[Athény|Athénách]]. Z&nbsp;manželství se narodilo pět dcer:
* [[Markéta Rumunská|MargaritaMargareta]] (* [[26. březen|26. března]] [[1949]]) ∞ [[19971996]] [[Radu Duda]] (* 1960)
* [[Elena Rumunská|Helena]] (* [[15. listopad]]u [[1950]]) ∞
** [[1983]]&ndash;[[1991]] Dr. Leslie Robin Medforth-Mills (1942–2002)
** [[1998]] Alexander Philips Nixon McAteer (* 1964)
* [[Irina Rumunská|Irina]] (* [[28. únor]]a [[1953]])
** John Kreuger (* 1945, ∞ 1983–20031983&ndash;2003)
** John Wesley Walker (* 1945, ∞ 2007)
* [[Sofie Rumunská|Sofie]] (* [[29. říjen|29. října]] [[1957]]) ∞ [[1998]]&ndash;[[2002]] Alain Biarneix
* [[Marie Rumunská (1964)|Maria]] (* [[13. červenec|13. července]] [[1964]]) ∞ [[1995]]&ndash;[[2003]] Casimir Mystkowski
 
== Vývod z předků ==
Řádek 175:
[[Soubor:Royal standard of Romania (King, 1922 model).svg|náhled|Rumunská královská standarta.]]
 
* '''25. říjenříjna 1921 – 4. ledenledna 1926:''' ''Jeho královská výsostVýsost'' Princprinc Michal Rumunský, princ Hohenzollernskohohenzollernsko-Sigmaringenskýsigmaringenský
* '''4. ledenledna 1926 – 20. červenecčervence 1927:''' ''Jeho královská výsostVýsost'' Michal korunní princ rumunský, princ Hohenzollernskohohenzollernsko-Sigmaringenskýsigmaringenský
* '''20. červenecčervence 1927 – 8. červenčervna 1930:''' ''Jeho veličenstvoVeličenstvo'' král Michal I. Rumunský
* '''8. červenčervna 1930 – 6. září 1940:''' ''Jeho královská výsostVýsost'' Michal, velkovévoda z Alba-Julia Iulia, korunní princ rumunský
* '''6. září 1940 – 10. května 2011:''' ''Jeho veličenstvoVeličenstvo'' král Michal I. Rumunský, princ Hohenzollernskohohenzollernsko-Sigmaringenskýsigmaringenský
* '''10. května 2011 – 5. prosinecprosince 2017:''' ''Jeho veličenstvoVeličenstvo'' král Michal I. Rumunský
 
=== Rumunské řády a vyznamenání ===
* VelmistVelmistr [[Řád Karla I.|Řádu Karla I.]]
* VelmistVelmistr [[Řád rumunské koruny|Řádu rumunské koruny]]
 
* Bývalý velmistr [[Řád Michala Chrabrého]]
Řádek 225:
* {{flag|France}} [[Francie]]:
** [[Řád čestné legie]]
** [[Řád svatého Lazara]] ([[Bourbon-OrlésnsOrléans]])
* {{flag|Germany}} [[Německo]]: [[Železný kříž]]
* {{flagicon|Greece|royal}} [[Řecké království]]:
Řádek 236:
** [[Řád italské koruny]]
* {{flag|Poland}} [[Polsko]]: [[Řád bílé orlice]]
* {{flag|Russia}} [[Rusko]] a [[Sovětský svaz|Sovětský Svazsvaz]]:
** Jubilejní medaile k 60 letům výročí Vítězství ve Velké vlastenecké válce 1914–19451914&ndash;1945
** {{flag|Soviet Union}}: [[Řád vítězství]]
* {{Flag|Sweden}} [[Švédsko]]: Jubilejní medaile k padesátým narozeninám krále [[Karel XVI. Gustav|Karla XVI. Gustava]]